Rekonstrukce Antala Staška
Když chcete, aby rekonstrukce dobře dopadla, je nutné, aby již základ rekonstruovaného prostoru byl dobrý, a to především v tom, aby poskytoval možnost maximálního využití prostoru. Investorka s námi konzultovala již vlastní koupi bytu a na nás bylo právě posouzení, jak moc vhodná původní dispozice bude. Podélný prostor, kde jádro bylo ve středu a vstupovalo se do bytu po delší slepé straně, byla dobrá volba.
Mezi hlavní problémy bytu, které měla rekonstrukce vyřešit, byla malá koupelna, zbytečně široká chodba s nemožností jakýchkoliv úložných prostor, průzvučnost mezi pokoji, studené podlahy /byt je v přízemí/ a stará okna která nevyhovovala jak funkčně tak tepelně.
Při návrhu jsme redukovali chodbu, ve které jsme ale integrovali skříně. Koupelnu jsme zvětšili tak aby zde bylo místo i na pračku se sušičkou, toaletu jsme přesunuly na konec chodby, kde za dřevěným obkladem který tvoří záda toalety je skrytý kotel. Maximálně jsme zvětšili pokoj dětí na úkor minimální ložnice a zmaximalizovali jsme prostor obývacího pokoje a kuchyně.
Materiály
Ústředním motivem, který prochází celým bytem je podlaha, ač se jedná o klasický "stromeček" je to třívrstvá lamela vhodná na podlahové vytápění, která díky detailu obvodové bordury získává až zámecký charakter. Druhým dílkem ve skládačce materiálů je šedá barva, v mnoha tonalitách, od lakovaných dvířek na kuchyňské lince ve světlém tónu, přes stěnu za lavicí v jídelně v tmavém odstínu, přes všechny valéry šedé na různých polštářích a látkách včetně sedačky. Posledním dílkem do materiálové mozaiky je černá v podobě jemné černé linky, která jakoby dokresluje interiér. Najdeme ji na všech kovových částech, tedy na klikách, kovových stolcích, černé podnoži pod jídelním stolem, ale i v koupelně na kohoutcích a sprše.
k jednotlivým místnostem a detailům:
kuchyň
je poměrně malá co do délky, ale snažili jsme se maximalizovat možný úložný prostor, proto jsou skříňky až do stropu. Digestoř je integrovaná v horních skříňkách. Důležitý je právě materiálový kontrast mezi černou pracovní deskou /HPL vysokotlaké lamino/ a šedou linkou /lakovaná MDF v polomatu/. Atypicky byly řešeny úchopy, včetně na výrobu složitého zapuštěného úchopu u lednici v přední části.
jídelní stůl s lavicí: lavice u stěny v sobě skrývá šuplíky pro uložení velkého množství drobností, sedací polštáře byl dělány na míru, jsou pratelné a k zajištění jejich pohybu, aby neklouzaly, jsou přichyceny suchými zipy k podkladu. Jídelní stůl jsme si navrhly sami, deska stolu je zbytkem z podlahy, který je vsazený do černého kovového rámu, stejně tak nohy stolu byly dělány kovářem
koupelna
je opravdu malá, i když je větší než původní. Důraz je zde na materiálech, kde výrazným grafickým prvkem je černobílá podlaha. Všechny ostatní obklady jsou bílé, nenápadné. Dřevěná skříňka pod umyvadlem díky tomu mnohem lépe vynikne, a černé koncové prvky koupelny jen podtrhnou a dokreslí hravost koupelny
chodba a vstup
zde hrají prim paradoxně dveře, ty jsou bílé, ale výrazné černé kliky jednoduchý prostor obzvláštní. Kresba podlahy pak celý prostor zútulní. Skříně jsou navrženy tak aby byly integrovány do stěny a celý prostor byl jednoduchý. Malé sezení při vstupu do bytu postačí k rychlému a pohodlnému obutí dětí.
Mezi hlavní problémy bytu, které měla rekonstrukce vyřešit, byla malá koupelna, zbytečně široká chodba s nemožností jakýchkoliv úložných prostor, průzvučnost mezi pokoji, studené podlahy /byt je v přízemí/ a stará okna která nevyhovovala jak funkčně tak tepelně.
Při návrhu jsme redukovali chodbu, ve které jsme ale integrovali skříně. Koupelnu jsme zvětšili tak aby zde bylo místo i na pračku se sušičkou, toaletu jsme přesunuly na konec chodby, kde za dřevěným obkladem který tvoří záda toalety je skrytý kotel. Maximálně jsme zvětšili pokoj dětí na úkor minimální ložnice a zmaximalizovali jsme prostor obývacího pokoje a kuchyně.
Materiály
Ústředním motivem, který prochází celým bytem je podlaha, ač se jedná o klasický "stromeček" je to třívrstvá lamela vhodná na podlahové vytápění, která díky detailu obvodové bordury získává až zámecký charakter. Druhým dílkem ve skládačce materiálů je šedá barva, v mnoha tonalitách, od lakovaných dvířek na kuchyňské lince ve světlém tónu, přes stěnu za lavicí v jídelně v tmavém odstínu, přes všechny valéry šedé na různých polštářích a látkách včetně sedačky. Posledním dílkem do materiálové mozaiky je černá v podobě jemné černé linky, která jakoby dokresluje interiér. Najdeme ji na všech kovových částech, tedy na klikách, kovových stolcích, černé podnoži pod jídelním stolem, ale i v koupelně na kohoutcích a sprše.
k jednotlivým místnostem a detailům:
kuchyň
je poměrně malá co do délky, ale snažili jsme se maximalizovat možný úložný prostor, proto jsou skříňky až do stropu. Digestoř je integrovaná v horních skříňkách. Důležitý je právě materiálový kontrast mezi černou pracovní deskou /HPL vysokotlaké lamino/ a šedou linkou /lakovaná MDF v polomatu/. Atypicky byly řešeny úchopy, včetně na výrobu složitého zapuštěného úchopu u lednici v přední části.
jídelní stůl s lavicí: lavice u stěny v sobě skrývá šuplíky pro uložení velkého množství drobností, sedací polštáře byl dělány na míru, jsou pratelné a k zajištění jejich pohybu, aby neklouzaly, jsou přichyceny suchými zipy k podkladu. Jídelní stůl jsme si navrhly sami, deska stolu je zbytkem z podlahy, který je vsazený do černého kovového rámu, stejně tak nohy stolu byly dělány kovářem
koupelna
je opravdu malá, i když je větší než původní. Důraz je zde na materiálech, kde výrazným grafickým prvkem je černobílá podlaha. Všechny ostatní obklady jsou bílé, nenápadné. Dřevěná skříňka pod umyvadlem díky tomu mnohem lépe vynikne, a černé koncové prvky koupelny jen podtrhnou a dokreslí hravost koupelny
chodba a vstup
zde hrají prim paradoxně dveře, ty jsou bílé, ale výrazné černé kliky jednoduchý prostor obzvláštní. Kresba podlahy pak celý prostor zútulní. Skříně jsou navrženy tak aby byly integrovány do stěny a celý prostor byl jednoduchý. Malé sezení při vstupu do bytu postačí k rychlému a pohodlnému obutí dětí.
0 comments
add comment
