Vila Josefína
rekonstrukce objektu
Stražisko se na přelomu 19. století stalo, zřejmě i díky snadné dostupnosti po železnici, oblíbeným letoviskem zámožných měšťanů města Prostějova. Je zde celkem šest vil ve stylu historizující architektury, Vily vynikají zejména svými řezbářskými prvky a užitím hrázděného zdiva.
Nejmonumentálnější z nich, vilu č.p. 49, si nechal postavit někdejší český starosta Prostějova Karel Vojáček. V roce 1907 zde byla otevřena prázdninová feriální osada manželů Vojáčkových, která společně s jejich vilou sloužila potřebným dětem z Prostějova.
Od 50. do 90. let 20. století sloužila jako rekreační areál Československého červeného kříže pro děti a mládež. V zahradě byly postaveny chatky a za vilou hřiště. Fasáda byla opatřena nevhodnou brizolitovou omítkou. V 90. letech byla vila dále devastována, především v oblasti interiéru. Naštěstí se našla osvícená investorka, jejíž nehynoucí zásluhou se stala záchrana vily.
V rámci rekonstrukce byly repasovány (jako zázrakem zachované) všechny původní prvky – okna, dveře. Na střeše byla položena nová glazovaná krytina a obnovena původní struktura omítek a barevnost hrázdění. V interiérech bylo v chodbách položeno teracco s bordurami a obnoveno původní schodiště. Byl navržen nový atypický interiér v jednotné barevnosti, navazující na celkové grafické řešení objektu. Inspirací pro hlavní motiv, uplatňující se v detailech grafiky i interiéru, byly původní secesní mříže na objektu s kruhovými prvky. V přízemí domu v levé časti od centrální vstupní haly je velká jídelna s komfortní kuchyní a zázemím. V pravé části je společenský salon s klavírním křídlem a přímým výstupem na terasu. V patře je pak umístěno pět pokojů s hygienickým zázemím. Vila se využívá v současnosti ke konání soukromých akcí – svateb, oslav apod.
Nejmonumentálnější z nich, vilu č.p. 49, si nechal postavit někdejší český starosta Prostějova Karel Vojáček. V roce 1907 zde byla otevřena prázdninová feriální osada manželů Vojáčkových, která společně s jejich vilou sloužila potřebným dětem z Prostějova.
Od 50. do 90. let 20. století sloužila jako rekreační areál Československého červeného kříže pro děti a mládež. V zahradě byly postaveny chatky a za vilou hřiště. Fasáda byla opatřena nevhodnou brizolitovou omítkou. V 90. letech byla vila dále devastována, především v oblasti interiéru. Naštěstí se našla osvícená investorka, jejíž nehynoucí zásluhou se stala záchrana vily.
V rámci rekonstrukce byly repasovány (jako zázrakem zachované) všechny původní prvky – okna, dveře. Na střeše byla položena nová glazovaná krytina a obnovena původní struktura omítek a barevnost hrázdění. V interiérech bylo v chodbách položeno teracco s bordurami a obnoveno původní schodiště. Byl navržen nový atypický interiér v jednotné barevnosti, navazující na celkové grafické řešení objektu. Inspirací pro hlavní motiv, uplatňující se v detailech grafiky i interiéru, byly původní secesní mříže na objektu s kruhovými prvky. V přízemí domu v levé časti od centrální vstupní haly je velká jídelna s komfortní kuchyní a zázemím. V pravé části je společenský salon s klavírním křídlem a přímým výstupem na terasu. V patře je pak umístěno pět pokojů s hygienickým zázemím. Vila se využívá v současnosti ke konání soukromých akcí – svateb, oslav apod.
0 komentářů
přidat komentář
