Dispozice Holmanova domu, umístěného na okraji sedmdesát metrů vysokého útesu, odkazuje k
Picassově malbě Koupel. Plán je tvořen sérií volně plynoucích obytných prostor sestavených podél meandrovitého obvodu, který se ovíjí, zahýbá a natahuje v reakci na slunce, krajinu a výhledy.
Obytné a jídelní prostory jsou krakorcovitě vysunuty dopředu, nad oceán a nabízejí dramatické pohledy na pobřeží. Nižší podlaží tvoří základnu, která je - jako jakési pokračování útesu pod ní - vystavěna z hrubých kamenů. Tyto zdi se odvíjejí dál podél okraje útesu a formují sérii excetrických terasovitých zahrad a skalní bazén ve tvaru vázy.
Ocenění
2004 Zastoupen na putovní výstavě
Sydney Open Historic Houses Trust2005
Wilkinsonova cena za obytnou architekturu 2005
Národní cena za bydlení