Revitalizace Templářských sklepů
Karavan pomalu stoupá na návrší do nejstarší části obce Čejkovice. Míjí zámek a historické sýpky vinařství, za kterými cesta končí. Na zatravněné plošině s domáckým zázemím zdobeným růžemi se otevírá panoramatický pohled na letní krajinu. Rozpálený vzduch se tetelí nad červenými střechami, které střídají pásy zeleně vyšité řádky vinné révy. Ta se do zdejší krajiny propsala ještě dříve než jméno Čejkovic do historie.
Vinice zde založili už na počátku 13. století Templáři. Během svého působení vybudovali u čejkovické tvrze také nejstarší a nejrozsáhlejší středověké vinařské sklepy na Moravě. Jejich chladivé chodby dodnes uchovávají nejen víno, ale i paměť devíti dlouhých staletí místní vinařské tradice, která prošla správou církevní, šlechtickou i státní, především se však dědila jako řemeslo i umění z rodiny na rodinu.
Velkou část hroznů z místních viničních tratí dnes zpracovává vinařské družstvo Templářské sklepy Čejkovice. Dobrovolné sdružení několika desítek vinařů a vinohradníků vzniklo v roce 1936 a po obnovení v roce 1992 nyní sdružuje přibližně 340 členů, kteří tak společně zajišťují zpracování úrody i odbyt vína.
Revitalizace nejstarší části vinařství je dalším krokem společného úsilí místních vinařů pečujících o vlastní tradice. Podzemím areálu se jako prastaré kořeny vinou křivolaké chodby středověkých sklepů. Podél jejich stěn vedou vínovody – tepny rozvádějící víno do jednotlivých částí vinařství, jehož značka čerpá z templářských sklepů svou identitu.
Veřejnosti je dnes přístupných 400 z celkových asi 650 metrů chodeb, jejichž dřívější rozsah se předpokládá daleko větší.
Autorem celkové koncepce je designér Petr Novague. Do očištěného prostoru vnáší současnou, jasně čitelnou vrstvu, která jedinečný charakter sklepů podporuje. Vedle expozice a mobiliáře navrhl také novou podobu lahví, jejichž silueta cituje tvar templářského kříže.
Velkorysý prostor klenutý z kamene a cihel zceluje ambientní osvětlení. Jemný hudební podkres provází návštěvníky od gotických motivů přes jezuitské období až do současnosti. Tichá atmosféra zpřítomňuje kontinuitu místa i odkaz lidí, kteří sklepy po generace využívali k uchovávání vína.
Stěny chodeb lemují desítky dubových sudů o objemu přibližně 2 000 až 5 000 litrů i expozice výročních sudů. Zatímco menší sudy bylo možné dopravit do sklepa vcelku, ty největší se přivážejí rozložené a bednáři je tradiční bezhřebíkovou technologií sestavují až na místě. Motivy na jejich čelech odrážejí jednotlivá období historie vinařského družstva.
Nejcennějšími jsou donedávna největší používaný sud v ČR o objemu 20 250l a výroční sud prvního desetiletí od založení družstva z roku 1946. Na řezbářsky pojatém víku se svatým Václavem, patronem Českých zemí, jsou připomenuti lidé spojení se vznikem družstva. Mnohé z jejich rodin jsou s vinařstvím propojené dodnes. Sud vyrobil Eduard Pecka, jeden ze zakladatelů původního družstva a předek dnešního bednáře Eduarda Bařiny, pátého bednářského mistra v rodinné linii, který v roce 2026 vyrobí za svou profesní dráhu už třetí výroční sud družstva.
Vedle historického archivu vín, střeženého sochou svatého Urbana, vznikla také expozice Rosae et Lux věnovaná růžovým vínům. Do sklepů vnáší jemnější, symbolicky ženský prvek. Součástí expozice jsou také fotografie, archivní dokumenty a původní etikety z doby založení vinařského družstva i z desetiletí jeho fungování po znárodnění. Kvůli vysoké vlhkosti vyžaduje podzemí nepřetržitou údržbu. Náchylné exponáty jsou uloženy ve vitrínách navržených na míru, kvalitu vzduchu zajišťují generátory ozonu.
Nové prvky jsou pojaty střídmě a s respektem k charakteru prostoru. Materiálově surové prostředí sklepů doplňuje mobiliář ze dřeva, kovu a pískovce. Tradiční řemeslné postupy se potkávají se současnými technologiemi, robustní detaily s výrazovým minimalismem. Lesklé ocelové povrchy kontrastují s masivním dřevem a kovářskými detaily na dubových degustačních stolech. Barové židle vyplétané ze subtilní zářivé oceli evokují strukturu rytířských košil.
Dominantou závěrečného degustačního prostoru je pískovcový monolit lehce lomený do tvaru templářského kříže. Motiv kříže opakuje velké otočné logo, výrazný orientační prvek, který vymezuje křižující se chodby a směr prohlídky.
Prostředí sklepů není expozicí minulosti, ale součástí organismu vinařství, kde se potkávají řemeslné tradice i současný design, aby sloužily umění života.
Vinice zde založili už na počátku 13. století Templáři. Během svého působení vybudovali u čejkovické tvrze také nejstarší a nejrozsáhlejší středověké vinařské sklepy na Moravě. Jejich chladivé chodby dodnes uchovávají nejen víno, ale i paměť devíti dlouhých staletí místní vinařské tradice, která prošla správou církevní, šlechtickou i státní, především se však dědila jako řemeslo i umění z rodiny na rodinu.
Velkou část hroznů z místních viničních tratí dnes zpracovává vinařské družstvo Templářské sklepy Čejkovice. Dobrovolné sdružení několika desítek vinařů a vinohradníků vzniklo v roce 1936 a po obnovení v roce 1992 nyní sdružuje přibližně 340 členů, kteří tak společně zajišťují zpracování úrody i odbyt vína.
Revitalizace nejstarší části vinařství je dalším krokem společného úsilí místních vinařů pečujících o vlastní tradice. Podzemím areálu se jako prastaré kořeny vinou křivolaké chodby středověkých sklepů. Podél jejich stěn vedou vínovody – tepny rozvádějící víno do jednotlivých částí vinařství, jehož značka čerpá z templářských sklepů svou identitu.
Veřejnosti je dnes přístupných 400 z celkových asi 650 metrů chodeb, jejichž dřívější rozsah se předpokládá daleko větší.
Živá historie podzemí
Největší hodnotou historických sklepů je jejich materiálová a prostorová autenticita. Revitalizace se v prvé řadě soustředila na odstranění novodobých nevhodných úprav a dekorativních zbytečností. Nechává tak vyniknout prostou krásu historického podzemí.Autorem celkové koncepce je designér Petr Novague. Do očištěného prostoru vnáší současnou, jasně čitelnou vrstvu, která jedinečný charakter sklepů podporuje. Vedle expozice a mobiliáře navrhl také novou podobu lahví, jejichž silueta cituje tvar templářského kříže.
Velkorysý prostor klenutý z kamene a cihel zceluje ambientní osvětlení. Jemný hudební podkres provází návštěvníky od gotických motivů přes jezuitské období až do současnosti. Tichá atmosféra zpřítomňuje kontinuitu místa i odkaz lidí, kteří sklepy po generace využívali k uchovávání vína.
Stěny chodeb lemují desítky dubových sudů o objemu přibližně 2 000 až 5 000 litrů i expozice výročních sudů. Zatímco menší sudy bylo možné dopravit do sklepa vcelku, ty největší se přivážejí rozložené a bednáři je tradiční bezhřebíkovou technologií sestavují až na místě. Motivy na jejich čelech odrážejí jednotlivá období historie vinařského družstva.
Nejcennějšími jsou donedávna největší používaný sud v ČR o objemu 20 250l a výroční sud prvního desetiletí od založení družstva z roku 1946. Na řezbářsky pojatém víku se svatým Václavem, patronem Českých zemí, jsou připomenuti lidé spojení se vznikem družstva. Mnohé z jejich rodin jsou s vinařstvím propojené dodnes. Sud vyrobil Eduard Pecka, jeden ze zakladatelů původního družstva a předek dnešního bednáře Eduarda Bařiny, pátého bednářského mistra v rodinné linii, který v roce 2026 vyrobí za svou profesní dráhu už třetí výroční sud družstva.
Vedle historického archivu vín, střeženého sochou svatého Urbana, vznikla také expozice Rosae et Lux věnovaná růžovým vínům. Do sklepů vnáší jemnější, symbolicky ženský prvek. Součástí expozice jsou také fotografie, archivní dokumenty a původní etikety z doby založení vinařského družstva i z desetiletí jeho fungování po znárodnění. Kvůli vysoké vlhkosti vyžaduje podzemí nepřetržitou údržbu. Náchylné exponáty jsou uloženy ve vitrínách navržených na míru, kvalitu vzduchu zajišťují generátory ozonu.
Nové prvky jsou pojaty střídmě a s respektem k charakteru prostoru. Materiálově surové prostředí sklepů doplňuje mobiliář ze dřeva, kovu a pískovce. Tradiční řemeslné postupy se potkávají se současnými technologiemi, robustní detaily s výrazovým minimalismem. Lesklé ocelové povrchy kontrastují s masivním dřevem a kovářskými detaily na dubových degustačních stolech. Barové židle vyplétané ze subtilní zářivé oceli evokují strukturu rytířských košil.
Dominantou závěrečného degustačního prostoru je pískovcový monolit lehce lomený do tvaru templářského kříže. Motiv kříže opakuje velké otočné logo, výrazný orientační prvek, který vymezuje křižující se chodby a směr prohlídky.
Prostředí sklepů není expozicí minulosti, ale součástí organismu vinařství, kde se potkávají řemeslné tradice i současný design, aby sloužily umění života.
0 komentářů
přidat komentář
