Automatické telefonní ústředny - křest knihy v Galerii VI PER
Společnost, technologie, architektura
Galerie VI PER a Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT vás zvou na představení knihy ATÚ: Automatické telefonní ústředny: Společnost, technologie, architektura.
Kolektivní monografie ATÚ: Automatické telefonní ústředny: Společnost, technologie, architektura přináší přehled technologického, typologického a architektonického vývoje automatických telefonních ústředen v Československu, věnuje se též společenským a politickým souvislostem jejich vzniku a jejich autorům. Tyto expertně navrhované stavby v sobě ukrývaly objemná elektromechanická zařízení a zároveň vyjadřovaly technický pokrok a společenský význam veřejné telekomunikační sítě. Analogové systémy však byly záhy nahrazeny digitálními, nevyžadujícími již velké prostory ani lidskou obsluhu. Jejich budovy tak ztratily svůj smysl, mizí v rukou nových vlastníků a představují tak dnes jednu z nejohroženějších skupin průmyslového dědictví.
Editory publikace jsou Irena Lehkoživová a Jan Zikmund, předmluvou ji otevírá Benjamin Fragner, texty od Lukáše Berana, Petra Freiwilliga, Jakuba Potůčka, Jiřího Suchomela a Barbory Zavadské doplňují rozhovory s Jiřím Eisenreichem a Václavem Aulickým. Studie doprovázejí dobové fotografie a plány ze sbírek českých a slovenských muzeí, galerií, tiskových agentur a osobních archivů, z nichž řada je publikována vůbec poprvé. Současnou situaci mezních okamžiků pozoruhodné architektonické vrstvy pak dokumentuje unikátní fotografická esej Viktora Máchy
Kniha vznikla za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky a Fakulty architektury ČVUT v Praze jako součást projektu Průmyslová architektura druhé poloviny 20. století: Extenze, transformace a identita (DH23P03OVV016) v programu na podporu aplikovaného výzkumu v oblasti národní a kulturní identity NAKI III.
Kolektivní monografie ATÚ: Automatické telefonní ústředny: Společnost, technologie, architektura přináší přehled technologického, typologického a architektonického vývoje automatických telefonních ústředen v Československu, věnuje se též společenským a politickým souvislostem jejich vzniku a jejich autorům. Tyto expertně navrhované stavby v sobě ukrývaly objemná elektromechanická zařízení a zároveň vyjadřovaly technický pokrok a společenský význam veřejné telekomunikační sítě. Analogové systémy však byly záhy nahrazeny digitálními, nevyžadujícími již velké prostory ani lidskou obsluhu. Jejich budovy tak ztratily svůj smysl, mizí v rukou nových vlastníků a představují tak dnes jednu z nejohroženějších skupin průmyslového dědictví.
Editory publikace jsou Irena Lehkoživová a Jan Zikmund, předmluvou ji otevírá Benjamin Fragner, texty od Lukáše Berana, Petra Freiwilliga, Jakuba Potůčka, Jiřího Suchomela a Barbory Zavadské doplňují rozhovory s Jiřím Eisenreichem a Václavem Aulickým. Studie doprovázejí dobové fotografie a plány ze sbírek českých a slovenských muzeí, galerií, tiskových agentur a osobních archivů, z nichž řada je publikována vůbec poprvé. Současnou situaci mezních okamžiků pozoruhodné architektonické vrstvy pak dokumentuje unikátní fotografická esej Viktora Máchy
Kniha vznikla za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky a Fakulty architektury ČVUT v Praze jako součást projektu Průmyslová architektura druhé poloviny 20. století: Extenze, transformace a identita (DH23P03OVV016) v programu na podporu aplikovaného výzkumu v oblasti národní a kulturní identity NAKI III.
0 komentářů
přidat komentář
