Villa Necchi Campiglio

Villa Necchi Campiglio
Adresa: Via Mozart 14, Miláno, Itálie
Investor:Angelo Campiglio, Gigina Necchi Campiglio, Nedda Necchi
Projekt:1930
Realizace:1932-35


Řešení interiéru: Tomaso Buzzi, 1938-57
Návrh nábytku: Guglielmo Ulrich
Stavební firma: Gadola Manutenzione e Servizi
Autor rekonstrukce: Piero Castellini, 2005-08

Vila ležící v milánské čtvrti Porta Monforte na východním okraji historického jádra v sobě snoubí art-deco s italským racionalismem. Za konzervativním vzhledem se ukrývaly moderní technologie tehdejší doby jako ústřední vytápění, elektricky ovládané žaluzie a jídelní výtah nebo sportovní zázemí v podobě plaveckého bazénu a tenisového kurtu. Dům obývali Angelo Campiglio (1891-1984) pocházející z aristokratické rodiny, jeho žena Gigina Necchi Campiglio (1901-2001) pocházející z průmyslnické rodiny vyrábějící šicí stroje a její sestra Nedda Necchi (1900-1993). V období Italské sociální republiky zde bydlel fašistický politik Alessandro Pavolini. Po 2. světové válce vilu obsadila britská britská armáda a následně se stala rezidencí nizozemského konzula. Po několika letech jej rodina Necchi Campiglio získala zpět do svého vlastnictví. Mezi osobnosti, které vilu obývaly, patřil hessenský princ Enrico d'Assia, scénograf milánského divadla La Scala, který byl během svých pobytů v lombardské metropoli ubytován v pokoji pojmenovaném na jeho počest Princův pokoj. Dále byl v domě zařízený také princeznin pokoj, vyhrazený pro princeznu Marii Gabrielu Savojskou, která byla velkou přítelkyní sester Necchiových. Gigina Necchi Campiglio po smrti odkázala dům nadaci FAI a v roce 2008 byla vila po tříleté rekonstrukci za 6 milionů euro zpřístupněna veřejnosti.
číst dále
Villa Necchi Campiglio, ikona talianskeho racionalizmu, je ponorená do veľkej súkromnej záhrady s bazénom a tenisovým kurtom priamo v centre Milána. Elegantnú a umelecky bohatú vilu si v tridsiatych rokoch objednala rodina Necchi Campiglio, členovia priemyselnej buržoázie, bola pôvodne ako rodinný dom. Dispozičné riešenie preto reaguje na tradičné riešenie vnútorných priestorov šľachtických sídel. Obytná část' a spálne na poschodí, obslužné miestnosti v podkroví a herne spolu so šatňami a kúpeľňami pre bazén v suteréne. Rodina sa však chcela vzdialiť od vtedajšej tradície a poskytnúť veľké priestory na prijímanie hostí a spoločenské stretnutia akými sú jedáleň, fumoár, knižnica a salón.
Prísne linie a povrch fasády vyžarujú ostrý pôvab a vyjadrujú rastúce miesto racionalizmu v Taliansku v tej dobre. Mramorový exteriér sa stretáva s prvkami art deca vo vnútri domu, ako napríklad orechové podlahy s ozdobami z ružového dreva a grécky pražec na balustráde schodiska. Diamantový motiv, obľúbený architektom, sa objavil aj na tých najmenších detailoch pôvodného návrhu, od omietky stropu v knižnici až po posuvné dvere rozdeľujúce fajčiareň a jedáleň.
Pohyb medzi miestnosťami je plynulý a miestami sa pohľad môže nerušene ťahať celým prierezom domu. Kým exteriér a prvé poschodie mali hostí spálne sú diskrétne umiestnené na druhé poschodie. Spálne a kúpeľne sú oddelené chodbou so šatníkmi a navzájom sa zrkadlia. Vilu v roku 2001 Gigina Necchi Campiglio darovalai FAI (Fondo per I'Ambiente Italiano), tejto organizácii sa podarilo obnoviť veľkú čast' Portaluppiho dizajnu. Okrem samotného nábytku a architektúry sa tu nachádzajú aj tri dôležité dary, a to zbierka obrazov a umeleckých predmetov zo začiatku dvadsiateho storočia od Clauda Gian Ferrari. Ďalej umenie z 18. storičia od Alighiera a Emilietta De'Micheli a diela na papieri z prvej polovice dvadsiateho storočia od Guida Sforniho.
Andrea Snopková
0 komentářů
přidat komentář