Hotel Central

Hotel Central
Architect: Alois Dryák
Address: Hybernské 10, Nové Město, Prague, Czech Republic
Project:1898
Completion:1900


Hotel Central v Praze
Stavební parcela, na níž stojí Hotel Central, jest pouze 16 metrů široká a 64 metrů hluboká. Pro její nevýhodnou formu nebylo také původně zamýšleno zastavěti ji hotelem, teprve později, zvláštní shodou okolností, rozhodli se majitelé pozemku postaviti tu menší sice, ale všem moderním požadavkům odpovídající hotel s koncertním sálem. Při řešení půdorysném bylo hlavně hleděno k tomu, aby ona neobyčejná hloubka budovy účelným rozčlánkováním a uspořádáním vestibulů v dojmu, pokud možno, zmírněna byla. Vestibul rozdělen na tři části a sice přední otevřený předvestibul, odkudž vchází se na levo do místnosti restaurační, na pravo do menší místnosti konversační a přímo pak do druhé části vestibulu s lóží portýrovou a odtud dále do třetí části se schodištěm a volným liftem. Z tohoto vestibulu vstupuje se do zvláštního předsálí, ve kterém jest garderoba, toillety, buffet a pokladny a z něhož se zprostředkuje vstup do níže položeného sálu koncertního a na výše položené jeho galerie.
Sál jest navržen jako koncertní a slavnostní dosti vysoká, shora osvětlená místnost s galeriemi a estradou, před kterou leží prohloubený orchestr s pohyblivou podlahou.
Jednotlivá patra obsahují mimo vedlejší místnosti 50 hotelových pokojů.
Pro budovu tuto navrhl prof. Ohmann dvě různé facady (obě byly otisknuty v „Architektu"), z nichž jednu, a sice poslednější, po odchodu prof. Ohmanna do Vídně nám jako bývalým žákům jeho dále bylo svěřeno v detailu provésti. Při provedení této práce hleděli jsme, pokud to možno bylo, držeti se co nejvíce v intencích navrhovatele. Větší úchylky staly se hlavně ve spodní části facády a úpravě částí železných.
Další architektonickou úpravu celé budovy a výzdobu vnitřků vypracovali jsme dle vlastních návrhů.
Při úpravě jednotlivých prostorů byla vedoucí a rozhodující zásadou jednoduchost, kteráž podmiňuje čistotu, účelné použití materiálů a solidní zpracování.
Sádrová omítka, kámen pravý i umělý, dřevo a železo neb mosaz, jsou tu nejvíce použité, viditelné materialy.
Sádrové omítky, pokud možno mělce nanešené, jsou většinou hladké neb jen velmi ploše profilovány.
Plastické, většinou naturalistické, dle potřeby ornamentálně přibarvené ozdoby jsou vesměs nanášeny a použity jen na význačných místech vždy s určitým úmyslem, buď jen zdobiti nebo funkce stěn, stropů, oblouků neb pasů lehce naznačiti, symbolisovati. Lehké formy pasů ve vestibulu, rabicových oblých stěn předsálí a taktéž rabicové široké, lehkou železnou konstrukcí nesené klenby sálu cítili jsme potřebu vyjádřiti v profilaci i v ornamentaci jakousi pružností a lehkostí.
Tím podmíněna též jakási jemnost a plochost, jakož i vyhnutí se všem reminiscencím a používáni motivů a forem u nás obvyklých historických slohů kamenného původu.
Dřevěné součástky stěn, dvéře a deštění v restauraci ve vestibulu, předsálí a sálu jsou z napouštěného leštěného buku taktéž ploše, a třeba že někde volnějších forem, přece jen vždy s ohledem na možnost solidního konstruktivního zpracování navrženy.
V pokojích hotelových, které mají většinou jen hladké, pouze jemným profilkem orámované stropy, jest i nábytek v zásadě těchže intencí, čistotu předpokládajících, držen co nejjednodušeji. Celý interieur má působit, abych tak řekl, účelností a jednoduchostí vagónového coupé.
Kované železo má též značnou úlohu, jak na facadě, tak uvnitř. Na facadě jest velká, sklem opatřená, železná římsa, mříž balkónová, marquisa, mříž portálu a okna restaurační, uvnitř pak zábradlí ve schodišti s viditelným výtahem, zábradlí schodiště v předsálí a částečně i v sále.
Použití železa továrního t. zv. faconového jen z části kovanými ornamentálními ozdobami proloženého, u mříží pak též jistý princip v technickém provedení, t. j. zásadní vyhnutí se všemu plátování, přetínání jednoho železa druhým bylo nám vodítkem při návrzích některých neobvyklých forem.
Mosazné kování dveří, pak některá tělesa osvětlovací jsou též, pokud možno bylo, dle našeho návrhu prováděna. Při ornamentálních návrzích pro sklo a malovanou dekoraci byl nápomocen J. Beneš.
Modely figur prosceniových modeloval sochař Šaloun a na místě je nanesli i s naturalistickým pozadím Šimanovský, Krauman a Pickart.
Bendelmayer a Dryák
0 comments
add comment

more buildings from Alois Dryák