Výstava Urbania
Výstava sleduje celou řadu cílů. Chtěla jednak tak trochu zlidštit a přiblížit veřejnosti svět správců města: svět úředníků, zaměstnanců veřejné správy a trochu bojovat s negativní nálepkou, kterou tato sféra má. Zároveň se výstava snaží právě zaměstnancům veřejné správy možná trošku připomenout to, co jim je známé, ale tentokrát trochu v jiném světle a zejména zdůraznit, že většinou víme “co” děláme a občas si potřebujeme připomenout “proč” to děláme, ale nejvíce opomíjíme se věnovat tomu “jak” to děláme. Hlavní myšlenka výstavy stojí na tvrzení, že náš přístup, naše smýšlení, způsob, jak děláme a přistupujeme k naší práci, vytváří jakousi měkkou deku, kulturu práce a vztahů, která nás spojuje a má obrovský vliv na naše okolí na naše město a je potřeba se tomuto “jak” děláme věci věnovat. Výstava v tomto ohledu nabízí 8 principů takového přístupu v kontextu městského rozvoje a vybízí k debatě. Krátkými interaktivními viněty se návštěvníci stávají součástí samotného města a jsou svědky například rekonstrukce veřejného prostoru, přestavby brownfieldu se zaměřením na mezisektorovou spolupráci nebo přeměnu staré továrny na kulturní centrum a další. Účastníci se stávají součástí výstavy aktivním zapojením a vyjádřením svých pocitů, názorů a sdílení svých zkušeností. Cílem výstavy Urbania je tedy nejen vzdělávat, ale inspirovat a přiblížit navzájem úředníky a širokou veřejnost ve společném chápání, že kultura práce je mimořádně vlivná, skrze naše aktivity a očekávání má dopad na rozvoj města a je třeba kultivovat.
Z pětná vazba od návštěvníků, kterou jsme obdrželi, byla velmi pozitivní, protože i lidé ze všech oblastí života měli užitek z nahlédnutí do městského plánování a byli schopni lépe porozumět procesu a všem jeho požadavkům a také rozpoznat příležitosti svoje větší zapojení se. Pokud jde o urbanisty a další profesionály z této oblasti, většina zpětné vazby zaznamenala uznání, že „jejich“ každodenní výzvy se ukazují v jiném světle. Velká návštěvnost výstavy vedla k jejímu prodloužení, zájemo výstavu projevily školy i organizace městské správy z jiných českých měst. Aktuálně se několik dalších měst včetně Brna v současné době snaží replikovat Urbanii ve svých vlastních prostorách.
Urbania je interaktivní výstava pořádaná Centru pro architekturu a metropolitní plánování, která byla do značné míry výsledkem účasti Prahy v projektu Triangulum, projektu EU Horizon 2020, který probíhal od února 2015 do ledna 2020. Koncept Urbania byl vytvořen multidisciplinárním týmem, výstava otevřena byla široké veřejnosti 16. ledna 2020. Expozice byla původně plánována na konec 15. února, ale kvůli velké poptávce byla prodloužena do 13. března 2020.
U rbania z části audiovizuálního zážitek, součástí platforma pro debatu, která v pohlcujícím prostředí představuje některé z typických situace, které se pojí s rozvojem města. Pilířem instalace je centrální projekce doprovázená dramaturgií mluveného slova hlavní postavy URBANIE. Tato projekce určuje rytmus celé seance trvající pro každého návštěvníka asi 60 min. Po obvodu sálu jsme pak vytvořili osm objektů - jakýchsi interaktivních soch z nichž každá v sobě nese svůj příběh a poselství. Návštěvník se s nimi konfrontuje, snaží se najít způsob jak s nimi komunikovat a postupně se mu odtajňuje podstata osmi principů plánování, správy a rozvoje města, který ovšem ovlivňuje nás všechny.
· Participace: naslouchám ostatním
· Mezisektorová spolupráce: překračuji hranice
· Organizace: znám svou roli
· Pilotní projekt: experimentů se nebojím
· Strategie: proměňuji vize v činy
· Komunikace: své zájmy sdílím
· Neúspěch = přínos: učím se z nezdarů
· Adaptabilita: předvídám změny
A mbicí výstavy je poskytnout každému návštěvníkovi jedinečný a individuální zážitek, proto je důležitý lektorský rámec E-U-R, evokace, uvědomění a reflexe. Aby návštěvník byl pohlcen zcela svébytným světem a nejprve měl emocionální zážitek, kde je částečně aktérem, nebo velmi blízkým pozorovatelem u osmi příběhů, následně se ho ale město zeptá, jak to, co je v příbězích rozebíráno, se týká samotného návštěvníka, tzn. ideálně dojde k jakémusi překlopení prožitku do světa a zkušenostního rámce jednotlivce. Speciálně vyškolení průvodci Urbania se účastní výstavy vždy se skupinou po osmi návštěvnících, poté řídí diskusi a debrief mezi návštěvníky. V závěrečné fázi výstavy probíhá řízená debata se všemi účastníky a návštěvník má možnost artikulovat svoje dojmy a názory. Návštěvníci poskytují průvodcům během diskuse okamžitou zpětnou vazbu o zkušenostech a jsou také žádáni, aby vyplnili formulář zpětné vazby. Tím tak do jisté míry celý zážitek uzavírá a ideálně návštěvník odchází do jisté míry se stráveným prožitkem. Urbania je doprovázena fotografickou instalací po celém městě, která prominentně zobrazuje fotografie státních zaměstnanců a jejich skutečné citace, jejichž cílem je zpochybnit často negativní vnímání zaměstnanců veřejného sektoru.
I nstalace URBANIA je koncipována jako soubor interaktivních ŽIVÝCH SOCH tvořících iluzi imaginárního města. Každá z těchto SOCH je komponována individuálně s vlastním příběhem prezentovaným povětšinou multimediální formou. Kompozice je rámována velkoplošnou podlahovou grafikou odkazující na organizmus města.
I nstalace je koncipována jako divadelní scéna bez klasického rozhraní hlediště a jeviště. Návštěvník vstupuje do instalace v určeném čase a je součástí všech dějství, pomáhá je spoluvytvářet. Ústředním vizuálním bodem je velká centrální projekce udávající světlený i obsahový rytmus celé seance. Ústředním orientačním a sdělovacím prvkem je pak audio složka instalace – dramaturgicky pečlivě propracované představení vyprávějící příběh samotné URBANIE a návodný hlas pro návštěvníky zároveň.
Jednotlivá dějství jsou doprovázena rozličnými světelnými scénami řídícího systému. Stejný řídící systém rovněž spouští a řídí audiovizuální složku.
S amotnou vrstvu tvoří interaktivní systém světelných hlasovacích paprsků jenž ovlivňuje samotný návštěvník a ketré protínají celou plochu stropu prostoru.
N avštívení každé z výše zmíněných soch vyžaduje jistou míru interakce a zapojení účastníků. Tu šlape na kole, tu telefonuje či stoupá nahoru po schodech k vyhlídce VR dalokohledem na budoucnost města. Do jednotlivých soch se různě vstupuje a nebo se na nich sedí jsou rovněž paralelou městského mobiliáře.
Sochy jsou provedené z deskového materiálu a ocelových trubkových profilů. Do soch je integrováno rozličné AV zařízení jako jsou obrazovky, projektory či reproduktory a sluchátka. Na kvalitu zvuku dohlíží instalovaný 16ti kanálový systém reproduktorů. Instalace je řízena centrálním počítačem.
Z pětná vazba od návštěvníků, kterou jsme obdrželi, byla velmi pozitivní, protože i lidé ze všech oblastí života měli užitek z nahlédnutí do městského plánování a byli schopni lépe porozumět procesu a všem jeho požadavkům a také rozpoznat příležitosti svoje větší zapojení se. Pokud jde o urbanisty a další profesionály z této oblasti, většina zpětné vazby zaznamenala uznání, že „jejich“ každodenní výzvy se ukazují v jiném světle. Velká návštěvnost výstavy vedla k jejímu prodloužení, zájemo výstavu projevily školy i organizace městské správy z jiných českých měst. Aktuálně se několik dalších měst včetně Brna v současné době snaží replikovat Urbanii ve svých vlastních prostorách.
Urbania je interaktivní výstava pořádaná Centru pro architekturu a metropolitní plánování, která byla do značné míry výsledkem účasti Prahy v projektu Triangulum, projektu EU Horizon 2020, který probíhal od února 2015 do ledna 2020. Koncept Urbania byl vytvořen multidisciplinárním týmem, výstava otevřena byla široké veřejnosti 16. ledna 2020. Expozice byla původně plánována na konec 15. února, ale kvůli velké poptávce byla prodloužena do 13. března 2020.
U rbania z části audiovizuálního zážitek, součástí platforma pro debatu, která v pohlcujícím prostředí představuje některé z typických situace, které se pojí s rozvojem města. Pilířem instalace je centrální projekce doprovázená dramaturgií mluveného slova hlavní postavy URBANIE. Tato projekce určuje rytmus celé seance trvající pro každého návštěvníka asi 60 min. Po obvodu sálu jsme pak vytvořili osm objektů - jakýchsi interaktivních soch z nichž každá v sobě nese svůj příběh a poselství. Návštěvník se s nimi konfrontuje, snaží se najít způsob jak s nimi komunikovat a postupně se mu odtajňuje podstata osmi principů plánování, správy a rozvoje města, který ovšem ovlivňuje nás všechny.
· Participace: naslouchám ostatním
· Mezisektorová spolupráce: překračuji hranice
· Organizace: znám svou roli
· Pilotní projekt: experimentů se nebojím
· Strategie: proměňuji vize v činy
· Komunikace: své zájmy sdílím
· Neúspěch = přínos: učím se z nezdarů
· Adaptabilita: předvídám změny
A mbicí výstavy je poskytnout každému návštěvníkovi jedinečný a individuální zážitek, proto je důležitý lektorský rámec E-U-R, evokace, uvědomění a reflexe. Aby návštěvník byl pohlcen zcela svébytným světem a nejprve měl emocionální zážitek, kde je částečně aktérem, nebo velmi blízkým pozorovatelem u osmi příběhů, následně se ho ale město zeptá, jak to, co je v příbězích rozebíráno, se týká samotného návštěvníka, tzn. ideálně dojde k jakémusi překlopení prožitku do světa a zkušenostního rámce jednotlivce. Speciálně vyškolení průvodci Urbania se účastní výstavy vždy se skupinou po osmi návštěvnících, poté řídí diskusi a debrief mezi návštěvníky. V závěrečné fázi výstavy probíhá řízená debata se všemi účastníky a návštěvník má možnost artikulovat svoje dojmy a názory. Návštěvníci poskytují průvodcům během diskuse okamžitou zpětnou vazbu o zkušenostech a jsou také žádáni, aby vyplnili formulář zpětné vazby. Tím tak do jisté míry celý zážitek uzavírá a ideálně návštěvník odchází do jisté míry se stráveným prožitkem. Urbania je doprovázena fotografickou instalací po celém městě, která prominentně zobrazuje fotografie státních zaměstnanců a jejich skutečné citace, jejichž cílem je zpochybnit často negativní vnímání zaměstnanců veřejného sektoru.
I nstalace URBANIA je koncipována jako soubor interaktivních ŽIVÝCH SOCH tvořících iluzi imaginárního města. Každá z těchto SOCH je komponována individuálně s vlastním příběhem prezentovaným povětšinou multimediální formou. Kompozice je rámována velkoplošnou podlahovou grafikou odkazující na organizmus města.
I nstalace je koncipována jako divadelní scéna bez klasického rozhraní hlediště a jeviště. Návštěvník vstupuje do instalace v určeném čase a je součástí všech dějství, pomáhá je spoluvytvářet. Ústředním vizuálním bodem je velká centrální projekce udávající světlený i obsahový rytmus celé seance. Ústředním orientačním a sdělovacím prvkem je pak audio složka instalace – dramaturgicky pečlivě propracované představení vyprávějící příběh samotné URBANIE a návodný hlas pro návštěvníky zároveň.
Jednotlivá dějství jsou doprovázena rozličnými světelnými scénami řídícího systému. Stejný řídící systém rovněž spouští a řídí audiovizuální složku.
S amotnou vrstvu tvoří interaktivní systém světelných hlasovacích paprsků jenž ovlivňuje samotný návštěvník a ketré protínají celou plochu stropu prostoru.
N avštívení každé z výše zmíněných soch vyžaduje jistou míru interakce a zapojení účastníků. Tu šlape na kole, tu telefonuje či stoupá nahoru po schodech k vyhlídce VR dalokohledem na budoucnost města. Do jednotlivých soch se různě vstupuje a nebo se na nich sedí jsou rovněž paralelou městského mobiliáře.
Sochy jsou provedené z deskového materiálu a ocelových trubkových profilů. Do soch je integrováno rozličné AV zařízení jako jsou obrazovky, projektory či reproduktory a sluchátka. Na kvalitu zvuku dohlíží instalovaný 16ti kanálový systém reproduktorů. Instalace je řízena centrálním počítačem.
RSAA
0 komentářů
přidat komentář
