Věčná loviště - zvířecí krematorium

Areál bývalé protivzdušné obrany Drnov byl vybudován v devadesátých letech 20. století k ochraně hlavního města Prahy. Od města je vzdálený asi hodinu cesty autem. Dnes sem míří široká i odborná veřejnost, protože hlavní bunkr slouží jako vojenské Muzeum protivzdušné obrany. Kolem rozsáhlého podzemního objektu je rozmístěno i několik menších servisních bunkrů pro mobilní techniku. Právě v jednom z nich se investor rozhodl vybudovat krematorium pro zvířata. Místo pojmenoval Věčná loviště.
Krajina na první pohled okouzlí každého svou divokostí. Areál je ostrovem v organizovaném moři přísně zastřižených polí. Snad díky tomu, že místo bylo nepřístupnou vojenskou zónou, unikla příroda viditelné kultivaci člověkem. Keře a stromy do sebe prorůstají a zápasí o místo a světlo. Hledali jsme cestu k výsledku, který by tuto jedinečnou atmosféru nepoškodil. Inspirací se pro nás stala samotná příroda a také sochařské dílo Anishe Kapoora a Richarda Serry. Rozhodli jsme se postavit do krajiny velké zrcadlo, které bude svými odrazy násobit vlastní okolí. (Za zrcadlem je ukryt samotný provoz krematoria.) Z některých pohledů dům se svým okolím splývá, aby se jiné odrazy promíchávaly s oblohou. Zrcadlová stěna může vypadat jako brána do jiné dimenze. Na výšku má zrcadlo přes šest metrů a na délku přes 11 metrů. Jeho plocha je vyskládána z  šesti tisíc drobných hexagonálních flitrů o průměru 12,6 cm a stranou 6,4 cm. Příchozí, který pohlédne do zrcadla, se ve skutečnosti nevidí v přítomnosti, ale hledí na svůj odraz v minulosti. Dívá se zpět, vzpomíná... Může za to konečná rychlost světla. Tuto skutečnost nelze lidskými smysly vnímat, ale poskytuje místu symbolický význam. Zrcadlo je samo o sobě v krajině mystické. Odráží a vtahuje do sebe vše kolem. Každý zrcadlový flitr je lehce jinak natočený, obraz se jakoby chvěje. Máte pocit, že přicházíte k tekuté stěně. Nabízí možná až surrealistický zážitek…
Samotný provoz krematoria je umístěn v podzemí. Při stavbě se využily všechny původní konstrukce a bourací práce se omezovaly pouze na proražení nových otvorů. Do očištěných stávajících prostorů se vyzdily stěny, které rozčlenily dispozici na potřebné místnosti. Technický provoz jsme separovali samostatným vstupem a ukryli do útrob domu. Bočním vstupem v betonové stěně se vchází do přijímací haly s dřevěnou lavicí. Prosklenými dveřmi je vidět do kanceláře. Z haly se vstupuje do předsálí k výstavu. Výstav představuje jednoduchou čtvercovou prostoru s dřevěnými dveřmi.
Rozhodli jsme se pro levné a nenáročné materiály. (Jediným náročným detailem jsou skryté dveře v zrcadlové stěně.) Na vnitřní a vnější vyzdívky se použily omítané betonové tvárnice. Do podzemního prostoru přivádí světlo úzký světlík uzavřený průsvitnou polykarbonátovou deskou. Šestiúhelníkové zrcadlové flitry jsou vyrobeny z pokoveného polykarbonátu a lepily se ručně na vyzděnou stěnu. Lavice jsme nechali zhotovit z prostých dřevěných fošen. Nábytek, dveře a drobný mobiliář je navržen z překližky. Stěny jsou vybíleny vápenným nátěrem.