Stará prokuratura

Existuje jen málo měst, kde byl dialog mezi architekturou a přírodou, mezi jednotlivými budovami a celkovou urbanistickou ideou byl tak zřetelný jako v Benátkách. Náměstí sv. Marka, jedno z nejznámějších míst v Benátkách, je názornou ukázkou přesně uspořádaného veřejného prostoru. Objekt Staré prokuratury - zahájené v roce 1517 Bartolomeem Bonem a dokončené v roce 1538 Jacopem Sansovinem - původně sloužil jako sídlo státních zástupců. Budova na náměstí sv. Marka zabírá celou severní stranu. Její fasáda byla inspirací pro následný rozvoj jižní a západní strany benátského náměstí. Budova definovala jazyk tohoto veřejného prostoru, zprostředkovávala dialog mezi veřejným a soukromým, formálním a organickým.
Projekt rekonstrukce si objednala pojišťovna Generali, která se v budově Staré prokuratury usídlila v roce 1832 (Pojišťovna byla založena v roce 1831 ve sto kilometrů vzdáleném rakousko-uherském přístavním městě Terst. Benátky byly první pobočkou a hlavním sídlem se benátská prokuratura stala v roce 1989 - pozn. překl.) a od té doby postupně získala téměř celou budovu. Kromě kancelářských místností a coworkingových prostor pro společnosti Generali a The Human Safety Net nyní budova také nabízí místo pro pořádání výstav, společenských akcí a poprvé ve své historii se otevírá veřejnosti. Prostřednictvím nového programu se projekt snaží znovu začlenit budovu Staré prokuratury do městského života a podpořit Benátky jako místo plné aktivit, inovací a společenského dění.
Projekt není utvářen jediným silným gestem, ale spíše je definován flexibilním přístupem, který zohledňuje komplexnost stavby ze šestnáctého století, jejími historickými změnami, pozdějšími adaptacemi a začleňuje je společně s řadou nových intervencí, aby ve výsledku vznikl soudržný celek. Projekt vyžadoval různé přístupy kvůli řadě překrývajících se úkolů: historická obnova, restaurování a renovace. Rekonstrukce zahrnovala restaurování prvního a druhého patra, kde se nacházejí nejreprezentativnější kanceláře společnosti Generali; reorganizaci vstupní části prostřednictvím nové vertikální komunikace; a renovaci třetího patra s veřejným přístupem do výstavní galerie, společenských prostorů a sálu.
Projekt se v průběhu stavebních prací neustále přizpůsoboval a aktualizoval na základě archeologických průzkumů. Byly vyhodnocovány nejvhodnější reakce na odhalené vrstvy s cílem co nejvíce zlepšit fungování celé budovy. V prvním a druhém patře jsou odhaleny části historických benátských teracových podlah, stropů, omítek a fresek. Ve třetím patře byly odkryty cihlové zdi, které odhalují dřevěné stopy staré více než 500 let.
Ať už se jedná o citlivé opravy historických částí nebo vložené nové prvky, vždy byly použity lokální a tradiční stavební techniky a řemeslné zpracování, aby se v budově vytvořila materiálová kontinuita a posílila její celková integrita. Vnitřní zdivo je pokryto dekorativní omítkou marmorino nebo upraveno scialbatura (hašeným vápnem), což dodává různým povrchům na jednotě. Pro podlahu je použité pastellone a terazzo se stejnou základní složkou kamene, zatímco oblouky a portály jsou z rekonstruovaného kamene. Vnější zdivo nového střešního pavilonu je opatřeno omítkou cocciopesto a terasy jsou pokryty rekonstruovanou terakotou, což vytváří dialog mezi starým a novým.