The Cloud One
hotel s obchodní pasáží
Anotace:
Cílem návrhu bylo navrácení nepřístupných pozemků brownfieldu mezi kolejištěm a magistrálou zpět do přirozeného organismu centra města.
Podoba projektu v Hybernské prošla mnoha etapami vývoje. Od myšlenky administrativního centra jsme se časem posunuli ke konceptu hotelového městského bloku s vnitřním dvorem a veřejnými pasážemi. Dokázali jsme tak integrovat propojení se souběžně vznikajícím projektem zastřešení Masarykova nádraží. Archeologický průzkum nám odhalil celou řadu skrytých historických vrstev, které jsme zachovali a obkročili novými konstrukcemi. Idea dotvoření Hybernské formou městského bulváru s podloubím, stromořadím a cyklostezkou vyžadovala velké úsilí a investice spojené s přepracováním dopravního řešení nejfrekventovanější křižovatky v ČR.
Energie okolní dopravy a pohybu lidí nás inspirovala k zaoblené siluetě bloku se subtilním nárožím směrem k Prašné bráně. Obklad z přírodních pálených cihel s hlubokou profilací fasády navazují na měřítko historického kontextu.
Doufáme, že naše dílo přispěje k propojení městského života a ke kultivaci veřejného prostoru.
Urbanismus:
Projekt dotváří neurbanizovaný prostor v místě frekventované křižovatky „U Bulhara“. Původně byl trojúhelníkový pozemek využíván jako parkoviště, které bylo obklíčeno vyvýšenými objekty pražské magistrály (Wilsonova ulice), ulicí Hybernskou a na severu kolejištěm Masarykova nádraží.
Návrh je založen na principu městského bloku, který z jižní strany podél Hybernské dotváří rozšířený uliční profil s novým stromořadím, z východní strany paralelně s protilehlým průčelím železničního muzea NTM navazuje stavební čára na nárožní objekt hotelu King David v ulici U Bulhara. Na západní straně respektuje zástavba bloku uliční profil u křižovatky s Opletalovou ulicí a umožňuje tak přímé napojení na ulici Na Florenci pomocí plánovaného pěšího propojení přes kolejiště Masarykova nádraží. Na severu blok ustupuje od kolejiště Masarykova nádraží a definuje tak novou komunikaci směrem k NTM.
Důležitá vizuální osa od Prašné brány je v místě křižovatky Hybernská/Opletalova zakončena subtilním nárožím, (precedentní příklad: budova „žehličky“ na křižovatce Broadwaye a 5. Avenue v New Yorku) které urbanisticky akcentuje rozdělení dvou pohledových dominant – Žižkovské panorama s televizní věží a památník na Vítkově. Výškové uspořádání bloku koresponduje s římsami a hřebeny střech protilehlých objektů v Hybernské. Vzhledem ke sklonu ulice se hlavní římsa nachází v průměrné výšce 21,9 m a hřeben, respektive ustoupené podlaží ve výšce 28,5 m. Severovýchodní nároží budovy vytváří výškovou dominantu bloku i celé blokové zástavby na něj navazující.
Z jihovýchodního nároží bloku je skrz objekt navržena veřejná pěší pasáž, která bezbariérově a v přímém směru spojí nové zastřešení Masarykova nádraží s ulicí U Bulhara a umožní tak nejkratším způsobem přestup na Hlavní nádraží. Hlavní vstup je umístěn ve vnitrobloku přístupného průchodem z Hybernské ulice a z nově vzniklé pěší pasáže. Vnitroblok utváří předprostor vstupu do hotelu, i obchodních prostor přízemí. Jeho kaskádovité výškové uspořádání ústící do pasáže, doplněné stromy tak tvoří klidné místo uprostřed jednoho z nejrušnějších dopravních uzlů Prahy.
Navrhovaný městský blok je dopravně obsloužen z křižovatky Hybernské a Opletalovy ulice.
Je zde navrženo nové připojení zklidněné obytné komunikace podél severní hrany s vjezdem do podzemních garáží, která dále vede do parkovacího prostoru pod magistrálou a k Železničnímu muzeu.
Architektura:
Architektonické řešení bloku podporuje urbanistický koncept pomocí jednotné formy fasádního pláště, který je na nárožích zaoblen, tak aby objekt působil jako klidný ostrov se skrytými zákoutími uvnitř, který je obtékaný dopravními koridory železniční automobilové a pěší dopravy. Zaoblení fasádního pláště je vizuálně podpořeno tenkými světlými liniemi horizontálních profilů, které reflektují dynamiku dopravního uzlu. V Hybernské ulici se doprava zklidňuje a horizontální profily postupně mění na vertikální. Dlouhá uliční fasáda tak získává vertikální členění, které kopíruje dělení činžovních domů v klasickém pražském bloku. Mezi horizontálními profily jsou kladeny pravidelné fasádní sloupy, ty střídají nepravidelné fasádní otvory s vertikální proporcí, tvoří tak profilovanou masivní stěnu s přírodním cihelným obkladem. Obdobný princip je aplikován pro poslední podlaží, jehož fasáda s vysokými okny ustupuje od hlavní římsy v Hybernské a částečně i směrem k Masarykovu nádraží a poskytuje ze střešních teras výhledy na panorama Starého města.
Zatímco severní fasáda vyrůstá pevně ze země a vymezuje tak hmotu bloku od koridoru železniční dopravy, východní a západní fasáda ustupuje od stavební čáry a tvoří loubí, které na východě postupně přechází v prosklené výkladce obchodních prostor. V místech jihovýchodního nároží ustupuje fasáda ještě hlouběji a vytváří tak krytý vstupní prostor do pasáže, lemovaný zaoblenou prosklenou fasádou obchodních prostor, stejně tak je vymezena vstupní pasáž hotelu. Vnitroblok je oproti vnějšímu zaoblenému tvaru ostře vyřezán uvnitř hmoty. Bílé fasády přináší světlo do stísněného prostoru.
Takto architektonicky subtrahovaná forma bloku zjemňuje siluetu a přizpůsobuje měřítko okolní městské struktuře a svou nepravidelností reflektuje dynamický charakter genia loci.
Funkce:
Budova je výškově členěna do sedmi nadzemních a jednoho podzemního podlaží. Hmota je na pozemku osazena tak, že úroveň navazující komunikace jižní hrany je v 1.NP a severní hrany v 1.PP.
Na východní a západní straně je terén svažováním vyrovnán. Výšková úroveň vnitrobloku je na západě v úrovni 1.NP a směrem na východ pomocí schodišť a ramp vystoupá do úrovně 2.NP.
Hlavní funkční náplní bloku je krátkodobé ubytování – hotel. Hlavní vstup do hotelu je v přízemí ze severozápadního rohu vnitrobloku, tedy do střední části severní hmoty, na něj navazuje rozsáhlé lobby s recepcí a zázemím provozu na východě a s hlavní vertikální komunikací a sociálním zázemím hostů na západě. Zbývající části přízemí tvoří obchodní plochy se vstupy z Hybernské ulice a zadními vstupy z vnitrobloku. Obchodní plochy svou výškou dosahují do úrovně stropní desky 2.NP. Suterén objektu slouží jako garáže a sklady pro hotel a technické zázemí a sklady pro provoz celého objektu. Suterén je rozdělen na dvě oddělené části kvůli zachování pozůstatků městských hradeb nalezených cca 30 cm pod povrchem. Obě části jsou spojeny pomocí „průchodu“ u JV schodiště.
Do garáží je vjezd ze severní hrany, naproti vjezdu je umístěn prostor pro ostrahu objektu. Dále je zde vstup do technického zázemí a z východu zadní vstup do hotelu a vývoz odpadu. V druhém nadzemním podlaží jsou situovány obchodní prostory na východě, přístupné z pasáže. Západní část je tvořena hotelovými pokoji s příslušným zázemím. Třetí až šesté podlaží obsahuje hotelové pokoje v celé ploše půdorysu.
Sedmé podlaží je ustoupeno a tvoří ho hmota pouze v severní části, v té je situována snídárna a lounge bar pro hotel s příslušným zázemím. Hmota je doplněna terasou pro hosty hotelu v západní části a skrytou technologickou terasou ve východní části.
Cílem návrhu bylo navrácení nepřístupných pozemků brownfieldu mezi kolejištěm a magistrálou zpět do přirozeného organismu centra města.
Podoba projektu v Hybernské prošla mnoha etapami vývoje. Od myšlenky administrativního centra jsme se časem posunuli ke konceptu hotelového městského bloku s vnitřním dvorem a veřejnými pasážemi. Dokázali jsme tak integrovat propojení se souběžně vznikajícím projektem zastřešení Masarykova nádraží. Archeologický průzkum nám odhalil celou řadu skrytých historických vrstev, které jsme zachovali a obkročili novými konstrukcemi. Idea dotvoření Hybernské formou městského bulváru s podloubím, stromořadím a cyklostezkou vyžadovala velké úsilí a investice spojené s přepracováním dopravního řešení nejfrekventovanější křižovatky v ČR.
Energie okolní dopravy a pohybu lidí nás inspirovala k zaoblené siluetě bloku se subtilním nárožím směrem k Prašné bráně. Obklad z přírodních pálených cihel s hlubokou profilací fasády navazují na měřítko historického kontextu.
Doufáme, že naše dílo přispěje k propojení městského života a ke kultivaci veřejného prostoru.
Urbanismus:
Projekt dotváří neurbanizovaný prostor v místě frekventované křižovatky „U Bulhara“. Původně byl trojúhelníkový pozemek využíván jako parkoviště, které bylo obklíčeno vyvýšenými objekty pražské magistrály (Wilsonova ulice), ulicí Hybernskou a na severu kolejištěm Masarykova nádraží.
Návrh je založen na principu městského bloku, který z jižní strany podél Hybernské dotváří rozšířený uliční profil s novým stromořadím, z východní strany paralelně s protilehlým průčelím železničního muzea NTM navazuje stavební čára na nárožní objekt hotelu King David v ulici U Bulhara. Na západní straně respektuje zástavba bloku uliční profil u křižovatky s Opletalovou ulicí a umožňuje tak přímé napojení na ulici Na Florenci pomocí plánovaného pěšího propojení přes kolejiště Masarykova nádraží. Na severu blok ustupuje od kolejiště Masarykova nádraží a definuje tak novou komunikaci směrem k NTM.
Důležitá vizuální osa od Prašné brány je v místě křižovatky Hybernská/Opletalova zakončena subtilním nárožím, (precedentní příklad: budova „žehličky“ na křižovatce Broadwaye a 5. Avenue v New Yorku) které urbanisticky akcentuje rozdělení dvou pohledových dominant – Žižkovské panorama s televizní věží a památník na Vítkově. Výškové uspořádání bloku koresponduje s římsami a hřebeny střech protilehlých objektů v Hybernské. Vzhledem ke sklonu ulice se hlavní římsa nachází v průměrné výšce 21,9 m a hřeben, respektive ustoupené podlaží ve výšce 28,5 m. Severovýchodní nároží budovy vytváří výškovou dominantu bloku i celé blokové zástavby na něj navazující.
Z jihovýchodního nároží bloku je skrz objekt navržena veřejná pěší pasáž, která bezbariérově a v přímém směru spojí nové zastřešení Masarykova nádraží s ulicí U Bulhara a umožní tak nejkratším způsobem přestup na Hlavní nádraží. Hlavní vstup je umístěn ve vnitrobloku přístupného průchodem z Hybernské ulice a z nově vzniklé pěší pasáže. Vnitroblok utváří předprostor vstupu do hotelu, i obchodních prostor přízemí. Jeho kaskádovité výškové uspořádání ústící do pasáže, doplněné stromy tak tvoří klidné místo uprostřed jednoho z nejrušnějších dopravních uzlů Prahy.
Navrhovaný městský blok je dopravně obsloužen z křižovatky Hybernské a Opletalovy ulice.
Je zde navrženo nové připojení zklidněné obytné komunikace podél severní hrany s vjezdem do podzemních garáží, která dále vede do parkovacího prostoru pod magistrálou a k Železničnímu muzeu.
Architektura:
Architektonické řešení bloku podporuje urbanistický koncept pomocí jednotné formy fasádního pláště, který je na nárožích zaoblen, tak aby objekt působil jako klidný ostrov se skrytými zákoutími uvnitř, který je obtékaný dopravními koridory železniční automobilové a pěší dopravy. Zaoblení fasádního pláště je vizuálně podpořeno tenkými světlými liniemi horizontálních profilů, které reflektují dynamiku dopravního uzlu. V Hybernské ulici se doprava zklidňuje a horizontální profily postupně mění na vertikální. Dlouhá uliční fasáda tak získává vertikální členění, které kopíruje dělení činžovních domů v klasickém pražském bloku. Mezi horizontálními profily jsou kladeny pravidelné fasádní sloupy, ty střídají nepravidelné fasádní otvory s vertikální proporcí, tvoří tak profilovanou masivní stěnu s přírodním cihelným obkladem. Obdobný princip je aplikován pro poslední podlaží, jehož fasáda s vysokými okny ustupuje od hlavní římsy v Hybernské a částečně i směrem k Masarykovu nádraží a poskytuje ze střešních teras výhledy na panorama Starého města.
Zatímco severní fasáda vyrůstá pevně ze země a vymezuje tak hmotu bloku od koridoru železniční dopravy, východní a západní fasáda ustupuje od stavební čáry a tvoří loubí, které na východě postupně přechází v prosklené výkladce obchodních prostor. V místech jihovýchodního nároží ustupuje fasáda ještě hlouběji a vytváří tak krytý vstupní prostor do pasáže, lemovaný zaoblenou prosklenou fasádou obchodních prostor, stejně tak je vymezena vstupní pasáž hotelu. Vnitroblok je oproti vnějšímu zaoblenému tvaru ostře vyřezán uvnitř hmoty. Bílé fasády přináší světlo do stísněného prostoru.
Takto architektonicky subtrahovaná forma bloku zjemňuje siluetu a přizpůsobuje měřítko okolní městské struktuře a svou nepravidelností reflektuje dynamický charakter genia loci.
Funkce:
Budova je výškově členěna do sedmi nadzemních a jednoho podzemního podlaží. Hmota je na pozemku osazena tak, že úroveň navazující komunikace jižní hrany je v 1.NP a severní hrany v 1.PP.
Na východní a západní straně je terén svažováním vyrovnán. Výšková úroveň vnitrobloku je na západě v úrovni 1.NP a směrem na východ pomocí schodišť a ramp vystoupá do úrovně 2.NP.
Hlavní funkční náplní bloku je krátkodobé ubytování – hotel. Hlavní vstup do hotelu je v přízemí ze severozápadního rohu vnitrobloku, tedy do střední části severní hmoty, na něj navazuje rozsáhlé lobby s recepcí a zázemím provozu na východě a s hlavní vertikální komunikací a sociálním zázemím hostů na západě. Zbývající části přízemí tvoří obchodní plochy se vstupy z Hybernské ulice a zadními vstupy z vnitrobloku. Obchodní plochy svou výškou dosahují do úrovně stropní desky 2.NP. Suterén objektu slouží jako garáže a sklady pro hotel a technické zázemí a sklady pro provoz celého objektu. Suterén je rozdělen na dvě oddělené části kvůli zachování pozůstatků městských hradeb nalezených cca 30 cm pod povrchem. Obě části jsou spojeny pomocí „průchodu“ u JV schodiště.
Do garáží je vjezd ze severní hrany, naproti vjezdu je umístěn prostor pro ostrahu objektu. Dále je zde vstup do technického zázemí a z východu zadní vstup do hotelu a vývoz odpadu. V druhém nadzemním podlaží jsou situovány obchodní prostory na východě, přístupné z pasáže. Západní část je tvořena hotelovými pokoji s příslušným zázemím. Třetí až šesté podlaží obsahuje hotelové pokoje v celé ploše půdorysu.
Sedmé podlaží je ustoupeno a tvoří ho hmota pouze v severní části, v té je situována snídárna a lounge bar pro hotel s příslušným zázemím. Hmota je doplněna terasou pro hosty hotelu v západní části a skrytou technologickou terasou ve východní části.
Jan Schindler
SCHINDLER SEKO ARCHITEKTI s.r.o.
0 komentářů
přidat komentář
