Penthouse Nice
Penthouse je rekonstrukcí apartmánu v bytovém komplexu, který původně vznikl v 70. letech 20. století za účelem zatraktivnění okrajové části města Nice spolu s marinou na pobřežní promenádě a obsahuje téměř 1600 bytů. Náš byt se nachází ve vyšším podlaží jedné z budov, která jsou obzvláště ceněná pro své nerušené dálkové výhledy. Byty jsou spojeny venkovními schodišti a pavlačemi, ze kterých je možné vstoupit do jednotlivých soukromých apartmánů, které mají každý svůj velký balkon nebo terasu, prostorový koncept považovaný v době návrhu komplexu za poměrně radikální.
Již z porovnání ploch teras a vnitřních prostor samotného apartmánu vyplývá, že maximální propojení s vnějším prostředím je alfou a omegou řešení. Rozdíl mezi vnímáním pojmů uvnitř a vně se tak stírá - prostory se navzájem prolínají a hranice mezi nimi je patrná pouze v případech nepřízně počasí, kdy jsou uzavřeny části prosklených stěn. Většinu místností apartmánu tak lze spíše vnímat jako zastřešené plochy, než jako místnosti v běžném smyslu slova (tedy od exteriéru izolované obvodovým pláštěm). Dispoziční schéma respektuje původní koncept organického řešení stavby. Systém radiálních nosných stěn je zachován a doplněn novými příčkami, natočenými většinou diagonálně. Vznikají tak místnosti lichoběžníkového půdorysu (standardní ortogonální systém příček téměř nebyl použit). Vlastní apartmán tvoří obývací pokoj s kuchyní, chodba a 3 ložnice - každá s vlastním hygienickým zázemím.
Výběr materiálů použitých v interiéru koresponduje s pojetím, které je pro mediteránské prostředí charakteristické. Barevnost povrchů se pohybuje od bílé, přes krémovou, po lomené odstíny světle šedé. Vše voleno tak, aby interiér působil světle, čistě vzdušně. Dominantními materiály jsou pak travertin a bělené dřevo. Snaha o maximální provázanost s exteriérem a podpoření výhledů na hladinu moře se projevuje též použitím leštěných nerezových obkladů na podhledech u oken na terasy (tedy nad pobřežím). Zrcadlový efekt díky tomu umožňuje vnímat obraz moře i z míst, kde by to jinak nebylo možné – například z postelí v ložnicích orientovaných k přístavu.
Unikátní je rovněž systém zasklení a osazení velkoformátových okenních prvků (Reynaers) využívající posuvných stěn se skrytými rámy (až 490 cm), pro jejichž osazení v cílovém podlaží musela být vyvinuta společně s výrobcem speciální mechanizace. Nejen díky tomu výsledek rekonstrukce otevírá byt výhledům do okolí a na Středozemní moře způsobem, který nebyl dosud technicky dosažitelný.
Již z porovnání ploch teras a vnitřních prostor samotného apartmánu vyplývá, že maximální propojení s vnějším prostředím je alfou a omegou řešení. Rozdíl mezi vnímáním pojmů uvnitř a vně se tak stírá - prostory se navzájem prolínají a hranice mezi nimi je patrná pouze v případech nepřízně počasí, kdy jsou uzavřeny části prosklených stěn. Většinu místností apartmánu tak lze spíše vnímat jako zastřešené plochy, než jako místnosti v běžném smyslu slova (tedy od exteriéru izolované obvodovým pláštěm). Dispoziční schéma respektuje původní koncept organického řešení stavby. Systém radiálních nosných stěn je zachován a doplněn novými příčkami, natočenými většinou diagonálně. Vznikají tak místnosti lichoběžníkového půdorysu (standardní ortogonální systém příček téměř nebyl použit). Vlastní apartmán tvoří obývací pokoj s kuchyní, chodba a 3 ložnice - každá s vlastním hygienickým zázemím.
Výběr materiálů použitých v interiéru koresponduje s pojetím, které je pro mediteránské prostředí charakteristické. Barevnost povrchů se pohybuje od bílé, přes krémovou, po lomené odstíny světle šedé. Vše voleno tak, aby interiér působil světle, čistě vzdušně. Dominantními materiály jsou pak travertin a bělené dřevo. Snaha o maximální provázanost s exteriérem a podpoření výhledů na hladinu moře se projevuje též použitím leštěných nerezových obkladů na podhledech u oken na terasy (tedy nad pobřežím). Zrcadlový efekt díky tomu umožňuje vnímat obraz moře i z míst, kde by to jinak nebylo možné – například z postelí v ložnicích orientovaných k přístavu.
Unikátní je rovněž systém zasklení a osazení velkoformátových okenních prvků (Reynaers) využívající posuvných stěn se skrytými rámy (až 490 cm), pro jejichž osazení v cílovém podlaží musela být vyvinuta společně s výrobcem speciální mechanizace. Nejen díky tomu výsledek rekonstrukce otevírá byt výhledům do okolí a na Středozemní moře způsobem, který nebyl dosud technicky dosažitelný.
0 komentářů
přidat komentář
