Rodinný dům Ing. M. Hajna
Vila - parník
Patrně nejvýznamnější stavbou Vysočan 20. století je vila leteckého konstruktéra a spolumajitele továrny Avia, inženýra Haina, stojící téměř na vrcholu vysočanského ostrohu. Velmi elegantní rodinný dům od předního architekta české moderny Ladislava Žáka byl vystavěn v letech 1932 - 33 v ulici Na Vysočanských vinicích 31, č. p. 404. Jde o stavbu bohatě podloženou myšlenkami. Vila Hajn představuje komplexní umělecké dílo jednoho autora.
Dr. Ing. Miroslav Hain založil spolu s Ing. Benešem v roce 1919 továrnu na letadla Avia. V areálu vysočanského cukrovaru zpočátku vyráběli jen modely, ale již v roce 1920 odsud vyšlo první dvoumístné letadlo Avia BH1, které vyvolalo velký ohlas. Firma se později přestěhovala do Holešovic a vzmohla se do té míry, že si na počátku třicátých let mohl Hain nechat postavit vilu od známého architekta.
Ladislav Žák (1900 - 1973) vystudoval malířskou školu AVU a poté architekturu u profesora Gočára. Proslavil se trojicí vil ve známé funkcionalistické obytné kolonii Baba v Dejvicích, kde překvapil jako mladý architekt bez větších zkušeností. Asi nejlépe ze všech, kteří se na stavbě kolonie podíleli, a byli to vesměs nejvýznačnější čeští architekti té doby, vystihl původní záměr - moderní a přitom levné bydlení. Žákovi se poté hrnuly nabídky a on tak mohl svoje myšlenky ještě rozvinout na dalších realizacích. Z nich nejvýznamnější byla stavba rodinného domu leteckého konstruktéra Haina ve Vysočanech.
Můj dům - moje loď
Styl Žákových vil je nazýván aerodynamickým nebo také nautickým funkcionalismem. Žákovy vily připomínají elegantní a vzdušné lodě, patří k nejlepším a výtvarně nejušlechtilejším funkcionalistickým stavbám u nás. Jsou příznačné přehledností vnitřního uspořádání. Jsou navíc skvělým příkladem rčení, že v jednoduchosti je krása.
Žák patřil mezi levicově orientované architekty. Snažil se o budování moderního bydlení, které by bylo zároveň dostupné pro všechny, rozvíjel také myšlenku kolektivního domu. Vytvořil dispoziční typ bytu, který se dal použít jak v malém měřítku u rodinných domů, tak ve velkém při kolektivním bydlení. Jeho šestice rodinných vil je vlastně variací na toto téma. K architektuře však nepřistupoval ryze vědecky a racionálně, snažil se do ní promítnout rozměr člověka, který stavby obývá, a přírodu, která architekturu obklopuje.
Začínal od nábytku a řešení interiérů. Dům měl být vlastně obestavěn kolem nábytku, měl se stavět "zevnitř". Velikost a tvar Žákova nábytku je přitom výsledkem velikosti a tvarů věcí v něm uložených a vytvořených na lidské měřítko. Tím Žák důsledně dodržoval základní myšlenku funkcionalismu - forma sleduje funkci. U nábytku používal nejprve dřevo, později přešel k ohýbaným kovovým trubkám. Usiloval o vytvoření standardního, esteticky kvalitního a přitom levného nábytku. Stejně jako v architektuře se snažil o maximální tvarové zjednodušení, současně se zachováním elegance. Samotná stavba pak měla být vzdušná a její interiéry dobře prosvětlené, proto Žák používal pásová okna. Především obytné haly domů označoval za světlé vitríny. Otevřené slunci a rozhledu však měly být i ostatní místnosti. Ovšem stejně důležitá, jako samotná stavba, byla pro Ladislava Žáka i zahrada kolem ní. Obytná zahrada je v jeho pojetí pokračováním příbytku a podle toho k ní také přistupoval. Žák kritizoval necitlivé zásahy do přírody a krajiny ve prospěch pouhého využití místa jako stavební parcely. Razil heslo, že "krajina má svá práva", a byl tak vlastně průkopníkem ekologického myšlení u nás.
Při koncepci zahrady vycházel čistě z domácího prostředí. Odmítal botanické zahrádky a skalky přeplněné cizokrajnými rostlinami všeho druhu, pestrobarevnými kameny, květy a jezírky. Prvků v zahradě by podle něj mělo být spíše méně než více, hodnota zahrady by měla být spíše duchovního rázu. Žák také odmítal zahradu jako místo pro velkovýrobu ovoce a zeleniny. Zahrada má být podle něj hlavně obytným prostorem, a člověka, který v ní žije, by nemělo rušit neustálé rytí a trhání plevele. Měla by lidem sloužit hlavně k relaxaci, a tím zvyšovat jejich pracovní výkonnost. Měla by být z domu dobře přístupná a zároveň také opticky spojená zasklenými plochami zdí - to pro případ nevlídného počasí.
A na střechu lodní můstek
Vila manželů Hajnových byla postavena ve svažitém terénu, na řídce zastavěném okraji vilové čtvrti. Žák se u ní posunul od strohých krychlí k aerodynamickým křivkám, důsledněji spojil vnitřní prostory s exteriérem. Dosáhl tím dynamizace, která v té době byla poměrně ojedinělá. Vila Hajn je nejčastěji citovaným Žákovým dílem. Dům byl publikován v Evropě i v Americe a s putovní výstavou moderní architektury Královské společnosti britských architektů obešel celý svět.
Základem dispozice je typ rodinného domu dr. Zaorálka z Dejvické kolonie Baba. Vstup do vily je směrem od hlavního průčelí, orientovaného na jih. To má pro funkcionalismus charakteristická pásová okna, která dovnitř přinášejí maximum světla. Převážnou část přízemí zabírá rozlehlá společenská místnost, obsahující hovornu, sedací kout a jídelnu. V přízemí se nachází ještě kuchyně a chodba s příslušenstvím. Z chodby stoupá schodiště do patra s ložnicemi, které svými malými rozměry připomínají spíše lodní kajuty. V patře měl Hain ještě svou pracovnu a temnou komoru. Z krajní ložnice se vstupuje na rozměrnou terasu, která volně ční do zahrady. Terasu prostorově lemuje velký rám, na němž byl umístěn posunovací závěs. Pod terasou vzniklo přirozené pojítko bytu a zahrady - krytá veranda. Mezi ní a jídelnou je umístěna zimní zahrada
Interiéry domu jsou vybaveny precizně provedeným nábytkem od Ladislava Žáka. Nábytek v přírodní barvě světlého dubu navrhoval ve spolupráci s textilním výtvarníkem Antonínem Kybalem. Atmosféru dokreslují svítidla od Miroslava Prokopa.
Největší zvláštností vily je kapitánský můstek umístěný na ploché střeše. Ten si nechal Hain zbudovat proto, aby mohl pozorovat přelet letadel, startujících z nedalekého Kbelského letiště. Můstek ještě více přivádí myšlenky k vizi lodi, snad zaoceánského parníku.
Vila je obklopena zahradou, která je přímo přístupná z verandy navazující na jídelnu. V zahradě je patrné velké procento jehličnanů, které Žák velmi prosazoval. Nedochovala se řada topolů, která podle původního řešení zahrady opticky oddělovala sousední parcelu.
Vila Hain je na seznamu nemovitých památek. Je v dobrém stavu a slouží původnímu účelu - bydlení. Miroslav Hajn bydlel ve vile se svojí ženou Josefou, jejich manželství zůstalo bezdětné. Když Josefa Hajnová ovdověla, v roce 1964 dům prodala současným majitelům. Naštěstí jej nepotkal podobný osud jako Fričovu vilu v Hodkovičkách od stejného autora, která úplně zchátrala a nyní se těžko shánějí finance na její opravu.
Patrně nejvýznamnější stavbou Vysočan 20. století je vila leteckého konstruktéra a spolumajitele továrny Avia, inženýra Haina, stojící téměř na vrcholu vysočanského ostrohu. Velmi elegantní rodinný dům od předního architekta české moderny Ladislava Žáka byl vystavěn v letech 1932 - 33 v ulici Na Vysočanských vinicích 31, č. p. 404. Jde o stavbu bohatě podloženou myšlenkami. Vila Hajn představuje komplexní umělecké dílo jednoho autora.
Dr. Ing. Miroslav Hain založil spolu s Ing. Benešem v roce 1919 továrnu na letadla Avia. V areálu vysočanského cukrovaru zpočátku vyráběli jen modely, ale již v roce 1920 odsud vyšlo první dvoumístné letadlo Avia BH1, které vyvolalo velký ohlas. Firma se později přestěhovala do Holešovic a vzmohla se do té míry, že si na počátku třicátých let mohl Hain nechat postavit vilu od známého architekta.
Ladislav Žák (1900 - 1973) vystudoval malířskou školu AVU a poté architekturu u profesora Gočára. Proslavil se trojicí vil ve známé funkcionalistické obytné kolonii Baba v Dejvicích, kde překvapil jako mladý architekt bez větších zkušeností. Asi nejlépe ze všech, kteří se na stavbě kolonie podíleli, a byli to vesměs nejvýznačnější čeští architekti té doby, vystihl původní záměr - moderní a přitom levné bydlení. Žákovi se poté hrnuly nabídky a on tak mohl svoje myšlenky ještě rozvinout na dalších realizacích. Z nich nejvýznamnější byla stavba rodinného domu leteckého konstruktéra Haina ve Vysočanech.
Můj dům - moje loď
Styl Žákových vil je nazýván aerodynamickým nebo také nautickým funkcionalismem. Žákovy vily připomínají elegantní a vzdušné lodě, patří k nejlepším a výtvarně nejušlechtilejším funkcionalistickým stavbám u nás. Jsou příznačné přehledností vnitřního uspořádání. Jsou navíc skvělým příkladem rčení, že v jednoduchosti je krása.
Žák patřil mezi levicově orientované architekty. Snažil se o budování moderního bydlení, které by bylo zároveň dostupné pro všechny, rozvíjel také myšlenku kolektivního domu. Vytvořil dispoziční typ bytu, který se dal použít jak v malém měřítku u rodinných domů, tak ve velkém při kolektivním bydlení. Jeho šestice rodinných vil je vlastně variací na toto téma. K architektuře však nepřistupoval ryze vědecky a racionálně, snažil se do ní promítnout rozměr člověka, který stavby obývá, a přírodu, která architekturu obklopuje.
Začínal od nábytku a řešení interiérů. Dům měl být vlastně obestavěn kolem nábytku, měl se stavět "zevnitř". Velikost a tvar Žákova nábytku je přitom výsledkem velikosti a tvarů věcí v něm uložených a vytvořených na lidské měřítko. Tím Žák důsledně dodržoval základní myšlenku funkcionalismu - forma sleduje funkci. U nábytku používal nejprve dřevo, později přešel k ohýbaným kovovým trubkám. Usiloval o vytvoření standardního, esteticky kvalitního a přitom levného nábytku. Stejně jako v architektuře se snažil o maximální tvarové zjednodušení, současně se zachováním elegance. Samotná stavba pak měla být vzdušná a její interiéry dobře prosvětlené, proto Žák používal pásová okna. Především obytné haly domů označoval za světlé vitríny. Otevřené slunci a rozhledu však měly být i ostatní místnosti. Ovšem stejně důležitá, jako samotná stavba, byla pro Ladislava Žáka i zahrada kolem ní. Obytná zahrada je v jeho pojetí pokračováním příbytku a podle toho k ní také přistupoval. Žák kritizoval necitlivé zásahy do přírody a krajiny ve prospěch pouhého využití místa jako stavební parcely. Razil heslo, že "krajina má svá práva", a byl tak vlastně průkopníkem ekologického myšlení u nás.
Při koncepci zahrady vycházel čistě z domácího prostředí. Odmítal botanické zahrádky a skalky přeplněné cizokrajnými rostlinami všeho druhu, pestrobarevnými kameny, květy a jezírky. Prvků v zahradě by podle něj mělo být spíše méně než více, hodnota zahrady by měla být spíše duchovního rázu. Žák také odmítal zahradu jako místo pro velkovýrobu ovoce a zeleniny. Zahrada má být podle něj hlavně obytným prostorem, a člověka, který v ní žije, by nemělo rušit neustálé rytí a trhání plevele. Měla by lidem sloužit hlavně k relaxaci, a tím zvyšovat jejich pracovní výkonnost. Měla by být z domu dobře přístupná a zároveň také opticky spojená zasklenými plochami zdí - to pro případ nevlídného počasí.
A na střechu lodní můstek
Vila manželů Hajnových byla postavena ve svažitém terénu, na řídce zastavěném okraji vilové čtvrti. Žák se u ní posunul od strohých krychlí k aerodynamickým křivkám, důsledněji spojil vnitřní prostory s exteriérem. Dosáhl tím dynamizace, která v té době byla poměrně ojedinělá. Vila Hajn je nejčastěji citovaným Žákovým dílem. Dům byl publikován v Evropě i v Americe a s putovní výstavou moderní architektury Královské společnosti britských architektů obešel celý svět.
Základem dispozice je typ rodinného domu dr. Zaorálka z Dejvické kolonie Baba. Vstup do vily je směrem od hlavního průčelí, orientovaného na jih. To má pro funkcionalismus charakteristická pásová okna, která dovnitř přinášejí maximum světla. Převážnou část přízemí zabírá rozlehlá společenská místnost, obsahující hovornu, sedací kout a jídelnu. V přízemí se nachází ještě kuchyně a chodba s příslušenstvím. Z chodby stoupá schodiště do patra s ložnicemi, které svými malými rozměry připomínají spíše lodní kajuty. V patře měl Hain ještě svou pracovnu a temnou komoru. Z krajní ložnice se vstupuje na rozměrnou terasu, která volně ční do zahrady. Terasu prostorově lemuje velký rám, na němž byl umístěn posunovací závěs. Pod terasou vzniklo přirozené pojítko bytu a zahrady - krytá veranda. Mezi ní a jídelnou je umístěna zimní zahrada
Interiéry domu jsou vybaveny precizně provedeným nábytkem od Ladislava Žáka. Nábytek v přírodní barvě světlého dubu navrhoval ve spolupráci s textilním výtvarníkem Antonínem Kybalem. Atmosféru dokreslují svítidla od Miroslava Prokopa.
Největší zvláštností vily je kapitánský můstek umístěný na ploché střeše. Ten si nechal Hain zbudovat proto, aby mohl pozorovat přelet letadel, startujících z nedalekého Kbelského letiště. Můstek ještě více přivádí myšlenky k vizi lodi, snad zaoceánského parníku.
Vila je obklopena zahradou, která je přímo přístupná z verandy navazující na jídelnu. V zahradě je patrné velké procento jehličnanů, které Žák velmi prosazoval. Nedochovala se řada topolů, která podle původního řešení zahrady opticky oddělovala sousední parcelu.
Vila Hain je na seznamu nemovitých památek. Je v dobrém stavu a slouží původnímu účelu - bydlení. Miroslav Hajn bydlel ve vile se svojí ženou Josefou, jejich manželství zůstalo bezdětné. Když Josefa Hajnová ovdověla, v roce 1964 dům prodala současným majitelům. Naštěstí jej nepotkal podobný osud jako Fričovu vilu v Hodkovičkách od stejného autora, která úplně zchátrala a nyní se těžko shánějí finance na její opravu.
1 komentář
přidat komentář
Předmět
Autor
Datum
Hain/Hajn
Alena Pokorná
09.01.15 11:09
zobrazit všechny komentáře
