Čato platí, že kovářova kobyla chodí bosá. Architekty nevyjímaje. Změnit toto nechtěné pravidlo se pokusil pařížský architekt Marc Mimram, který má pedagogické zkušenosti z EPFL, Princetonu a v současnosti vede katedru na škole Marne-la-Vallée. Díky Mimramovu návrhu se štrasburští studenti nyní mohou přiučit architektuře přímo na své škole, kterou každodenně navštěvují.
Přístavba ENSAS (École Nationale Supérieure d'Architecture de Strasbourg), která leží v těsné blízkosti hlavního vlakového nádraží západně od historického centra, má svým tvarem připomínat rozehrané přihrádky na nářadí a zároveň vytvářet výkladní skříně pro díla vznikající uvnitř. Celoskleněné fasády se různými směry obracejí k městu. Fasády svým natočním vedou čilý dialog s okolím. Zasklení osciluje mezi průsvitným a neprůhledným pláštěm poskytujícím dialog s veřejným prostorem, ale i dostatečnou váhu potřebnou pro veřejnou instituci. Kromě nové přístavby prošel rekonstrukcí také původní objekt školy z roku 1922. Obě stavby jsou přes ulici spojeny v prvním patře prosklenou lávkou. Nový sedmipodlažní objekt působí jako ledabyle navršená hromada z krabic. V přízemí se nachází velkorysá vstupní hala, kterou od okolních ulic oddělují jen celoskleněné stěny. V horních podlažích se nachází ateliéry a výukové prostory, které jsou před rušným okolím chráněny nastavitelnými kovovými lamelami. Perforovaný plášť ze svislých pásů působí dojmem lehkého závoje nechávajícího nahlédnout domu "pod sukni" na ocelové nosníky i studentský život uvnitř stavby.