Rezidence Starokošířská

Košíře procházejí proměnou. Ulice, které ještě nedávno postrádaly jasnou identitu, dnes společně formují novou městskou třídu. Starokošířská je její osou. Spolu se sousedními projekty Brána a Avenue zde roste souvislá uliční fronta, která čtvrti vrací něco dlouho chybějícího: zřetelný městský charakter.
Rezidence Starokošířská tuto frontu uzavírá a doplňuje. Dům dodržuje uliční čáru, respektuje měřítko okolí a přirozeně se začleňuje do kontextu, aniž by ztrácel vlastní výraz. Svislý rytmus pilířů a horizontální římsy dávají fasádě proporční řád odvozený z principů klasické městské architektury. Vertikalita, jednoduchost, jasně čitelná kompozice.
Dům má dvě tváře, obě záměrné. Do ulice se obrací velkými okny bez balkonů. Drží městskou disciplínu, vpouští velkorysé světlo a nenarušuje linii fasády. Do vnitrobloku se naopak otevírá lodžiemi a balkony propojenými s klidným dvorem. Ulice a dvůr, ruch a ticho, reprezentace a soukromí. Každá strana odpovídá tomu, kam směřuje.
Třiačtyřicet bytů doplňuje komerční prostor v přízemí. Dispozice pracují s přirozeným osvětlením a kompaktním uspořádáním. Materiálový koncept prostupuje domem od vstupní haly po poslední detail: velkoformátová dlažba, bronzové doplňky, zrcadlové plochy. Světlé omítky a kovové prvky z fasády pokračují do interiéru. Celek drží pohromadě ne okázalostí, ale promyšleností v proporcích, materiálech i provedení.
Starokošířská ulice je konečně úplná. Košíře mají další kus města, který vypadá, jako by sem patřil odjakživa.