Hlavním motivem, jímž a priori určeno bylo mé řešení radnice, byl mi: zachování starobylého tradičního vchodu nynějšího i nadále jako hlavního. Není pak také třeba disponovati jej v hlavním průčelí do Velkého náměstí, jehož klidné horizontální řešení jako kontrast věži bylo by největší předností, a jehož jednotnost nezbytně byla by porušena i při nejméně okázalém vyjádření vchodu a vestibulu.
Celá fronta ukončena je na straně pravé křídlem, jehož hlavní částí je programem vyžádaný slavnostní sál. Disposice jeho na Velkém náměstí, s výhledy na protější domy a Týn, zdála se mi z důvodů historických důležita.
Křídlo toto tvoří i pohledové uzavření náměstí proti Mikulášské třídě a jsou jím vyčerpány veškeré repraesentační požadavky naší radnice. Pokládám přílišné akcentování všeho repraesentačního při moderní radnici za rys nesrovnávající se s jejím pravým úkolem: úřadováním, a proto dominuje v mém návrhu slavnostní sál téměř jen svou význačnou disposicí a ne architektonickým vyvinutím.
Celá ostatní budova řešena je prostě jako komplex úřadoven celkem rovnocenných, s mírným toliko akcentováním zasedací síně sboru obecních starších. Od architektonického vyvrcholení jak jednotlivých průčelí, tak i celku ― to už vzhledem na jeho rozsáhlost ― bylo naprosto upuštěno.
Vchody do radnice projektovány jsou čtyři: zmíněný hlavní vchod, pak v křídle před (Mikulášskou třídou pro slavnostní sál a praesidium, k podacímu protokolu a zároveň ke schodišti k sálu sboru, a konečně proti Linhartské ulici.
Další konfigurace půdorysná dána byla snahou umožniti přiměřeně vzdálený centrální pohled na chrám sv. Mikuláše, uzavříti prospektem ulici Platnéřskou a utvořiti tak před kostelem malé náměstí jako rozšíření komunikace mezi ulicemi Platnéřskou, Kaprovou a Dlouhou třídou. Snaha po příznivém osvětlení jednotlivých kanceláří vedla k malé poměrně hloubce traktů, následkem toho k větší rozvinuté frontě a tím i složitějšímu členění půdorysnému.
Zachování okolí Minuty nezdálo se mi tak důležitým a nenahraditelným, aby jemu obětována býti musila jednotnost nové budovy a pohodlné užívání místností v ní, nehledíc ani k tomu, že by její isolování ― nelze-li počítati se zachováním celé východní fronty Malého náměstí ― bylo poněkud násilné a zbytečně soutěžící s okolím věže.
Otakar Novotný