Biografie
Ely Jacques Kahn se narodil v roce 1884 do zaopatřené rakousko-francouzské židovské rodiny dovozce skla a zrcadel. Předtím, než odjel do Paříže studovat společně s
Williamem Van Alenem na École des Beaux-Arts, navštěvoval newyorskou Columbia University. 1918 se vrátil nazpět do New Yorku, kde začal pracovat pro firmu Buchman & Fox, jež se díky svým bohatým stykům specializovala se na lofty a obchodní stavby. Lofty (stavební normou popisované jako mix výrobních a kancelářských funkcí) byly v té době nejopomíjenějším stavebním druhem a byly považovány za podřadnou architekturu.
Kahn byl architektem, jehož velice zajímala estetika. Z raných návrhů byla cítit inspirace perskou, maurskou a románskou architekturou. V polovině 20. let minulého století se začal ohlížet po jiných zdrojích inspirace. 5. května 1925 napsal Kahn do The New York Times článek, kde
„vítá nový architektonický sloh – New York style, který odmítá zahlcující detaily minulosti ve prospěch forem více spjatých s přísným a silným tvarem samotné stavby; nové formy jsou více sledem ploch stávajících se přitažlivými skrze hru světla a stínu.“ Tyto myšlenky se promítly do projekty 2 Park Avenue, kde společně s výrobcem keramiky L.V. Solonem vytvořil plášť nájemné budovy o ploše jednoho milionu čtverečních stop. Řada barevných terakotových pásů stavbu jasně odlišovala od jednotvárných okolních cihelných fasád. V roce 1928 napsal Kahn pro časopis Architectural Record, že je důležité, aby architektura sloužila jako motor pohánějící nemovitost, a to dokonce i v tom případě, když
„pozvedne obočí estéta, jenž pociťuje závan komerce“. O Kahnově úspěchu vypovídá fakt, že mezi lety 1925 až 1930 vytvořil v New Yorku na čtyři tucty velkých projektů. Postupem času se Kahnova kancelář přejmenovala na Buchman & Kahn Architects a konečně v roce 1930 nad ní převzal plnou kontrolu a přejmenoval ji na Ely Jaques Kahn Architects. Z důvodu ekonomické recese se ve 40. letech snížil počet zaměstnanců zmenšil z více jak stovky na pouhých dvanáct. V tomto období vznikly projekty velice rozdílných kvalit. Od zajímavé aerodynamicky tvarované kancelářské budovy Universal Pictures (1947) po úděsný pavilon porodnice Mount Sinai Hospital (1952). Ely J. Kahn ve své kanceláři pracoval až do roku 1965, ale i poté, co odešel do důchodu, se jeho architektonické firmě stále dařilo. Nikdy však už neměla onu auru jako ve 20. letech. V roce 1972 se kancelář spojila s Hellmuth, Obata & Kassabaum a o pět let později zanikl název Kahn & Jacobs nadobro.
V Kahnově kanceláři pracovala krátkou dobu také spisovatelka Ayn Rand, která zde čerpala inspiraci pro svůj nejslavnější román The Fountainhead.