Vejminek na Vysočině
Manželé s již odrostlými dětmi hledali místo pro klidný a pohodlný život na venkově. Nalezli opuštěnou zemědělskou usedlost z roku 1922. Místo svou polohou zajišťuje žádaný klid, i s velkou zahradou a výhledy do krajiny.
Malá usedlost má tvar velkého U s klenutými chlévy v prostřední části, chalupou a stodolou po stranách. Uprostřed v objetí obou křídel je pak polootevřený dvůr, chránící vstup do domu před zdejším, málokdy ustávajícím, větrem.
Během průzkumů a následně i stavby se ukázalo, že značná část konstrukcí je v nevyhovujícím stavu. Část chalupy byla nově vyzděna z keramických tvárnic a izolována tak, aby dům mohl být efektivně vytápěn tepelným čerpadlem. Stodola musela být kompletně stržena a nahrazena novou dřevostavbou.
Přesto jsme ponechali původní půdorysnou stopu domu a pouze mírně zvětšili objem podkroví. Pravé křídlo (původní chalupa) je i nadále obytným centrem domu, v prostřední části je patro určené pro návštěvy a v nové stodole jsou převážně technické prostory a zázemí.
Ze zápraží, krytého konzolou nové spojovací chodby, se přes zádveří vstupuje do převýšené haly s velkým oknem v patře nad schody. Světlo z něj se měkce odráží od zaobleného stropu z bílých palubek. Dveře z haly vedou do velké světnice, která zabírá celý půdorys levého křídla. Kachlová kamna s vyhřívanou lavicí pak světnici rozdělují na kuchyň s jídelnou a odpočinkový kout s velkým oknem mířícím do krajiny.
V patře nad světnicí je hlavní ložnice a v prostředním křídle, podél dlouhé chodby, tři menší ložnice a velká koupelna.
Nová stodola je rozdělena na garáž a sklad dřeva, v části za domem je pak dřevěná sala terrena sloužící jako letní kuchyně a chráněné místo odpočinku.
Zahrada je z větší části neoplocená a přechází volně do louky pod domem. Před chalupou je za ohrádkou z planěk menší bylinková zahrádka, přístupná otevíravým plným křídlem ve velkém okně světnice.
Malá usedlost má tvar velkého U s klenutými chlévy v prostřední části, chalupou a stodolou po stranách. Uprostřed v objetí obou křídel je pak polootevřený dvůr, chránící vstup do domu před zdejším, málokdy ustávajícím, větrem.
Během průzkumů a následně i stavby se ukázalo, že značná část konstrukcí je v nevyhovujícím stavu. Část chalupy byla nově vyzděna z keramických tvárnic a izolována tak, aby dům mohl být efektivně vytápěn tepelným čerpadlem. Stodola musela být kompletně stržena a nahrazena novou dřevostavbou.
Přesto jsme ponechali původní půdorysnou stopu domu a pouze mírně zvětšili objem podkroví. Pravé křídlo (původní chalupa) je i nadále obytným centrem domu, v prostřední části je patro určené pro návštěvy a v nové stodole jsou převážně technické prostory a zázemí.
Ze zápraží, krytého konzolou nové spojovací chodby, se přes zádveří vstupuje do převýšené haly s velkým oknem v patře nad schody. Světlo z něj se měkce odráží od zaobleného stropu z bílých palubek. Dveře z haly vedou do velké světnice, která zabírá celý půdorys levého křídla. Kachlová kamna s vyhřívanou lavicí pak světnici rozdělují na kuchyň s jídelnou a odpočinkový kout s velkým oknem mířícím do krajiny.
V patře nad světnicí je hlavní ložnice a v prostředním křídle, podél dlouhé chodby, tři menší ložnice a velká koupelna.
Nová stodola je rozdělena na garáž a sklad dřeva, v části za domem je pak dřevěná sala terrena sloužící jako letní kuchyně a chráněné místo odpočinku.
Zahrada je z větší části neoplocená a přechází volně do louky pod domem. Před chalupou je za ohrádkou z planěk menší bylinková zahrádka, přístupná otevíravým plným křídlem ve velkém okně světnice.
Rangherka 5
0 komentářů
přidat komentář
