Umělecká škola Sint-Lucas leží v areálu bývalého kláštera uprostřed belgického Ghentu. Projekt Xaveer de Geytera na rozšíření campusu představuje rekonstrukce řady stávajících objektů, úpravy venkovních prostorů a především zakomponování dvou nových staveb: dílny a knihovny. Hlavním cílem bylo proměnit hermeticky uzavřený klášter tvořený ze dvou městských bloků v otevřenou uměleckou školu. Původně klášterní zahrada se proměnila v nové veřejně přístupné náměstí mezi dvěma bloky, což škole umožnilo lépe se zapojit do městského života a zároveň utvořilo v husté zástavbě další volný prostor. Uprostřed nového náměstí je jako solitér navržena knihovna s průsvitným pláštěm a školní kavárnou v přízemí. Knižní regály zároveň představují nosnou konstrukci celé knihovny. Objekt dílny tvoří navršené betonové kvádry prokládané translucentními pásy světlíků. Nepravidelně vyskládané betonové mosty mezi sebou propojují průsvitné části starající se v interiéru o rozptýlené horní osvětlení. Výsledná rozehraná forma je pouhou reakcí na městské stavební předpisy a sousední budovy. Spodní dvojice dílen má výšku přes dvě patra, následuje vložené mezipatro a nejvyšší pracovna má běžnou výšku stropu se sklobetonovou střechou. Boční stěny v dílně představuje betonová stěna, která zároveň slouží jako nosník překlenující mohutný rozpon na celou délku domu bez potřeby dalších vnitřních podpor. Stupňovité uskakování hmoty na jedné straně umožnilo lepší horní osvětlení a zároveň se vyrovnat nepravidelnou uliční čárou mezi dvoupodlažním usedlým neogotickým domem a pětipodlažním skeletem s velkými prosklenými plochami. Spodní část dílny reaguje na uliční čáru, zatímco horní část se obrací vnitrobloku a směrem do zahrady.