Wunderbaude
Horské prameny – mléčnou dráhu odráží – na nahých tělech (Masaoka Šiki)
Pavel se na místo dožilé německé chalupy, rozhodl navrátit bytí v podobě nové poctivě postavené chalupy, v řemeslném provedení, se současným vzhledem, s respektem ke krajině a komfortem, který je odrazem našeho století. Od dřiny při sekání dřeva až po transcendentní zážitky při pohledu na barokní výjevy oblak nad Sněžkou, nebo hypnotizující plameny v otevřeném krbu – srdci domova. Mohou-li některá místa působit jako zázračná, tak toto je jedno z nich – snahou bylo postavit neméně zázračnou boudu – zachovat kus Země pro další generace, neboť jak praví staré indiánské přísloví "Zemi nedědíme od našich předků, ale půjčujeme si ji od našich dětí".
JARO – Mlha pod strání se pozvolna rozplývá, postupné tání ledu prozrazuje pronikavé zurčení potůčku, ranní paprsky slunce prohřívají zkřehlou zem a bledule na louce se derou vší silou na povrch. Liška s úlovkem v tlamě přeběhla ojíněnou louku, pokračovala podél přesahu střechy přes verandu, aby našla úkryt v závětří dřevníku nad chalupou. „Tady to miluju", šustící tah tužky, pozvolna přeruší tóny piana, jemná melodie – Mountain (Ludovico Einaudi). Dveře ven z ložnice klaply, stín na zbylém sněhu vykreslil postavu lezoucí po žebříku do tůně – voda má celý rok neměnnou teplotu 7°C.
LÉTO – Kolem boudy pobíhá s jásotem houf ratolestí, fialový jazyk od borůvek – vítr ve vlasech, psi se líně povalují na zápraží. Na plotně vývar, v troubě se leskne křupavá kůrka pečeného kolene. V chalupě je dnes velká sešlost a početná rodina majitele. S pingpongovým míčkem si na plácku pohrává vánek, v tůni se chladí pivo. Slavíme příchod léta, několikáté výročí dokončení stavby. Den se krátí, zlatavá záře světel v odrazech oken – večer, slunko zapadá a obrys Studniční hory pomalu tmavne, ochladilo se, mléčná dráha září. Kdosi z hostů usedl u piana - Metamorphosis (Philip Glass).
PODZIM – Krajina se zahalila do zemitých barev, ranní mlha – nekonečně bílá tma. Studánka působí značně tepleji – radost. Bedly, hřiby, lišky, holubinky, lysohlávky, křemenáče, choroše, masáci – bohatá podzimní nadílka – košík přes paži, ruce v kapsách, pára u pusy - pestrá paleta proměny krajiny. Ostrý vítr – stříbřitě šindelová střecha s ranní jinovatkou. Podzimní nálada, rozdělat oheň zašít se za kamna – zahrát si prší, sednout za klávesy – Autumn (Geroge Winston).
ZIMA – Lopata sněhu, pohyb v rytmu padajících vloček, pár otoček, cesta k dřevníku je volná. Stopy laní kolem každým dnem přibývají – na krmítko se slétává velké množství ptáků. Zásoby dřeva do jara – zimní vstup je hojně užíván. Dny se krátí. Otvor vysekaný v ledu tůně prozrazuje, že v domě se žije. Interiér provoní purpura, blíží se konec roku – melancholie – Andata (Ryuichi Sakamoto).
Pavel se na místo dožilé německé chalupy, rozhodl navrátit bytí v podobě nové poctivě postavené chalupy, v řemeslném provedení, se současným vzhledem, s respektem ke krajině a komfortem, který je odrazem našeho století. Od dřiny při sekání dřeva až po transcendentní zážitky při pohledu na barokní výjevy oblak nad Sněžkou, nebo hypnotizující plameny v otevřeném krbu – srdci domova. Mohou-li některá místa působit jako zázračná, tak toto je jedno z nich – snahou bylo postavit neméně zázračnou boudu – zachovat kus Země pro další generace, neboť jak praví staré indiánské přísloví "Zemi nedědíme od našich předků, ale půjčujeme si ji od našich dětí".
JARO – Mlha pod strání se pozvolna rozplývá, postupné tání ledu prozrazuje pronikavé zurčení potůčku, ranní paprsky slunce prohřívají zkřehlou zem a bledule na louce se derou vší silou na povrch. Liška s úlovkem v tlamě přeběhla ojíněnou louku, pokračovala podél přesahu střechy přes verandu, aby našla úkryt v závětří dřevníku nad chalupou. „Tady to miluju", šustící tah tužky, pozvolna přeruší tóny piana, jemná melodie – Mountain (Ludovico Einaudi). Dveře ven z ložnice klaply, stín na zbylém sněhu vykreslil postavu lezoucí po žebříku do tůně – voda má celý rok neměnnou teplotu 7°C.
LÉTO – Kolem boudy pobíhá s jásotem houf ratolestí, fialový jazyk od borůvek – vítr ve vlasech, psi se líně povalují na zápraží. Na plotně vývar, v troubě se leskne křupavá kůrka pečeného kolene. V chalupě je dnes velká sešlost a početná rodina majitele. S pingpongovým míčkem si na plácku pohrává vánek, v tůni se chladí pivo. Slavíme příchod léta, několikáté výročí dokončení stavby. Den se krátí, zlatavá záře světel v odrazech oken – večer, slunko zapadá a obrys Studniční hory pomalu tmavne, ochladilo se, mléčná dráha září. Kdosi z hostů usedl u piana - Metamorphosis (Philip Glass).
PODZIM – Krajina se zahalila do zemitých barev, ranní mlha – nekonečně bílá tma. Studánka působí značně tepleji – radost. Bedly, hřiby, lišky, holubinky, lysohlávky, křemenáče, choroše, masáci – bohatá podzimní nadílka – košík přes paži, ruce v kapsách, pára u pusy - pestrá paleta proměny krajiny. Ostrý vítr – stříbřitě šindelová střecha s ranní jinovatkou. Podzimní nálada, rozdělat oheň zašít se za kamna – zahrát si prší, sednout za klávesy – Autumn (Geroge Winston).
ZIMA – Lopata sněhu, pohyb v rytmu padajících vloček, pár otoček, cesta k dřevníku je volná. Stopy laní kolem každým dnem přibývají – na krmítko se slétává velké množství ptáků. Zásoby dřeva do jara – zimní vstup je hojně užíván. Dny se krátí. Otvor vysekaný v ledu tůně prozrazuje, že v domě se žije. Interiér provoní purpura, blíží se konec roku – melancholie – Andata (Ryuichi Sakamoto).
a1architects
0 komentářů
přidat komentář
