Zlatý Anděl

Stavba, která se dočkala obrovské medializace ještě před svým dokončením, mne ve své dokončené podobě poněkud zklamala. Kampak se poděla Nouvelova lehkost, zjevení, dematerializace a další oblíbené architektonické motivy? Nouvel jako by si vystačil s nárožím nad křižovatkou a zbývající části komplexu ponechal svým spolupracovníkům. Cítíme-li u andělí perutě myšlení architekta, u zbývajících kostek nastupují tvrdé komerční boxy s kancelářemi, kterým nepomáhá ani Arial na fasádě.
Samotný komplex sestává z několika částí, jejichž funkční dělení odpovídá současnému polyfunkčnímu městskému domu - obchody v přízemí, v patrech kanceláře. Světlou vyjímkou je terasa s plánovanou letní zahrádkou ve třetím patře. Členění komplexu vyvolává smíšené pocity; nabízí se Nouvelova genialita, která reagovala na motiv městské proluky - rozbití bloku, nebo spíše trauma se zakládáním nad metrem. Ať už jsou platformy současné podoby domu jakékoli, dům stejně působí nesourodě.
Hlavním cílem Nouvelova snažení bylo vytvoření přívětivého městského prostoru pro cajzly, skepticky však na místě samotném najdeme vydlážděné prostranství se zastávkami a obchody. Nejsem sice velký urbanista, ale není to pro příjemné městské prostředí málo? Již se těším na záliv náměstí s multikinem, který vzniká opodál.
I přes uvedená negativa musím vyzdvihnout nároží s Wendersovým andělem - jediným Nouvelovým zjevením, které ač vyjádřeno velmi prvoplánově, působí ve stávající městské struktuře nádherně. Především díky němu patří Anděl ke kvalitním příkladům současné architektury v Praze.