Cílem návrhu byl dům, který bude svým rozsahem, mírou komfortu i svým architektonickým pojetím odpovídat uměřené potřebě mladé rodiny.
Jedná se o dřevostavbu, jejíž základní stavební konstrukce jsou doplněny a dále rozvinuty integrovaným interiérem. Toto řešení umožnilo maximální využití prostoru i v relativně malých místnostech. Základem je tedy přehledná a logická dispozice, s dostatkem úložných prostor při současně úsporném prostorovém konceptu.
Přízemí dominuje hlavní obytná místnost s kuchyňským pultem, oddělená od vstupních partií domu příčnou hmotou schodiště. Patro (podkroví) je naopak rozčleněno do menších místností tří samostatných ložnic a koupelny. Postranní obslužná chodba plní zároveň funkci šatny. Kromě hlavní ložnice, jejíž komfort je zvýšen i samostatným přímým vstupem do koupelny, jsou všechny místnosti podkroví zaklopeny rovným stropem s využitelnou půdičkou nad ním.
Velmi jednoduchá a tvarově „
tradiční“ forma hmoty domu vychází z místních, poměrně striktních regulačních požadavků na tvar a sklon střechy, výšku (resp. podlažnost) zástavby, a odstup od hranic pozemku.
Hmota domu je členěná pouze opakujícím se modulem okenní výplně. Přechod střechy do obvodového pláště je ve štítu i podél římsy řešen bez jakéhokoliv přesahu, okapní žlaby i svody jsou integrovány do skladby pláště. V obou štítech je fasáda prolomena šikminou ubíhající stěny – na úrovni přízemí vytváří kryté závětří vstupu, v protějším štítu pak v patře krytou lodžii.
Výsledný vzhled domu je ve svém působení minimální, až asketický, postavený pouze na ušlechtilosti zvolených přírodních materiálů, kompozici oken, zvládnutých proporčních vztazích a čistém detailu. Velký důraz byl kladen na to, aby zvolená kompozice fasád odrážela i logiku vnitřního uspořádání. Dům tak přiznává svou jednoduchost a prostorovou i funkční racionalitu.