ZadáníPo přeměně Vysoké školy strojní a textilní na Technickou univerzitu, která se v devadesátých létech rozrostla o čtyři nové fakulty, byly za posledních patnáct let v jejím kampusu postaveny čtyři nové budovy. Budovy G je zatím poslední z nich. Jejím posláním je nabídnout zejména celouniverzitně sdílené laboratorní a výukové prostory různého charakteru a velikosti až po kapacitní aulu TUL.
ArchitekturaStavba uzavírá pěší prostor Univerzitního náměstí a ukončuje rozvoj kampusu východním směrem. Jeho dvě hlavní uliční osy se jako cardo a decumanus protínají na západní straně náměstí. V tomto místě jsme proto již dříve navrhli budovu rektorátu, jejímž formálním cílem bylo zřetelně vyznačit střed univerzity. Od ní směřuje diagonální linie do jihovýchodního rohu náměstí, prochází budovou G a vede dál k areálu Harcovských kolejí. Hlavní trasa pěšího pohybu studentů tak určuje i urbanistické řešení.
Budova se obrací se k náměstí svou hlavní a strohou fasádou. Její proporce a charakter jsou voleny tak, aby navazovaly na okolní stavby, pocházející většinou z padesátých let. Nový objekt má být vnímán jako jeden z nich. Je proražen šikmým schodištěm, vedoucím na zelený pahorek a dále směrem ke studentským kolejím. Velké objemy auly a poslucháren jsou na východní straně zapuštěny do země a vytvářejí plynulý přechod do terénního reliéfu.
Konstrukce a technologieBudova G, financovaná z evropských zdrojů, byla od počátku koncipována jako ekonomická stavba. Jisté komplikace působilo stavební místo na patě žulového pahorku, tvořícího východní cíp kampusu TUL. Budova je do něj výrazně zapuštěna. Její konstrukci tvoří zateplený vyzdívaný železobetonový skelet. Střecha auly má ocelovou konstrukci z příhradových nosníků.
Jiří Suchomel, 12.11.2016