Smuteční síň ve Spytihněvi

Urbanismus - územní regulace, kompozice prostorového řešení
Stavba slouží jako veřejný objekt občanské vybavenosti. Kapacita objektu je dimenzována na 50 až 60 osob.
Obřadní síň využívá stávající objekt márnice a novou náplň řeší jeho zvětšením - obestavěním novou konstrukcí.  Objekt původní márnice (asi z padesátých let minulého století) o rozměrech 12,7 x 4,7 m s výškou 3,4 m je po stavebních úpravách zahrnut do nového řešení na principu "dům v domě". Přístavba je navržena rozšířením stávající půdorysné stopy a to na jižní a severní stranu o 1,6 m a na západní stranu o 3,875 m. Oboustranně podél osy objektu bude na jižní a severní straně vysázena nová soliterní zeleň. Na ose smuteční síně je západně od hlavního vstupu navržena stavba kolumbária, která stejně jako nová hřbitovní zeď bude realizována v další etapě.

Architektonické řešení - kompozice tvarového řešení, materiálové a barevné řešení
Nové architektonické řešení vychází z jednoduchého kubického tvaru - hranolu, který v sobě ukrývá stavebně upravený původní objekt márnice. Ten je maximálně perforován-jak stěny, tak i strop-a vytváří tak neobvyklé interiérové řešení. Část márnice zůstává na východní (zadní) straně čitelná, se samostatnými vstupy na invalidní wc a do skladu nářadí údržby. Původní márnice byla konstrukčně řešena z bílých vápenopískových a spárovaných cihel s želbet. stropní deskou. Po stavebních úpravách jsou tyto konstrukce bíle omítnuty. Zajímavě řešený portál je zachován a zakomponován do vstupní části obřadní síně v návaznosti na novou prosklenou stěnu. Nové konstrukce, které původní stavbu "obalují", jsou navrženy jako dřevěné lepené vazníky s obvodovými stěnami z fošen. Tyto dřevěné prvky tvoří interiér stavby, v exteriéru jsou obloženy černými cembritovými fasádními deskami. Hlavní vstup do obřadní síně je zvýrazněn výrazným závětřím s možností úkrytu účastníků obřadu před sluncem, resp. nepohodou. Přirozené denní světlo a větrání je zajištěno dvěma pásovými okny na delších stranách formou bazilikálního osvětlení a střešním světlovodem nad katafalkem. Objekt o rozměrech 16,575 m x 7,900 m s výškou 4,600 m od podlahy má ploché střechy. Hlavní vstupní závětří je širokou nástupní plochou spojeno s centrálním hřbitovním prostorem. Exteriérové plochy stavby tvoří především černé cembritové desky, zčásti pak světle bělošedá omítka východní ponechané části bývalé márnice. V interiéru je dominujícím materiálem dřevo v přírodní barevnosti stěny, strop, okna, bílá omítka původních zděných konstrukcí. Podlaha je světle šedá polyuretanová stěrka, jednoduchý mobiliář - katafalk se zabudovaným vozíkem a lavice je černý. Ve stropní desce je umístěn zakrytovaný dataprojektor.

Stavební konstrukce
Návrh úpravy bývalé márnice na smuteční síň spočívá v realizaci přístavby a nástavby formou stavby ve stavbě. Stávající objekt je zachován a upraven tak, že jeho větší část je součásti interiéru síně. Přístavba a nástavba je řešena lehkou konstrukcí a obaluje částečně stávající objekt.  Nosná konstrukce sestává z dřevěným lepených rámů, na které jsou uloženy pohledově upravené fošny. Na tuto konstrukci je z venku osazen nosný dřevěný rošt, do kterého je uložena tepelná izolace a ukotven fasádní obklad. Výplně okenních a dveřních otvorů jsou navrženy formou horizontálních pásových oken, dveří a prosklených stěn s dřevěnými rámy, které jsou zaskleny izolačním dvojskly. Plné dveřní výplně jsou navrženy atypické dřevěné, obložené černým ocelovým plechem, který je v případě hlavních vstupních dveří kotven mosaznými nýty.