Umělecký statek

Areál ve Voděrádkách u Říčan leží v zemědělské krajině v blízkosti hlavního města Prahy a jeho dlouhodobé revitalizaci se věnuje architekt Petr Hájek. Na místě původního zemědělského statku a černé skládky roste nová náplň, součástí je nejen administrativní a technické zázemí společnosti, ale také obytné domy, robotické centrum, divadlo, galerie a další objekty se plánují. Celý komplex je hybridem areálu technologické firmy a uměleckého centra.
V době, kdy investoři pozemek kupovali, bylo místo spíše než statkem skládkou s navážkou o mocnosti několika metrů. Pro představu se řádově jednalo o 600 tisíc tun různého odpadu. Skládka se nakonec neukázala jako zásadní problém, ale naopak jako výhoda pro budoucí strategii a stala se i hlavní inspirací pro architektonický návrh, který majitelé pojmenovali „reskládkace“.
Jak se skládka začala rozkrývat, společně jsme objevovali předměty a materiály a začali je třídit. Vznikl sklad podivuhodného stavebního materiálu od pneumatik a polystyrenu až po litinové sloupy, trámy, ocelové nosníky, pružiny, skruže, skleněné střepy a tabule… Co se vytěžilo, bylo následně použito pro výstavbu nových objektů. Materiály, ze kterých nebylo možné stavět přímo, jsou druhotně zpracovány. Například polystyrenové desky a skleněné střepy se drtí a používají jako příměs do betonu. Do stavby jsou recyklovány i další odpady a prvky. Většinou se jedná o obaly z technologických zařízení, která společnost prodává a instaluje. Příkladem jsou montážní úchyty pro monitory, které jsou druhotně osazovány jako kliky, nebo torza kovových tabulí, jež jsou po vyřezání laserem osazována jako treláže, ploty a fasádní dílce. Pro interiérový nábytek jsou recyklovány různé stavební prefabrikáty, staré dřevo a trámy a vyřazená technika. Co v naší materiálové bance chybí, doplňujeme z jiných deponií, demolicí a podobně.
Architektura Voděrádek vzniká živelně a svobodně. Výsledkem je neestetizovaná prostorová koláž „reskládkace“. Vše se vrství a reaguje jedno na druhé, podobně jako to známe z jazzu. Jednotlivé stavby i jejich interiéry jsou asambláží recyklovaného materiálu instalovaného na nové místo do nové konstelace. Architekt a investor na sebe reagují přímo na stavbě, která probíhá nepřetržitě i díky tomu, že investor má vlastní stavební firmu. Není tedy problém sezónně některou ze staveb podle potřeby rozebrat a postavit novou. Velkou radostí je letní divadelní scéna, kde například hostuje Dejvické divadlo a kde probíhá řada kulturních a společenských akcí.