Rodinný dům v Rudné u Prahy byl dokončen v devadesátých letech a vyžádal si již kompletní omlazení vnitřních prostor. Největším zásahem bylo vybudování nového dětského pokoje v dosud nevyužívaném podkroví, spolu s osazením dalšího schodiště, které do tohoto prostoru vede.
Pro tento účel bylo zvoleno netradiční řešení – nad stávající schodiště pokračuje další zúžené rameno, které má nad sebou prohnutou barevnou desku s vyřezanými otvory. Celý prostor nad schodištěm se tak stává společnou herní krajinou, jak pro kluky, kteří obývají nový pokojík, tak pro holčičku, které zůstal ještě pokojík o patro níže. Všeobjímající žlutá barva pokračuje z příjemného marmolea na podlaze až na zmíněnou zakřivenou plochu v podobě lakované dřevěné desky. Hladký povrch tak láká ke klouzání a jinému dovádění. Pomyslná skluzavka končí v otvoru v podlaze, který je vyplněn bezpečnostní sítí, a vytváří tak průhled na podestu schodiště o patro níže. Celek může připomínat nadzvednutý plátek ementálu, podobnost je čistě náhodná.
Nového kabátu se dočkal i obývací pokoj, kterému dominuje velkorysá knihovna. Tvoří jí průběžné bílé desky se vsazenými skříňkami z dubové dýhy. Drobné změny se odehrály i v jídelně. Stávající kuchyni od prostoru jídelny oddělil dekorativní paraván z bílých latí a dýhovaných hranolků.
Prosvětlila se také ložnice, kde převládá neutrální bílá barva. Truhlář sem vyrobil atypickou knihovnu vloženou pod parapety, která přechází v kryt topení, opět v kombinaci bílých latí a dýhovaných hranolků. Podobnou proměnou prošla i koupelna, kde jednotící bílou barvu oživují obklady s drobným dekorem modrých teček.