Nový kancelářský blok Palmovka III. a IV. v Libni

Ty kancly se v Praze stavi uz jak podle manualu: rastrova fasada, zachovat komin, do vstupu vymalba od Patrika Habla, nejaky to umeni odkazujici na minulost mista, ktery se znicilo vystavbou dalsi tupy administracky. Za chvili bude cela Praha vypadat jak BB Centrum od Passera. Rozcilujeme se nad monofunkcnosti sidlist, ale vesele stavime dalsi a dalsi monofunkcni ctvrte, tentokrat s kancelarema.

... Tady je špatně asi úplně všechno. Počínaje územním plánem, který do mezery mezi most a tuhle novostavbu idiotsky předepisuje vyústění tunelu vedeného z ulice Na Žertvách (doufám, že se tohle zvěrstvo nikdy neuskuteční), a zničením oné památkově chráněné haly konče (autoři by měli přiznat, že je ten barák postavený celý znovu, a z těch Štěpánových vazníků nezbyla ani tříska; jsou totiž nahrazeny ocelovou příhradovinou z kulatých profilů). Jestli ono nebylo lepší, když tam stály ještě trosky původních továren - alespoň to byl příslib něčeho hodnotnějšího. Ale tahle naděje už teď není... (7:- /)

Naprosto souhlasím s příspěvkem arch. Ještě dodávám, proč je to celé šedé. Podle mne šedá (až na malé výjimky) do Prahy nepatří (kromě snad na letiště). Představa, že každý den chodím do této "designově čisté", ale neskutečně smutné a depresivní budovy, mne skutečně děsí.

No, vidíte pane inženýre, a přitom obdobná odpudivá hrůza Polyfunkční dům Leibnizkolonnaden Wohn- und Geschäftshaus Leibnizkolonnaden am Walter-Benjamin-Platz (https://www.archiweb.cz/b/polyfunkcni-dum-leibnizkolonnaden -wohn-und-gesch-ftshaus-leibnizkolonnaden-am-walter-benjamin -platz)
je tady vyzdvihována. Kam to spějeme?!

Pane Bervide, zkuste pohlednout za to, jak ty baraky vypadaj, a zamyslet se nad tim trochu vic ("architecture beyond building" jak rikal aaron betsky). Kollhoff v Berline, narozdil od prazskych administracek, navazuje na okoli a doplnuje ho. Navazuje clenenim fasady, materialy, velikosti oken, doplnuje mestsky blok, ale hlavne, HLAVNE on tam stavi POLYFUNKCNI barak (polyfunkcni neznamena ze tam je krome kanclu i kantyna, jako v tom prazskym dome). Kollhoff ma normalni parter s obchody, ktere jsou otevreny i mimo office hours, v dome jsou byty, a ano kancelare taky. Nic z toho ta prazska administracka nema a v tom je ten zakopany pes. Jak to cele vypada je az druhotny, ze se vam Kollhoff nelibi uplne chapu. Ale holt monofunkcni barak se po postaveni a uzavreni najemnich smluv snadno streli nejakymu zahranicnimu fondu nebo bance, ktery potrebujou nekam ulit prachy. S polyfunkcnim domem je to v tomhle ohledu daleko pracnejsi. Architekti na tohle cele schema maji dost omezeny vliv, ale bez viny nejsou, to oni cely tenhle zvraceny system naplnujou.

Tak nevím pane architekte, zda kvality architektury také spočívají v tom, že v jednom baráku jsou kromě kanclů, také byty a obchody a v druhém baráku jen kanceláře s kantýnou. O tom tedy nejsem až tak přesvědčený.
Obyčejný občan města vidí ty dva baráky z venku, ano pozná, že u jednoho jsou dole obchody, a řekne si ano, to je fajn, že jsou u té jedné hrůzy aspoň dole obchody, ale celkově oba ty baráky se mu budou zdát, včetně mne (a opravdu snažím se pohlédnout jinak), jako šedí kříženci kasáren, věznice, krematoria a vojenských bunkrů.
Naopak třeba vojenské velitelství v Litoměřicích (na nároží ulice 5. května) jsou opravdu, ale opravdu jen a jen kancly a ona je ta budova (postavená cca 1880) koukatelná, zajímavá, hezká, osobitá a vyzdobená. A dá se na první pohled odhadnout, že je má vojenský účel.
Nejhorší jsou ty budovy, u nichž nepoznáte jestli je to továrna nebo kostel nebo škola nebo bytové domy!

Zadrhel vaseho vnimani je v tom, ze koukate na jeden barak samostatne. Timhle pohledem verim, ze se vam nelibi ani kollhoff ani palmovka. Jenze kvalita architektury nespociva jen v tom, jestli je "koukatelna, hezka, osobita, vyzdobena", ale v tom, jak ty baraky fungujou spolecne s ostatnima barakama a jake vytvareji SPOLECNE prostredi mesta nebo vesnice. A vezte, ze ta polyfunkcnost je naprosto klicova. Nemusi kazdy dum mit kancelare, byty a obchody, ale v ramci jedne ctvrte by to tak byt melo. Problem prahy je, ze se stavi ctvrte plne kancelari. Byl jste nekdy v karline behem pracovniho tydne a o vikendu? Ten rozdil, jak to tam zije, je obrovsky. Nejspis si to neuvedomujete, ale do ty vasi kategorie budov, "u nichž nepoznáte jestli je to továrna nebo kostel nebo škola nebo bytové domy" spada velka cast starych domu co dneska jeste stoji. Byly postaveny pred par set lety na bydleni, pak tam byla treba skola a dneska je to predelany na kancelare. Ze se meni funkce behem zivota budov je normalni. Problem prazskych administracek je, ze z nich jinou funkci udelate dost tezko. Pokud budete na architekturu koukat jen skrz estetiku, verim, ze vam soucasna architektura dela tezkou hlavu.

Co se děje v Libni je obdobou všech ostatních developmentů v Praze. A může za to stejně město, urbanisté, architekti i investoři a developeři, ta vina je společná. Ilustrativní je už pohled na výkres situace, kdy v sekundě vidíte rozdíl mezi starou dobrou blokovou zástavbou, která odděluje rušnou ulici od klidného dvora, drží parcelaci v lidském měřítku domů, domy mají parter a střechu a fasádu!, obchody, kanceláře i byty, vše je logické, smysluplné a má to hlavu a patu. Pak kouknete na ty rozsypané kostky megadomů, které ani nedrží blok, ani neznají sousedství domů štít na štít, nemají tvarosloví a kompozici, jen tupá uniformní masa bez kousku vkusu, pokud tedy nemilujete m3 ve velkých kvantech. Zásadní chybou je neustálé zvětšování měřítka. Pohlreich by řekl - jsi to, co jíš. Já dodávám - otroci nicoty.