Centrum soudobého galicijského uměni

Když jsem byl pověřen úkolem navrhnout muzeum v Santiago de Compostella, bylo místo zamýšlené stavby vzdáleno daleko od cesty. Moderní stavby občas vyvolávají ve společnosti velký strach, ne bezdůvodně. Když má nový dům vyrůst vedle národní kulturní památky, jakou je klášter Santo Domingo de Bonaval, mnoho lidí je znepokojeno z ohrožení její umělecké integrity. Na základě těchto obav jsem byl požádán o "ukrytí" nového muzea. Argumentoval jsem, že kulturní centrum bude mnohem významnější budovou pro město, než aby bylo vnímáno jen jako vedlejší křídlo kláštera. Navíc jsem poukazoval na to, že klášter nebyl nikdy úplně viditelný kvůli vysoké žulové zdi, která oddělovala areál kláštera od okolí. Získal jsem prostor a čas pro přehodnocení původního umístění muzea a jeho vztahu k ulici. I přesto, že místo pro nové muzeum bylo již vybráno, dokázali jsme, že umístění muzea blíž k ulici a ke klášteru je žádoucí.
Nástup do nového muzea je protiváhou prostoru čtvercové piazzety se vstupem do kláštera. Tyto dva prvky prostorově vymezují hlavní nástup do zahrady kláštera. Kompozici nástupu do zahrady jsou všechny hmoty podřízeny a po staletích byl tak tento urbanistický prostor dotvořen do harmonické podoby. Vnější vztahy silně ovlivnily hmotu i dispozice nového muzea. Exteriér ulice a zahrady byl vtahován do interiéru, vznikly zajímavé výhledy a prostorové vztahy.
Muzeum je rozčleněno do tří částí - atrium s kancelářemi, auditorium s knihovnou a výstavních síní. Provozní část kanceláří vede dialog s ulicí, na rozdíl od auditoria a knihovny. Výstavní sály se obracejí k zahradě. V kompozici muzea hrají důležitou roli dva trojúhelníky, umístěné na klíčových bodech. První z trojúhelníků leží mezi atriem a auditoriem na obvodu budovy. Díky jeho poloze reaguje hmota muzea lépe na prostor ulice. Druhý trojúhelník leží přímo v srdci muzea a jeho úkolem je přivádět do interiéru světlo. Muzeem procházejí dvě komunikační cesty, které dostaly pojmenování "jasnost" a "volnost". Jsou důsledkem toho, že pro muzeum v době projektování nebyl vytvořen žádný konkrétní výstavní program a provoz muzea musel být flexibilní a univerzální.
Návrh zahrady završuje práci na muzeu. Již od prvních kontaktů s komisí investora jsem pochopil, že se od nás čeká i projekt navazující zahrady. Z map z 18. století jsem mohl porozumět uspořádání a členění kláštera, což mělo velký dopad jak na muzeum, tak na klášterní zahradu. Domy v Galicii se vyznačují velkou stavitelskou moudrostí, která má kořeny až u Keltů a Arabů. Poněvadž dostupné plány neposkytovaly ucelený přehled o původní podobě zahrady, museli jsme podniknout dodatečný průzkum a díky němu jsme konečně objevili středověký zavlažovací systém území. Terasové uspořádání zahrady, žulová koryta zavlažovacího systému s fontánami a zídkami spatřily opět světlo světa. Rampy a schodiště v původní zahradě se promítly i do interiéru muzea. Vnitřní prostor muzea je pokračováním prostoru zahrady.