Kolonie Audincourt u Bordeaux
La Cité Frugès
Karel Teige : Obývací stroje
Průmyslové a inženýrské stavby přinesly obrodu architektuře. Architekti, jak bylo řečeno, spali na vavřínech historických opotřebovaných forem; zaslechli snad tu a tam volání doby, ale zmýlili se v jeho smyslu (van de Velde je typickým příkladem) a nepochopili je. Artistni módy se měnily, děly se umělecko-průmysl. Revoluce, ismy zápasily na fasádní omítce; senilní půdorys a skelet budovy tím nebyl reformován a ozdravěn.
Průmyslové a inženýrské stavby, továrny, mosty, nádraží, skladiště, obchodní a úřední domy: zde nové moderní účely a stavební programy bez rušivého zasahování apriorních estetických formulek zrodily téměř samočinně nové konstrukce a tyto opět zrodily zcela nové, moderní architektonické útvary. Nové materiály, důsledně zde používané, umožnily maximální využití prostoru. Maximálně dimensované konstrukce přepínají tu rozsáhlé prostory, vyrůstají do výše a vysouvají se daleko vyloženými plochami. Tyto stavby byly skoro vesměs dílem inženýrů, nikoliv architektů. Inženýrská metoda americká přispěla podstatně k vyjasnění vlastních problémů nové architektury. Vliv amerických inženýrů je v evropské architektuře plodný. Behrens při stavbách AEG poprvé ve střední Evropě chápe průmyslový prostor ve smyslu jeho účelu a konstruuje jej ze železa, betonu a ze skla. Peret staví Magazin Esders, Gropius továrnu v Alfeldu, úřední dům a strojovnu na výstavě Werkbundu. Architektura, přestavši býti dekorativní, stala se inženýrskou. Zde se vůbec zrodila architektura.
Staré továrny ve střední Evropě byly ohavné budovy, někdy renesančního a někdy gotického průčelí. Temné dvory, úzké chodby, slepá okna, nízké, nevzdušné prostory, podobající se spíše donucovací pracovně a vězení než místu produktivní práce; jejich dílny byly odpuzující, temné jako začouzené kovárny, zotročovali práci a ničily zdraví dělníkovo. Jaký architektonický pokrok od té doby nastal v tomto oboru, ukazuje třeba turínská automobilka „Fiat“, jež je dodnes rekorní a příkladnou stavbou moderní továrny.
Ve stavbě obytných domů je reforma, obroda a pokrok událostí teprve několika posledních let. Přitom, ačkoliv problém obytného domu jest úhelným problémem architektury, veliká většina dodnes stojících a užívaných domů, jakož i domů stavěných, není lepší úrovně, než ony staré odpuzující továrny. Nájemné činžovní kasárny našich měst jsou hříchem proti hygieně a výsměchem civilisaci. Dnešní stav bydlení naprosto neodpovídá potřebám a požadavkům našeho století.
…
Moderní architektura popírá plošné průčelí a dává otevřenému vzdušnému prostoru vnikati dovnitř balkony, velikými okny, tersami, verandami: tento princip je realisován na oceánských parnících. Jsou to otevřené stavby, neuzavírající prostor ve vězení stěn; otevřené a fungující organismy. Le Corbusier pochopil správně, v čem může býti takový transatlantický koráb příkladem moderní architektuře. Provedl aplikaci jeho koncepce a způsobů při obytném domu velmi racionelně. Jeho veliký úlový obytný dům realisuje vše, co jest výhodou oceánského korábu: otevřený systém, paluby (visuté zahrady), společný komfort pro obyvatelstvo (restaurace, kavárna, sport, slavnostní sál na střeše, sluneční lázně, hotelová organisace domu). Tento úlový obytný dům je až dosud nejdůležitější moderní koncepcí obytného domu.
Úlový dům skládá se – jako voskové plály úlu – z buněk. Z geometrických buněk – jako ve včelím úlu. Z identických buněk – jako ve včelím úlu. Touto buňkou je byt, jedno obydlí. Toto obydlí je samostatnou vilou s visutou zahrado, úplně oddělenou od druhých obydlí. Každý oddělený byt se skládá z obývacího pokoje, hovorny, sušírny, menší domácí kuchyně a v patře z 3 ložnic s loaletními kabinety, koupelny a síně pro fysickou kulturu. Takové obydlí měří dohromady 6x9x7 m - Jeden celý domovní útvar „Lotissement ferme á alvéoles“ pojme 3.000 – 4.000 obyvatel v 600 bytech.
První „úlový obytný dům“ Le Corbusier má býti nyní postaven v Paříži. Pavilon de L'Esprit Nouveau na loňské mezinárodní výstavě dekorativních umění v Paříži byl jednou „alvéolou“ a po ukončení výstavy byl rozebrán a na několika nákladních automobilech převezen na staveniště.
Le Corbusier staví své domy, které právem definoval jako obývací stroje (je to obývací provoz, jenž jim dal jejich funkcionelní formu) ve volných vzduchových prostorách, v zeleni sadů, jak to ostatně vyplývá z jeho konepcí urbanistických. Chápe město jako násobek a umocninu jedné buňky: obydlí – odlišuje ovšem city od obytných čtvrtí. (Nomadický tábor stanů, toť normalisovaná obytná čtvrť, skupina stejných buněk). Pravidelné geometrické dispozice moderního města diktují uniformitu domů. Seriovou výrobu. Serie diktuje standart. Vytvoření typu: dokonalost typu, mnohonásobně přezkoušená. Industrializace a seriová výroba přináší alespoň 50% zlevnění. Levné seriové auto je mnohem komfortnější, než dnešní levné rodinné domy jednotlivě stavěné, monstruozní unikáty. Bez seriové výroby nedají se vyřešiti otázky bydlení, bez serie nelze vyrábět průmyslově za přiměřené ceny. Byt, toť souhrn mechanických a architektonických elementů pro naši bezpečnost a naše pohodlí: typový nábytek zařizuje typové domy. Moderní byt je vybaven komfortem, který k němu náleží. Stěhování nábytku je neekonomické a nesmyslné. Nábytek vyšší než 1.50 m má býti umístěn ve zdi.
Le Corbusier staví nyníí v Nouveaux Quartiers Frugés u Bordeaux kolonii typových domků, jejichž pojetí je zcela analogické „úlovému domu“. Tyto domy „Maisons Peugeot“ jsou bytovými standarty. Obytné stroje. Seriové domy ze stříkaného betonu, o ploše 45 m². Stavba ze stříkaného betonu přístojem zv. Cement-gum (cementová puška) dovolila snížiti cenu oproti stavbě pořízené starými metodami skoro o 2/3. (Podle rozpočtu z r. 1924 snižuje se cena na 10.000 frcs proti normální ceně 25.000 frcs). Váha těchto budov, jež jsou jasnější, pevnější, stálejší, teplejší a hygieničtější než domy domy starých konstrukcí, je osmkrát menší, což je významná výhoda v položce doplavy materiálu na staveniště. Tyto seriové domy, u nichž všech instalační i konstruktivní elementy jsou standartisovány, jsou rozhodným krokem k industrializaci stavebnictví.
…
Průmyslové a inženýrské stavby přinesly obrodu architektuře. Architekti, jak bylo řečeno, spali na vavřínech historických opotřebovaných forem; zaslechli snad tu a tam volání doby, ale zmýlili se v jeho smyslu (van de Velde je typickým příkladem) a nepochopili je. Artistni módy se měnily, děly se umělecko-průmysl. Revoluce, ismy zápasily na fasádní omítce; senilní půdorys a skelet budovy tím nebyl reformován a ozdravěn.
Průmyslové a inženýrské stavby, továrny, mosty, nádraží, skladiště, obchodní a úřední domy: zde nové moderní účely a stavební programy bez rušivého zasahování apriorních estetických formulek zrodily téměř samočinně nové konstrukce a tyto opět zrodily zcela nové, moderní architektonické útvary. Nové materiály, důsledně zde používané, umožnily maximální využití prostoru. Maximálně dimensované konstrukce přepínají tu rozsáhlé prostory, vyrůstají do výše a vysouvají se daleko vyloženými plochami. Tyto stavby byly skoro vesměs dílem inženýrů, nikoliv architektů. Inženýrská metoda americká přispěla podstatně k vyjasnění vlastních problémů nové architektury. Vliv amerických inženýrů je v evropské architektuře plodný. Behrens při stavbách AEG poprvé ve střední Evropě chápe průmyslový prostor ve smyslu jeho účelu a konstruuje jej ze železa, betonu a ze skla. Peret staví Magazin Esders, Gropius továrnu v Alfeldu, úřední dům a strojovnu na výstavě Werkbundu. Architektura, přestavši býti dekorativní, stala se inženýrskou. Zde se vůbec zrodila architektura.
Staré továrny ve střední Evropě byly ohavné budovy, někdy renesančního a někdy gotického průčelí. Temné dvory, úzké chodby, slepá okna, nízké, nevzdušné prostory, podobající se spíše donucovací pracovně a vězení než místu produktivní práce; jejich dílny byly odpuzující, temné jako začouzené kovárny, zotročovali práci a ničily zdraví dělníkovo. Jaký architektonický pokrok od té doby nastal v tomto oboru, ukazuje třeba turínská automobilka „Fiat“, jež je dodnes rekorní a příkladnou stavbou moderní továrny.
Ve stavbě obytných domů je reforma, obroda a pokrok událostí teprve několika posledních let. Přitom, ačkoliv problém obytného domu jest úhelným problémem architektury, veliká většina dodnes stojících a užívaných domů, jakož i domů stavěných, není lepší úrovně, než ony staré odpuzující továrny. Nájemné činžovní kasárny našich měst jsou hříchem proti hygieně a výsměchem civilisaci. Dnešní stav bydlení naprosto neodpovídá potřebám a požadavkům našeho století.
…
Moderní architektura popírá plošné průčelí a dává otevřenému vzdušnému prostoru vnikati dovnitř balkony, velikými okny, tersami, verandami: tento princip je realisován na oceánských parnících. Jsou to otevřené stavby, neuzavírající prostor ve vězení stěn; otevřené a fungující organismy. Le Corbusier pochopil správně, v čem může býti takový transatlantický koráb příkladem moderní architektuře. Provedl aplikaci jeho koncepce a způsobů při obytném domu velmi racionelně. Jeho veliký úlový obytný dům realisuje vše, co jest výhodou oceánského korábu: otevřený systém, paluby (visuté zahrady), společný komfort pro obyvatelstvo (restaurace, kavárna, sport, slavnostní sál na střeše, sluneční lázně, hotelová organisace domu). Tento úlový obytný dům je až dosud nejdůležitější moderní koncepcí obytného domu.
Úlový dům skládá se – jako voskové plály úlu – z buněk. Z geometrických buněk – jako ve včelím úlu. Z identických buněk – jako ve včelím úlu. Touto buňkou je byt, jedno obydlí. Toto obydlí je samostatnou vilou s visutou zahrado, úplně oddělenou od druhých obydlí. Každý oddělený byt se skládá z obývacího pokoje, hovorny, sušírny, menší domácí kuchyně a v patře z 3 ložnic s loaletními kabinety, koupelny a síně pro fysickou kulturu. Takové obydlí měří dohromady 6x9x7 m - Jeden celý domovní útvar „Lotissement ferme á alvéoles“ pojme 3.000 – 4.000 obyvatel v 600 bytech.
První „úlový obytný dům“ Le Corbusier má býti nyní postaven v Paříži. Pavilon de L'Esprit Nouveau na loňské mezinárodní výstavě dekorativních umění v Paříži byl jednou „alvéolou“ a po ukončení výstavy byl rozebrán a na několika nákladních automobilech převezen na staveniště.
Le Corbusier staví své domy, které právem definoval jako obývací stroje (je to obývací provoz, jenž jim dal jejich funkcionelní formu) ve volných vzduchových prostorách, v zeleni sadů, jak to ostatně vyplývá z jeho konepcí urbanistických. Chápe město jako násobek a umocninu jedné buňky: obydlí – odlišuje ovšem city od obytných čtvrtí. (Nomadický tábor stanů, toť normalisovaná obytná čtvrť, skupina stejných buněk). Pravidelné geometrické dispozice moderního města diktují uniformitu domů. Seriovou výrobu. Serie diktuje standart. Vytvoření typu: dokonalost typu, mnohonásobně přezkoušená. Industrializace a seriová výroba přináší alespoň 50% zlevnění. Levné seriové auto je mnohem komfortnější, než dnešní levné rodinné domy jednotlivě stavěné, monstruozní unikáty. Bez seriové výroby nedají se vyřešiti otázky bydlení, bez serie nelze vyrábět průmyslově za přiměřené ceny. Byt, toť souhrn mechanických a architektonických elementů pro naši bezpečnost a naše pohodlí: typový nábytek zařizuje typové domy. Moderní byt je vybaven komfortem, který k němu náleží. Stěhování nábytku je neekonomické a nesmyslné. Nábytek vyšší než 1.50 m má býti umístěn ve zdi.
Le Corbusier staví nyníí v Nouveaux Quartiers Frugés u Bordeaux kolonii typových domků, jejichž pojetí je zcela analogické „úlovému domu“. Tyto domy „Maisons Peugeot“ jsou bytovými standarty. Obytné stroje. Seriové domy ze stříkaného betonu, o ploše 45 m². Stavba ze stříkaného betonu přístojem zv. Cement-gum (cementová puška) dovolila snížiti cenu oproti stavbě pořízené starými metodami skoro o 2/3. (Podle rozpočtu z r. 1924 snižuje se cena na 10.000 frcs proti normální ceně 25.000 frcs). Váha těchto budov, jež jsou jasnější, pevnější, stálejší, teplejší a hygieničtější než domy domy starých konstrukcí, je osmkrát menší, což je významná výhoda v položce doplavy materiálu na staveniště. Tyto seriové domy, u nichž všech instalační i konstruktivní elementy jsou standartisovány, jsou rozhodným krokem k industrializaci stavebnictví.
…
0 comments
add comment
