Architektura 19. MFDF Ji.hlava

foto: Štefan Berec

Efemérní architektonická podoba 19. ročníku Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava

Lokalita
festivalová centra (především budova Oblastní galerie Vysočiny a festivalová kina), veřejný prostor v jejich blízkosti, na Masarykově náměstí aj.

Zadání
řešením dočasného charakteru přizpůsobit interiéry festivalového centra, architektonickou intervencí oživit veřejný prostor a inzerovat tak přítomnost festivalu ve městě

Architektura
Architektonickou podobu festivalu vytváříme od 13. ročníku (2009). A to nejen ve smyslu návrhu. Řešení  kompletně realizujeme, stavíme a bouráme. Festival trpí stabilním nedostatkem financí. Nutné „know-how“, architektonické podoby festivalu tak spočívá v hledání materiálových zdrojů extrémně levných, vypůjčených či sponzorsky poskytnutých. Vynucená nízkonákladovost udržuje jistou míru punkového vyznění. Přitom chceme, aby řešení každého ročníku bylo originální. Každým rokem se festival profiluje specifickým tématem či podtématy. Snažíme se na ně reagovat. Pro 19. ročník jsme připravili spíše situace pro sociální interakce. V podtitulu ročníku stála slovní hříčka s přesmyčkou VĚČNOST/VĚCNOST a tématizován byl především pojem SVOBODA. Po městě jsme rozmístili osm velkých ohnišť v jednotném festivalovém ocelovém designu a k nim nachystali hráně s palivovým dřívím. Po dobu festivalu hořel oheň – věčný i věcný princip přeměny hmoty v energii, polena ubývala a symbolizovala uplývající festivalový čas, festivaloví hosté se střetávali s místními, společně opékali špekáčky nebo se jen v chladném podnebí Vysočiny ohřívali. Požívali přitom velké míry svobody, neb ohně neměly nepřetržitý dozor obsluhy.