Obytný soubor Corso Italia 22
Complesso in Corso Italia 22
Víceúčelový komplex se nachází na rušné milánské třídě Corso Italia. Obchodní jednotky se nacházejí v přízemí. V prvním a druhém nadzemním patře směrem do Corso Italia jsou umístěny kanceláře a ve zbývajících částech jsou byty. Vzhledem k centrální poloze klient požadoval vysokou hustotu zástavby. Po urbanistické stránce byla tato oblast vážně poškozena předchozími spekulativními zásahy. Hlavní fasáda je komponována s ohledem na protější průčelí románské baziliky Sant'Eufemia (na konci 19. století přestavěné v novogotickém slohu).
Luigi Caccia Dominioni se rozhodl umístit podél ulice Corso Italia nízký třípodlažní objekt, který po obou stranách uzavírají dvě šestipodlažní věže obložené drobnou tmavě červenou keramickou mozaikou. Za Dominioniho rozhodnutím postavit do ulici třípodlažní budovu byla snaha vrátit se k velikosti předindustriálních budov, které lze ve zdejší oblasti občas najít, ale velká část těchto objektů zcela zmizela nebo prošla radikální přestavbou. Pocit otevřenosti Dominioniho stavby vůči okolnímu městskému prostředí je podpořen zavěšenou fasádou horních dvou pater administrativní části, která spočívajících na kamenném sloupořadí vyplněným prosklenými výlohami. Jedno z volných polí mezi sloupy představuje vstup do dlouhé pasáže s kruhovým světlíkem a dále pak do rozlehlé polosoukromé zahrady v klidném vnitrobloku, jemuž dominuje desetipatrová pětiboká bytová věž opírající se o slepé průčelí stávající budovy. Vůči této modrými dlaždicemi obložené dominantě jsou volně rozmístěny další bytová křídla. Potřebná kubatura byla získána rozvinutím dispozice až k hranici pozemku. Velkoryse koncipované dispozice bytů se rozkládají hluboko do městské bloku.
Dominioni se podílel na návrhu nástěnných svítidel a dalšího vestavěného vybavení. Tradiční prvky jako klasické okenice, rolety a téměř splývají balkony tu kombinuje s inovativními materiály jako hliníkovými okny nebo velkými prosklenými stěnami. Dynamicky ztvárněnou kamennou mozaiku na podlahách v průjezdu a vstupech navrhl italský sochař Francesco Somaini (1926-2005).
Luigi Caccia Dominioni se rozhodl umístit podél ulice Corso Italia nízký třípodlažní objekt, který po obou stranách uzavírají dvě šestipodlažní věže obložené drobnou tmavě červenou keramickou mozaikou. Za Dominioniho rozhodnutím postavit do ulici třípodlažní budovu byla snaha vrátit se k velikosti předindustriálních budov, které lze ve zdejší oblasti občas najít, ale velká část těchto objektů zcela zmizela nebo prošla radikální přestavbou. Pocit otevřenosti Dominioniho stavby vůči okolnímu městskému prostředí je podpořen zavěšenou fasádou horních dvou pater administrativní části, která spočívajících na kamenném sloupořadí vyplněným prosklenými výlohami. Jedno z volných polí mezi sloupy představuje vstup do dlouhé pasáže s kruhovým světlíkem a dále pak do rozlehlé polosoukromé zahrady v klidném vnitrobloku, jemuž dominuje desetipatrová pětiboká bytová věž opírající se o slepé průčelí stávající budovy. Vůči této modrými dlaždicemi obložené dominantě jsou volně rozmístěny další bytová křídla. Potřebná kubatura byla získána rozvinutím dispozice až k hranici pozemku. Velkoryse koncipované dispozice bytů se rozkládají hluboko do městské bloku.
Dominioni se podílel na návrhu nástěnných svítidel a dalšího vestavěného vybavení. Tradiční prvky jako klasické okenice, rolety a téměř splývají balkony tu kombinuje s inovativními materiály jako hliníkovými okny nebo velkými prosklenými stěnami. Dynamicky ztvárněnou kamennou mozaiku na podlahách v průjezdu a vstupech navrhl italský sochař Francesco Somaini (1926-2005).
0 komentářů
přidat komentář
