Přidat nový komentář
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
http://www.archiweb.cz/showpic.php?art_id=136&art_type=build ings&pic_id=5
z Vasich prispevkov je jasne, ze sa do problematiky vyznate ako hus do piva, ale vsetko hned velmi rychlo skritizujete. Naozaj by ste nam mohli ukazat dom, ktory vyhovuje Vasim poziadavkam aj ked o tom silno pochybujem ze taky existuje.
Ten obklad je podla vsetkeho z modrinu, ktory casom zosedne, ale nepotrebuje ziadne natery, ani udrzbu.
Takze tak.
detaily vyvoněné,
urbanisticky to vcelku zapadá,
ale je třeba počítat s tolerantními sousedy - tedy hlavně nevlezlými a za cenu, kterou bydlení zde bude stát, je toho soukromého prostoru a prostoru vůbec, pramálo.
bohužel k nám ještě nedorazila jednoduchost slepencové atriové architektury, díky které by se něco takového ještě povýšilo.
jinak gratulace
Daniel John: ne kazdy muze sednou do auta a jet nekolik set kilometru se podivat na realizaci
ikdyz to by trebas nemuselo byt take na skodu
1) Nejprve si řekněme něco o tom, co má na svědomí investor. Stavebník v samotném soutěžním zadání deklaruje následující:
„...Přírodní rámec nabízí realizaci nadstandardních a luxusních obytných domů v zeleni, tak jako je tomu u výtvarnické kolonie Ořechovky, stavěné podle koncepce 20. let nebo u kolonie Baba...“
Domy na Babě i na Ořechovce jsou přirozenou součástí městské tkáně, je zde zachován městotvorný fenomén veřejné ulice. Lidé mohou procházet volně kolem a podle nátury se buď novostavbám obdivovat nebo na ně hartusit, promluvit s novými sousedy a pochválit jim skalku... Na Krutci ovšem namísto vilové čtvrti vzniklo jen oplocené milionářské ghetto. Zatímco laciné soubory katalogových domků na okrajích měst vytvářejí specifické sociální problémy, jako bývá nevraživost mezi novými obyvateli a starousedlíky či syndrom zelených vdov, u této luxusní realizace si podhoubí pro takové potíže stavebník vytvořil dobrovolně sám!
Navzdory zažité tradici volného průchodu krajinou, která v Českých zemích trvá staletí, se investor přiklonil k importovaným vzorům exkluzivních kondominií s nepřetržitou ostrahou. Takové obytné okrsky možná vytvářejí vyšší pocit bezpečí, ale k neformální atmosféře uvolněnosti a pohody, kterou obvykle spojujeme s bydlením, příliš nepřispívají.
Je docela pravděpodobné, že stavebník s českými zákazníky vlastně vůbec nepočítal - a nebo jen zcela okrajově. Pokud by snad bývala investorem zahraniční společnost, která by celou koncepci pojala jako vytvoření ochranné klece okolo zjemnělé klientely, kterou je zapotřebí chránit před drsnou realitou „divokého východu“, rozumněl bych tomu lépe, ale od tuzemského investora takový přístup překvapí. Architekti Kuba a Pilař však v rozhovoru shodně tvrdí, že prý to ti lidé „tak vyžadují“ a „bezpečí většina klientů upřednostňuje“. ...Hm (7:- |)
Jak dokládá rozhovor s architekty, investor od samého začátku požadoval enklávu izolovanou od okolí, takže srovnání s Babou či Ořechovkou se jeví spíš jako účelová snaha parazitovat na dobrém jménu slavných čtvrtí, jejichž milé ovzduší přirozeně živoucího města ovšem navržený soubor nenabízí.
2) Další výtka už směřuje k projektantům samotným a týká se jedné známé bolesti: domy mají elegantní proporce fasád, byla provedena pečlivá volba materiálů, dokonce je i nebývale pěkně zpracovaný parter...ale kamenem úrazu jsou opět účelnost a dispozice! Tady si architekti znovu spletli dům se sochou a luxus s okázalým plýtváním.
- Řadové domy II (půdorys viz časopis Architekt č. 6/2008) architektů Kuby a Pilaře ve východní řadě mají na první pohled výtečně vypracované dispoziční řešení, které si vzalo to nejlepší ze zahraničních vzorů kompaktního bydlení. Při bližším zkoumání se však dostaví nemilá překvapení.
Především není jasné, proč kuchyně postrádá jakékoliv okno a osvětlena je pouze sekundárně přes obytný prostor, ačkoliv přímé osvětlení její umístění v půdorysu bez nejmenších problémů umožňovalo. Je opravdu vyspekulovaná kompozice fasády tak důležitá, že kvůli její čistotě musí paní domu při práci za šerého dne svítit a nemůže oknem zavolat na děti, které si hrají před domem?
A vrchol přichází vzápětí, když si všimnete, že pokoj v přízemí (patrně ložnice pro hosty) má úplně nesmyslnou orientaci okna na sever! Je nepochopitelné, proč takhle architekti připravili budoucí uživatele o jednu prosluněnou obytnou místnost. Když už tvůrce nechtěl umístit okno do západní fasády, mohl celý problém snadno vyřešit mechanickým otočením půdorysu kolem delší osy, aby okno směřovalo na jih, aniž by to mělo nepříznivý dopad na cokoliv dalšího. Jak tahle zbytečná chyba vznikla, se můžeme jen dohadovat.
- V důsledku apriorního estetického záměru „udělat dům bez oken“, zašli architekti Kuba a Pilař při svévolném nakládání s půdorysem patrně nejdále u vily č. 11. http://www.krutec.cz/pdf/rodinne_vily/11.pdf Dům o hrubé podlažní ploše 346 m2 obsahuje jenom tři ložnice. Ta největší z nich má terasu s výměrou 47 m2, což představuje plochu dvou solidních pokojů, zatímco koupelnu sdílí spolu s další ložnicí na patře. Vysloveně anekdoticky pak vyhlíží místnost ukrytá uprostřed půdorysu vstupní úrovně pojmenovaná jako „pracovna“ – vzhledem k nesmírně krkolomnému způsobu horního osvětlení patrně střižna (7:- P)
- Vily architektů Rudišových č. 1 http://www.krutec.cz/pdf/rodinne_vily/1.pdf má rovněž půdorys upořádaný nevysvětlitelným způsobem. Obývací pokoj oddělený od kuchyně chodbou (!) není o mnoho větší než hlavní ložnice a obří jídelna se patrně z nedostatku výstižnějšího pojmenování označuje jako "obytný prostor". Jsou zde různá neúčelná zákoutí a nesmyslně předimenzované vnitřní komunikace. K tomu přistupuje podivná orientace ložnic ke světovým stranám. Je záhadou, jakým způsobem rodinný dům se čtyřmi obytnými místnostmi, z nichž dvě neodpovídají požadavkům normy na oslunění, získal stavební povolení a kolaudační rozhodnutí.
Sám za sebe připouštím, že to všechno vypadá úžasně na fotografii, ale uživatel převážnou část života vnímá svůj dům skrze UŽÍVÁNÍ a nikoliv prostřednictvím užaslého pozorování rafinované fasády "bez oken". Co si počne majitel, až bude jednou prodávat nemovitost, kde jsou jediné dvě (!) ložnice v celém domě orientovány na severovýchod a severozápad a kde má chodba mezi nimi rozlohu 21,03 m2...? Mám za to, že tady zákazník koupil v pečlivě vydesignované obálce ty nejdražší kubíky vzduchu, jaké byly ve střední Evropě k mání.
- U vily č. 10 http://www.krutec.cz/pdf/rodinne_vily/10.pdf z dílny ateliéru ABM architekti mě síly opustily. Tady nechť se půdorysům věnuje někdo jiný.
Namítnete snad, že sama podstata luxusu spočívá v možnosti nejednat pod tlakem ekonomické nutnosti. Že je možno, dopřát si požitek z určité marnotratnosti, připustit jistou míru zbytného. Já však myslím, že jedním z největších bohatství, které máme, je svoboda...mnohost možností! A dobrá architektura má za úkol především přinášet rozmanité příležitosti. Majetek je jedním z prostředků, které naši svobodu rozšiřují, pokud ho umíme rozumně užívat. Ovšem samotné drahé materiály ani oplocení s ostrahou přeci neospravedlňují použití výrazu „luxusní“, když nabízená architektura svým uživatelům spektrum jejich možností zužuje a svobodu jim tak ubírá. Je opravdu svobodný ten, kdo je architektem donucen obývat, uklízet, vytápět a chladit obtížně využitelné prostory svého vlastního domu? Je opravdu znakem luxusu to, když zákazník dostane za drahé peníze obrovský dům, který špatně funguje, jenom proto, aby si mohl říct, že si ten neúčelný komfort může dovolit?
...Já každému přeju, když má štěstí na movitého zákazníka. Ale to ještě neznamená, že musí projektant spolu s developerem podporovat klienty v chování po vzoru "nových Rusů".
...Předem děkuji za to, že redakce ještě doplní půdorysy (7;- ))
a napadlo v typologickém ulpění šakala, že architekti dali přednost výhledu před osluněním?
Tyto projekty ghet, uzavřených proti okolnímu nepřátelskému a nebezpečnému světu (správně zde byl zmíněn styl infiltrace "Nových Rusů"), jdou přece přímo proti duchu kdysi tak milých, přívětivých a k nedělní procházce vybízejících čtvrtí a natrvalo mění jejich tvář... je mi z toho smutno.
...Ale výhled nevýhled - architektova povinost je vybalancovat nároky na hygienu s těmi ostatními co možno nejlépe, jelikož mu to neukládá jen prostý ohled na potřeby zákazníka ale též strohá dikce vyhlášky. A, jak známo, zákon je minimem morálky... (7;- ))
osobně jsem navštívil dům číslo 1 těsně před dokončením. Odešel jsem s rozčarováním nad dispozicí, která každého člena rodiny maximálně odizoluje , působí naprosto odtažitě, nesplňuje jakékoliv propojení funkčnosti a estetiky (myslím, že přípojka na pračku v chodbě 1.patra není zrovna můj šálek kávy) a navíc celé okolí se popase nad Vaším soukromím. Klobouk dolů před kanceláří, která dokázala členy rodiny takto odseparovat. Jako největší stupiditu považuji ,jak již bylo řečeno šakalem, obývák velikosti kuchyňského koutu, plně oddělený od ostatních místností chodbou velmi výrazné plochy. Tento dům navrhuji na "Cenu roku za ......".
S pozdravem
Petr Jandík
http://www.thethomsestate.com/
určite jste sedl konečne do vkusu i panu víchovi. je vidět , že anglikanská rustikální výstavba má stále své kvality i příznivce. kdyby české milionářské čtvrti vypadali alespoň takto, tak by to pořád bylo lepší, než inspirace z baumaxu.
k pouštní architektuře. nevím, proč by mělo být neštastné přijmout slepencovou formu - bez ohledu na podnebí, když s ní dosáhnu kvalitních vnitřních prostor a soukromí. pan vích si asi vše představuje vše naglancované s měděným oplechováním a hromadou keříků všeho druhu. to nemluvím o tom nutném obhlížení každého domu, když jdu kolem venčit psa.
na závěr: je fakt smutné, že i když někdo vyprojektuje něco aspoň takhle "slušnýho" i s těma mouchama. a buhví jestli ty mouchy nevychází od investora, že každej hnidopich si tu vylívá kritiku na sebemenším přehmátnutým centimetru.
skutečně by stálo za to vidět dispozice vás neomylných a přesných autorů.
možná bychom dostali závrať.
- "...když s ní dosáhnu kvalitních vnitřních prostor a soukromí..."
- "...i s těma mouchama..."
- "...na sebemenším přehmátnutým centimetru..."
...Tohle jste nemohl napsat po přečtení předchozích svědectví lidí, kteří ty domy viděli opravdu zblízka, že?
k podnebi. myslim, že architektura slepence neni VŮBEC odvislá od podnebí. je to reakce na úsporu místa a hledání soukromí.
dispozice mají své nevýhody. ukažte mi nějakou , která je nemá. možná taková, ve které je jediná obytná místnost hajzl s umyvadlem ne?
a centimetry bohužel vždycky neštimujou zatim totíž nebyl žádnej architekt, kterej by spočítal všechny rovnice pro obydlí.
nakonec i přes to , co se každýmu kvalitnějšímu baráku dá vytknout, je určitě fajn, že tu něco takovýho je. protože, kdyby všechno dělali samí přizdisráčové a omalovánkáři, tak nevim, nevim.
nakonec předpokládám, že tam stejně bydlet nebudete, takže jediný, co vám zbyde je závist - přinejlepším z úspěchu někoho jinýho
Pokud jde o řadovky – nejsem architekt, ale i bolševik uměl postavit řadové domy lépe (viz sídliště Baba z osmdesátých let). Na co je rodinný dům, když nemá zahradu? Měli by je spíš prodávat jako byty v jednobytových viladomech nebo tak něco.
A pokud jde o dřevo na fasádách – jakkoliv drahá barva či porchová úprava, vaření v oleji či já vím co nepomůže. Dřevo na fasádě trpí hlavně UV zářením a dřív nebo později se rozpadne. Za deset let budou domy olezlé. Speciální úprava? Tak možná za dvanáct let. To jan sedlacek: jako investor bych skutečně ocenil projektanta/architekta, který mi bude tvrdit, že dřevo vydrží věčně. Já považuju za věčnou fasádu postavenou v roce 1935, která dodnes drží a kupodivu nevypadá úplně ošklivě. Železniční pražce vydrží dvacet let a to jsou pražce, které nemusí být krásné! Modřín nebo buk, za deset let to bude na opravu a na tu se přijdu osobně podívat.
podstatné už bylo řečeno.
Nebudu puntíčkář a nechám bez komentáře snad až příliš úsporná křivočará schodiště, která architekti ve svých půdorysech v Unhošti používají. Ale jako vkusné a velice praktické rodinné bydlení to téměř nemá chybu (7:- ))
Na druhou stranu je třeba uvážit, že Unhošť je výstavba, která sociálním statutem svých budoucích obyvatel stojí přibližně o řád níž než ten krutě drahý Krutec - a jako taková si vede ve své kategorii dosti dobře. Soubor se nachází na samém kraji obce u místního rybníka, od okolní zástavby se nijak okázale nedistancuje ani s ní nesrůstá. Výškou, barevností ani nějakým afektovaným tvarováním hmot na sebe neupozorňuje. Dá se říct, že prostě stojí nenápadně v sousedství. Domy jsou položeny na jižně orientovaném, mírně klesajícím terénu, od břehu rybníka pod svahem je odděluje řada vzrostlých topolů. Oplocení je částečně tvořeno transparentními dílci, které umožní, aby se budoucí zeleň soukromých pozemků stala též součástí veřejných prostorů...
Umístění domů na pozemcích je účelné a ponechává dost místa zahradě. Vizuální soukromí obyvatel je velmi dobře vyřešeno orientací oken, aniž by tím utrpěly nároky na oslunění místností. Výrozově je to střídné a samozřejmě můžete namítat, že jde o "středomořskou krabici". Ale narozdíl od Krutce to nepůsobí "bunkroidně". Až se domy propojí se zelení, bude vše vyhlížet určitě dobře. Ostatně, vzpomeňte si, jak bezútěšně vyhlížejí baťovské domky na stařičkých fotografiích pořízených těsně po dokončení. To se všechno časem úplně změní - ve Zlíně i v Unhošti.
Unhošť je středně drahé bydlení (ikdyž pro většinu Čechů i tak nedostupné), které se netváří jako něco, co není. Nesnaží se budit dojem okázalého luxusu odvozeného z lifestylových časopisů a z rozhovorů o bydlení celebrit. Účelné půdorysy, které nesázejí na bohaté excentriky, ale počítají s tradiční rodinou, materiálově prosté kombinace, žádné náročné detaily... Pravda, okna bych raději viděl z borovice než z plastu (7;- ))
co si z diskuzí na archiwebu odnášíte vy?
dokonalý univerzální design, který ale Kuba s Pilařem bohužel používají na všechno a bez ohledu na funkci - ať je to knihovna nebo VUT. Zde se to projevuje v necitlivém začlenění do okolí.
A s tím se dá velmi souhlasit .
Jako například ty o české malosti, závisti, lopatách, sídlištích, umakartových jádrech, šmoulích domcích atakdál- ty jsou nanic.
A pak vám už nerozumím- "Moji maločeši"??? Proč "moji"??? Já tohle klišé nepoužívám, pouze reaguji na časté zde na archiwebu používané nálepky. Dokonce ani nevím, jak se malý český člověk rozezná v diskuzi od velkého českého člověka a už vůbec nevím, jak se za něj stavět. Myslíte jako do řady? Nebo jak? A pokud jde o zadupávání do země, tak určitě zadupat do země malého českého člověka by mělo jít snadněji než nějakého velkého českého člověka, ale ještě jsem to nezkoušela (tady by měl bejt ten pro vás iritující smajlík).
Ale to jsme se od Krutce dostali fakt daleko, takže alou zpátky na šachovnici.