Bytový dům Vídeňská
Když v Brně probíhala v roce 2002 výstava meziválečných stavitelů Václava Dvořáka a bratří Viléma a Aloise Kubů, stěžoval si Petr Pelčák, jeden z jejích organizátorů, na mizernou úroveň současných brněnských bytových domů. Právě činžáky, které postavily ve 30. letech tyto firmy, dnes patří v Brně k nejvyhledávanějším a nejlukrativnějším. V době příprav výstavy měli již architekti Ateliéru Brno na prkně projekt bytového domu na ulici Vídeňské a pravděpodobně okouzlení kvalitou meziválečné brněnské architektury zapříčinilo jeho výslednou podobu.
Brněnská ulice Vídeňská je velmi významná a to nejen proto, že zde sídlí redakce archiwebu. Bohužel se na její podobě podepsalo několik let územního plánování pod vlivem athénské charty. Slovy Vinetoua připomíná dnešní Vídeňská ústa staré indiánské ženy. Rozvolněná zástavba panelovými domy, dostatek proluk a jen nepatrný zlomek stavební struktury, která se pokouší vytvořit klasickou uliční frontu - to je urbánní chaos současné Vídeňské radiály. Urbanismem Vídeňské se zabýval ortodoxní městotvůrce Petr Hurník, ale potrvá ještě několik desetiletí, než bude Vídeňská k něčemu vypadat.
Novostavba bytového domu se snaží kontext rehabilitovat a definovat se v něm jako městotvorný dům. Lukrativní nárožní parcela je situována na topografickém zlomu, kdy se Vídeňská po mírném stoupání od Poříčí na křižovatce s ulicí Vinohrady a Vojtova zlomí a ubíhá víceméně přímo na Vídeň. Architekti si byli tohoto potenciálu vědomi a snažili se jej využít. Dům je "hrůšovsky" vystavěn. Koncipováním své hmoty i barevností upomíná na svého současníka - rodinný dům v Protivíně. Nepřináší žádný nový technologický nebo ekologický přínos, neobsahuje žádné hlubší sdělení, ale naopak představuje reprezentanta stavebně-řemeslného směru, vychází z modernistických pravd a následuje vyšlapanou cestu neofunkcionalismu (architekt Pelčák zastává názor, že "vývoj v architektuře neexistuje").
Dům neobsadil celou parcelu, nýbrž ustoupil od uliční čáry a komfortně zvětšil chodník, což je pro nároží velmi pozitivní. Ustoupením je sice obnažen štít sousedního domu, avšak ne natolik, abychom tento prvek vnímali rušivě. Dům ve svém půdorysu ctí obdélník, z něhož vystupuje rizalit schodiště. Nároží není vyjádřeno žádným silným motivem (jako je tomu např. u Tančícího domu), ale upomíná na sebe jen arkýřem, který zvětšuje plochu bytů ve 3. až 6. nadzemním podlaží. Kupodivu nejsilnější výraz má západní fasáda, která se obrací do piazzety či spíše parkovacího dvora. Namísto podzemních garáží byly nakonec realizovány povrchová parkovací stání. Západní fasádu s francouzskými okny sahajícími takřka od podlahy ke stropu v horizontálním směru člení ocelové krajkoví zábradlí balkónů, které jistě doznají ze strany nájemníků změn - zneprůhlednění, nábytek apod. Fasáda nebude působit tak kompozičně silně, ale bude na druhé straně vykazovat prvek individuality nájemníků. Naproti tomu východní fasáda nepřipouští žádnou improvizaci obyvatel domu a maximálně ji ovlivní smog z dopravy na Vídeňské.
Typologicky je bytový dům navržen jako pavlačový, což je výhodné v souvislosti s lokací domu na rušné křižovatce. Zasklené pavlače vytvářejí bariéru před hlukem a znečištěním z ulice. Prozatím nechápu, proč není zaskleno schodiště. Minimálně kvůli hluku a z tepelně-technického hlediska by to bylo žádoucí. Byty se tak otevírají především na západní stranu k ulici Vinohrady.
V přízemí je umístěn komerční prostor - prodejna a sklepy k bytům. Právě živý parter je pozitivním prvkem tohoto domu. Nároží tak bude mnohem pestřejší a nepříjemné dopravní křížení může pocitově posunout k přátelštějšímu městskému prostoru. V tomto smyslu nepatrně překvapí zatravněná část kolem domu, která působí nemístně. Respektuji však práva psů.
2., 3. a 4. nadzemní podlaží vyplňují vždy 4 garsoniéry. Symetricky situované byty jsou ekonomické k vnitřním instalacím. Byty jsou široké 4 metry. Dle informací developera jsou veliké 45m2 (byt s arkýřem má 48 m2). 5. a 6. nadzemní podlaží obsahuje čtyři mezonetové byty. Dva z nich jsou doplněny o terasu, která se nachází nad schodišťovou a výtahovou věží. O jednom z těchto bytů 3+kk jsme s manželkou kdysi uvažovali, ale byli skoupeny dřív, než bys řekl švec. Nakonec se ukázalo, že i cena 2,4 mil. Kč byla pro naše možnosti vysoká.
Dům se sice nachází v lokačně svízelné situaci, avšak jeho umístění je pro měšťana nadmíru výhodné. Přítomnost čtyř linek tramvaje na Vídeňské a 25 minut pěší chůzí do centra je silným argumentem, proč v tomto domě bydlet.
Osobně neshledávám u tohoto domu výraznější chyby, snad jen umístění schodiště, kolem kterého vzniká úzká obíhací chodba, jejíž účel je nejasný. Snad kvůli výhledu na Špilberk?
Na příkladě bytového domu na Vídeňské můžeme pozorovat, že zadání staveb menšího měřítka zvládá Ateliér Brno mnohem lépe. V těchto dílech se zrcadlí jejich konzervativní architektonické myšlení a východiska.
p.s. Byl jsem překvapen, jak rychle vyrostla hrubá stavba tohoto domu.
> http://www.ms-invest.cz/detail_projekt.php?pid=7
Brněnská ulice Vídeňská je velmi významná a to nejen proto, že zde sídlí redakce archiwebu. Bohužel se na její podobě podepsalo několik let územního plánování pod vlivem athénské charty. Slovy Vinetoua připomíná dnešní Vídeňská ústa staré indiánské ženy. Rozvolněná zástavba panelovými domy, dostatek proluk a jen nepatrný zlomek stavební struktury, která se pokouší vytvořit klasickou uliční frontu - to je urbánní chaos současné Vídeňské radiály. Urbanismem Vídeňské se zabýval ortodoxní městotvůrce Petr Hurník, ale potrvá ještě několik desetiletí, než bude Vídeňská k něčemu vypadat.
Novostavba bytového domu se snaží kontext rehabilitovat a definovat se v něm jako městotvorný dům. Lukrativní nárožní parcela je situována na topografickém zlomu, kdy se Vídeňská po mírném stoupání od Poříčí na křižovatce s ulicí Vinohrady a Vojtova zlomí a ubíhá víceméně přímo na Vídeň. Architekti si byli tohoto potenciálu vědomi a snažili se jej využít. Dům je "hrůšovsky" vystavěn. Koncipováním své hmoty i barevností upomíná na svého současníka - rodinný dům v Protivíně. Nepřináší žádný nový technologický nebo ekologický přínos, neobsahuje žádné hlubší sdělení, ale naopak představuje reprezentanta stavebně-řemeslného směru, vychází z modernistických pravd a následuje vyšlapanou cestu neofunkcionalismu (architekt Pelčák zastává názor, že "vývoj v architektuře neexistuje").
Dům neobsadil celou parcelu, nýbrž ustoupil od uliční čáry a komfortně zvětšil chodník, což je pro nároží velmi pozitivní. Ustoupením je sice obnažen štít sousedního domu, avšak ne natolik, abychom tento prvek vnímali rušivě. Dům ve svém půdorysu ctí obdélník, z něhož vystupuje rizalit schodiště. Nároží není vyjádřeno žádným silným motivem (jako je tomu např. u Tančícího domu), ale upomíná na sebe jen arkýřem, který zvětšuje plochu bytů ve 3. až 6. nadzemním podlaží. Kupodivu nejsilnější výraz má západní fasáda, která se obrací do piazzety či spíše parkovacího dvora. Namísto podzemních garáží byly nakonec realizovány povrchová parkovací stání. Západní fasádu s francouzskými okny sahajícími takřka od podlahy ke stropu v horizontálním směru člení ocelové krajkoví zábradlí balkónů, které jistě doznají ze strany nájemníků změn - zneprůhlednění, nábytek apod. Fasáda nebude působit tak kompozičně silně, ale bude na druhé straně vykazovat prvek individuality nájemníků. Naproti tomu východní fasáda nepřipouští žádnou improvizaci obyvatel domu a maximálně ji ovlivní smog z dopravy na Vídeňské.
Typologicky je bytový dům navržen jako pavlačový, což je výhodné v souvislosti s lokací domu na rušné křižovatce. Zasklené pavlače vytvářejí bariéru před hlukem a znečištěním z ulice. Prozatím nechápu, proč není zaskleno schodiště. Minimálně kvůli hluku a z tepelně-technického hlediska by to bylo žádoucí. Byty se tak otevírají především na západní stranu k ulici Vinohrady.
V přízemí je umístěn komerční prostor - prodejna a sklepy k bytům. Právě živý parter je pozitivním prvkem tohoto domu. Nároží tak bude mnohem pestřejší a nepříjemné dopravní křížení může pocitově posunout k přátelštějšímu městskému prostoru. V tomto smyslu nepatrně překvapí zatravněná část kolem domu, která působí nemístně. Respektuji však práva psů.
2., 3. a 4. nadzemní podlaží vyplňují vždy 4 garsoniéry. Symetricky situované byty jsou ekonomické k vnitřním instalacím. Byty jsou široké 4 metry. Dle informací developera jsou veliké 45m2 (byt s arkýřem má 48 m2). 5. a 6. nadzemní podlaží obsahuje čtyři mezonetové byty. Dva z nich jsou doplněny o terasu, která se nachází nad schodišťovou a výtahovou věží. O jednom z těchto bytů 3+kk jsme s manželkou kdysi uvažovali, ale byli skoupeny dřív, než bys řekl švec. Nakonec se ukázalo, že i cena 2,4 mil. Kč byla pro naše možnosti vysoká.
Dům se sice nachází v lokačně svízelné situaci, avšak jeho umístění je pro měšťana nadmíru výhodné. Přítomnost čtyř linek tramvaje na Vídeňské a 25 minut pěší chůzí do centra je silným argumentem, proč v tomto domě bydlet.
Osobně neshledávám u tohoto domu výraznější chyby, snad jen umístění schodiště, kolem kterého vzniká úzká obíhací chodba, jejíž účel je nejasný. Snad kvůli výhledu na Špilberk?
Na příkladě bytového domu na Vídeňské můžeme pozorovat, že zadání staveb menšího měřítka zvládá Ateliér Brno mnohem lépe. V těchto dílech se zrcadlí jejich konzervativní architektonické myšlení a východiska.
p.s. Byl jsem překvapen, jak rychle vyrostla hrubá stavba tohoto domu.
> http://www.ms-invest.cz/detail_projekt.php?pid=7
0 comments
add comment
