MUSAC - Museo de Arte Contemporáneo de Castilla y León
Web:www.musac.es
Investor:Gesturcal S.A., Junta de Castilla y León
Project:2001
Completion:2004
Area:21000 m2
Built Up Area:10000 m2
Price:26 000 000 Euro
Muzeum jako kreativní motor inovace.
Už několik let prochází historická oblast Castilla-León, panovnické centrum středověkého Španělska, nepřehlédnutelným modernizačním posunem. Ekonomicky zaostalý region si nechce zakládat jen na svých kostelech, katedrálách a šlechtických palácích. Stejného mínění je i madridský architekt Luis Mansilla:
„Castilla-León je regionem s nejmenší hustotou obyvatelstva v celé Evropě. V tomto zemědělstvím velmi silně ovlivněném kraji připadají na 1200 čtverečních kilometrů pouhé dva miliony obyvatel. Tento region musí hledat svoji budoucnost, potřebuje kolektivní identitu a určitý optimismus.“
Mansilla má na mysli Muzeum současného kastilského umění v Leónu, zkráceně MUSAC. Luis Mansilla a Emilio Tuñon nepostavili jen MUSAC, oni přinesli moderní architekturu do Leónu. V roce 2001 postavili na okraji starého města koncertní sál.
Mansilla a Tuńon v současnosti zasedají v porotě na kongresové centrum do Leónu. Do soutěže byly pozvány idoly mezinárodní architektonické scény, hvězdy, které si zatím mezi sebou ve Španělsku rozdělili nejlukrativnější zakázky. Agustín Pérez Rubio, hlavní kurátor MUSAC, se domnívá, že je modernizace Leónu bezpodmínečně nutná:
„V Leónu se dlouho o současnost nikdo nezajímal. Lidé byli zvyklí přijít se podívat na chrámy, oltáře a obrazy, ale neměli zájem o žádné video, instalace ani performance. Ale i to patří ke kulturnímu vývoji.“
Madridští architekti dlouho mysleli na to, jak by vytvořili spojení se středověkým obrazem města. Jak se může moderna smířit s tradicí. Luis Mansilla:
„Katedrála patří k nejvýznamnější součásti města. Proto jsme zdigitalizovali barvy na oknech katedrály. Vytvořili jsme tím barevné průčelí muzea, které působí jako veřejné náměstí. To míníme samozřejmě symbolicky: Fasáda ukazuje spojení s dřívějším světem, kterého bylo dosaženého za pomocí počítačového věku.“
Mansilla a Tuñon analyzovali celkem 3351 skleněných mozaik z oken hlavní lodě katedrály. Počítačem přenesli získanou barevnou škálu na přední skleněnou fasádu MUSACu. Návštěvníci stojící teď na dvoře před muzeem jsou uchváceni mohutným mořem barev. Směrem k okolním obyvatelům a předměstí se tyto barevné variace promění v šedé. Pérez Rubio:
„Pro lidi v Leónu se muzeum stalo ikonou. Je srovnatelné s katedrálou ve městě a palácem od Gaudího. Během otevření přišlo 20000 osob."
Luis Mansilla byl z této neoficiální zahajovací oslavy MUSACu nadšen. Městské děti houfně přicházely a vytvářely svůj vlastní obraz o kulturním centru. Výsledkem velkolepé akce je nespočet obrazů visících všude na stěnách a na podlaze muzea.
„V tomto prostoru mohou lidé každodenně přijít a stávit ho s uměním. Myslí, že je to velmi půvabné, když vznikne umělecká akce za spoluúčasti 7000 dětí. Pro mě tím MUSAC dosáhl svého cíle."
Luis Mansilla je nadšený také z architektury MUSACu. Zvenku vypadá tato obrovská muzejní krajina jako vlnící se moře. Tento dojem pochází z věžových světlíků. Sledované neustálým poskakováním střešní konstrukce nahoru a dolů. Také v samotných půdorysech člověk opět rozezná vlny na vodě.
Mansillu na tuto ideu klikatě uspořádaných prostorových sekvencí přivedly meandry řeky Duero. Prostorovou jednotku tvoří kvádr (obdélník) a kosočtverec (kosodélník) a každá z prostorových částí dovoluje různé pohledové směr do dalších místností, atrií, světlíků a nádvoří. Konstrukce sice vypadá hravě, ale ve skutečnosti je podřízena jednomu přísnému systému:
„Muzeum bychom dokázali vysvětlit dvanácti osobám dvanácti různými způsoby. To se má jako v šachu: Pravidla jsou přísná, ale existuje nekonečné množství herních možností. Odtud vzniká kreativita."
Také Agustin Peréz Rubio sází na kreativitu a moderní výraz kulturního centra. Nejraději mluví o "muzeu pro 21. století". Financování stavby a rozsáhlých sbírek pochází výlučně z rozpočtu vlády Castilla y León. Muzeum chce až do oficiálního otevření v květnu publiku představit 700 děl mezinárodní avantgardy.
Zda koncept skutečně funguje a jestli se muzeum o užitné ploše 21.000 m² a výstavní ploše 3.400 m² Leónu skutečně vyplatí, nebo jestli turisté z katedrály, panteonu a baziliky brzy poproudí také na avantgardní umělecké výstavy, zůstává otázkou. Člověk možná příliš sází na kvantitu a ne kvalitu. Peréz Rubio však stále věří:
„Muzeum má vysoké renomé také díky svým architektonickým kvalitám. Pracujeme na předělu současnosti. Sbírka zahrnuje díla od devadesátých let až po bezprostřední přítomnost."
Už několik let prochází historická oblast Castilla-León, panovnické centrum středověkého Španělska, nepřehlédnutelným modernizačním posunem. Ekonomicky zaostalý region si nechce zakládat jen na svých kostelech, katedrálách a šlechtických palácích. Stejného mínění je i madridský architekt Luis Mansilla:
„Castilla-León je regionem s nejmenší hustotou obyvatelstva v celé Evropě. V tomto zemědělstvím velmi silně ovlivněném kraji připadají na 1200 čtverečních kilometrů pouhé dva miliony obyvatel. Tento region musí hledat svoji budoucnost, potřebuje kolektivní identitu a určitý optimismus.“
Mansilla má na mysli Muzeum současného kastilského umění v Leónu, zkráceně MUSAC. Luis Mansilla a Emilio Tuñon nepostavili jen MUSAC, oni přinesli moderní architekturu do Leónu. V roce 2001 postavili na okraji starého města koncertní sál.
Mansilla a Tuńon v současnosti zasedají v porotě na kongresové centrum do Leónu. Do soutěže byly pozvány idoly mezinárodní architektonické scény, hvězdy, které si zatím mezi sebou ve Španělsku rozdělili nejlukrativnější zakázky. Agustín Pérez Rubio, hlavní kurátor MUSAC, se domnívá, že je modernizace Leónu bezpodmínečně nutná:
„V Leónu se dlouho o současnost nikdo nezajímal. Lidé byli zvyklí přijít se podívat na chrámy, oltáře a obrazy, ale neměli zájem o žádné video, instalace ani performance. Ale i to patří ke kulturnímu vývoji.“
Madridští architekti dlouho mysleli na to, jak by vytvořili spojení se středověkým obrazem města. Jak se může moderna smířit s tradicí. Luis Mansilla:
„Katedrála patří k nejvýznamnější součásti města. Proto jsme zdigitalizovali barvy na oknech katedrály. Vytvořili jsme tím barevné průčelí muzea, které působí jako veřejné náměstí. To míníme samozřejmě symbolicky: Fasáda ukazuje spojení s dřívějším světem, kterého bylo dosaženého za pomocí počítačového věku.“
Mansilla a Tuñon analyzovali celkem 3351 skleněných mozaik z oken hlavní lodě katedrály. Počítačem přenesli získanou barevnou škálu na přední skleněnou fasádu MUSACu. Návštěvníci stojící teď na dvoře před muzeem jsou uchváceni mohutným mořem barev. Směrem k okolním obyvatelům a předměstí se tyto barevné variace promění v šedé. Pérez Rubio:
„Pro lidi v Leónu se muzeum stalo ikonou. Je srovnatelné s katedrálou ve městě a palácem od Gaudího. Během otevření přišlo 20000 osob."
Luis Mansilla byl z této neoficiální zahajovací oslavy MUSACu nadšen. Městské děti houfně přicházely a vytvářely svůj vlastní obraz o kulturním centru. Výsledkem velkolepé akce je nespočet obrazů visících všude na stěnách a na podlaze muzea.
„V tomto prostoru mohou lidé každodenně přijít a stávit ho s uměním. Myslí, že je to velmi půvabné, když vznikne umělecká akce za spoluúčasti 7000 dětí. Pro mě tím MUSAC dosáhl svého cíle."
Luis Mansilla je nadšený také z architektury MUSACu. Zvenku vypadá tato obrovská muzejní krajina jako vlnící se moře. Tento dojem pochází z věžových světlíků. Sledované neustálým poskakováním střešní konstrukce nahoru a dolů. Také v samotných půdorysech člověk opět rozezná vlny na vodě.
Mansillu na tuto ideu klikatě uspořádaných prostorových sekvencí přivedly meandry řeky Duero. Prostorovou jednotku tvoří kvádr (obdélník) a kosočtverec (kosodélník) a každá z prostorových částí dovoluje různé pohledové směr do dalších místností, atrií, světlíků a nádvoří. Konstrukce sice vypadá hravě, ale ve skutečnosti je podřízena jednomu přísnému systému:
„Muzeum bychom dokázali vysvětlit dvanácti osobám dvanácti různými způsoby. To se má jako v šachu: Pravidla jsou přísná, ale existuje nekonečné množství herních možností. Odtud vzniká kreativita."
Také Agustin Peréz Rubio sází na kreativitu a moderní výraz kulturního centra. Nejraději mluví o "muzeu pro 21. století". Financování stavby a rozsáhlých sbírek pochází výlučně z rozpočtu vlády Castilla y León. Muzeum chce až do oficiálního otevření v květnu publiku představit 700 děl mezinárodní avantgardy.
Zda koncept skutečně funguje a jestli se muzeum o užitné ploše 21.000 m² a výstavní ploše 3.400 m² Leónu skutečně vyplatí, nebo jestli turisté z katedrály, panteonu a baziliky brzy poproudí také na avantgardní umělecké výstavy, zůstává otázkou. Člověk možná příliš sází na kvantitu a ne kvalitu. Peréz Rubio však stále věří:
„Muzeum má vysoké renomé také díky svým architektonickým kvalitám. Pracujeme na předělu současnosti. Sbírka zahrnuje díla od devadesátých let až po bezprostřední přítomnost."
0 comments
add comment
