Rodný dům Ferdinanda Porsche
Dům v Liberci-Vratislavicích, ve kterém se v roce 1875 narodil Ferdinand Porsche a kde žil do svých osmnácti let, koupila roku 2011 firma ŠKODA AUTO a.s. Do té doby byl nesčetněkrát přetvořen, takže ztratil svou původní podobu. Na přelomu let 2012 – 2013 začaly práce na projektu, jehož cílem bylo uvést dům do původního stavu, a vytvořit tak připomínku vazby Vratislavic nejen na jméno Ferdinand Porsche, ale i na inženýrské a konstrukční umění v Čechách. Rodný dům měl být využit jako výstavní prostor s expozicí zaměřenou na osobnost konstruktéra Ferdinanda Porsche a na vazby na česká a evropská automobilová průmyslová odvětví. Původní vize řešení, vycházející z předpokladu, že i některé dílny ve dvoře pocházejí z doby Ferdinanda Porsche, vznikla ve stuttgartské agentuře Jangled Nerves GmbH.
Finální projekt ve spolupráci s Jangled Nerves GmbH nakonec zpracovala pražská architektonická kancelář Hlaváček architekti, s.r.o. pod vedením prof. Ing. arch. Michala Hlaváčka. Tým začal pracovat na přelomu jara a léta 2014. Nejdříve byly dohledávány archivní podklady, aby se ověřilo, které z budov skutečně patří do doby narození Ferdinanda Porsche. Ukázalo se, že veškeré dvorní dílenské objekty jsou mnohem mladší, proto se ustoupilo od jejich zachování. Namísto nich měl být zbudován objekt nový, obsahující nutné zázemí, které se do původního objektu rodného domu logicky nemohlo vejít.
O „hlavním“ objektu, orientovaném do ulice, se nepodařilo najít podrobné informace, autoři měli k dispozici jen několik dobových fotografií. Aby mohli posoudit, do jaké míry je dům původní, byly otlučeny vnitřní omítky a provedeny sondy obvodových zdí, čímž byly zjištěny pozice a tvar původních okenních a dveřních otvorů. Ukázalo se, že nejzachovalejší jsou dvorní přístavba a štítové stěny domu. Čelní stěna do ulice byla zničena různými zásahy a neustálými změnami vstupů a výkladních skříní. Dalším problémem bylo, že všechny stěny byly velmi navlhlé (dům byl bez vodotěsné izolace), a navíc neměly ani dostatečné základy. Objekt bylo tedy třeba o oboje doplnit v rámci nutného zachování všech dobových a autentických částí domu.
Vnější tvar objektu je kombinací nalezených a zachovalých konstrukcí a nově vybudovaného tvaru, vycházejícího z rozboru dobových fotografií. Při řešení detailů a barevného pojetí se vycházelo z mnoha konzultací s NPÚ v Liberci, přestože objekt není oficiálně památkově chráněn. Vnitřek domu je pojat jako jeden velký prostor, zdůrazňující geniálního ducha konstruktéra nadčasových dimenzí. V přilehlých prostorách se nacházejí odkazy na historickou i současnou technickou a technologickou problematiku. Do patra dvorní přístavby byla umístěna zasedací místnost se vstupem na terasu. Předzahrádka směrem do ulice, včetně znovu vysazené jabloně, byla koncipována rovněž na základě dobových fotografií.
Vzhledem k potřebě vybudovat zázemí pro návštěvníky a personál areálu, které by zabralo podstatnou část ploch budovy rodného domu, byla v zadní části pozemku navržena stavba provozního zázemí. Tato budova je jednopodlažní a má výrazně protáhlý tvar zabírající celou šířku pozemku bez odstupu od sousedních parcel. Stojí na místě dílenských objektů realizovaných většinou v průběhu druhé poloviny 20. století. Čelní fasáda uzavírá dvůr areálu, zadní stěna tvoří opěrku svahu v zadní části pozemku. Proto byla navržena jako monolitická, železobetonová. Střecha a čelní stěna jsou řešeny jako dřevostavba. Čelní fasáda má po celé výšce objektu předsazenou konstrukci, tvořenou hustým rastrem svislých neomítaných fošen, které tak vytváří dojem souvislé plochy plotové stěny. Tato novostavba svým minimálním charakterem zdůrazňuje výstavní objekt v popředí. Uvnitř budovy provozního zázemí je umístěna pokladna a kavárna, sociální zázemí pro veřejnost, denní místnost a sociální zázemí pro personál, technické místnosti a sklad využitelný také jako garáž. Centrální místnost pro veřejnost má za předsazenými lamelami prosklenou fasádu s velkoformátovým posuvnými segmenty. Lamelová stěna je v těchto místech otvíratelná a kavárna se tak může v letním provozu otevřít do dvora.
Dvůr s dominantním stromem a kamennou kruhovou lavicí je dlážděný štípanou žulovou kostkou. Po celé délce dvorního objektu je vytvořen metrový pás z velkoplošných žulových desek. Před budovou rodného domu byla na základě dobových fotografií realizována předzahrádka.
Finální projekt ve spolupráci s Jangled Nerves GmbH nakonec zpracovala pražská architektonická kancelář Hlaváček architekti, s.r.o. pod vedením prof. Ing. arch. Michala Hlaváčka. Tým začal pracovat na přelomu jara a léta 2014. Nejdříve byly dohledávány archivní podklady, aby se ověřilo, které z budov skutečně patří do doby narození Ferdinanda Porsche. Ukázalo se, že veškeré dvorní dílenské objekty jsou mnohem mladší, proto se ustoupilo od jejich zachování. Namísto nich měl být zbudován objekt nový, obsahující nutné zázemí, které se do původního objektu rodného domu logicky nemohlo vejít.
O „hlavním“ objektu, orientovaném do ulice, se nepodařilo najít podrobné informace, autoři měli k dispozici jen několik dobových fotografií. Aby mohli posoudit, do jaké míry je dům původní, byly otlučeny vnitřní omítky a provedeny sondy obvodových zdí, čímž byly zjištěny pozice a tvar původních okenních a dveřních otvorů. Ukázalo se, že nejzachovalejší jsou dvorní přístavba a štítové stěny domu. Čelní stěna do ulice byla zničena různými zásahy a neustálými změnami vstupů a výkladních skříní. Dalším problémem bylo, že všechny stěny byly velmi navlhlé (dům byl bez vodotěsné izolace), a navíc neměly ani dostatečné základy. Objekt bylo tedy třeba o oboje doplnit v rámci nutného zachování všech dobových a autentických částí domu.
Vnější tvar objektu je kombinací nalezených a zachovalých konstrukcí a nově vybudovaného tvaru, vycházejícího z rozboru dobových fotografií. Při řešení detailů a barevného pojetí se vycházelo z mnoha konzultací s NPÚ v Liberci, přestože objekt není oficiálně památkově chráněn. Vnitřek domu je pojat jako jeden velký prostor, zdůrazňující geniálního ducha konstruktéra nadčasových dimenzí. V přilehlých prostorách se nacházejí odkazy na historickou i současnou technickou a technologickou problematiku. Do patra dvorní přístavby byla umístěna zasedací místnost se vstupem na terasu. Předzahrádka směrem do ulice, včetně znovu vysazené jabloně, byla koncipována rovněž na základě dobových fotografií.
Vzhledem k potřebě vybudovat zázemí pro návštěvníky a personál areálu, které by zabralo podstatnou část ploch budovy rodného domu, byla v zadní části pozemku navržena stavba provozního zázemí. Tato budova je jednopodlažní a má výrazně protáhlý tvar zabírající celou šířku pozemku bez odstupu od sousedních parcel. Stojí na místě dílenských objektů realizovaných většinou v průběhu druhé poloviny 20. století. Čelní fasáda uzavírá dvůr areálu, zadní stěna tvoří opěrku svahu v zadní části pozemku. Proto byla navržena jako monolitická, železobetonová. Střecha a čelní stěna jsou řešeny jako dřevostavba. Čelní fasáda má po celé výšce objektu předsazenou konstrukci, tvořenou hustým rastrem svislých neomítaných fošen, které tak vytváří dojem souvislé plochy plotové stěny. Tato novostavba svým minimálním charakterem zdůrazňuje výstavní objekt v popředí. Uvnitř budovy provozního zázemí je umístěna pokladna a kavárna, sociální zázemí pro veřejnost, denní místnost a sociální zázemí pro personál, technické místnosti a sklad využitelný také jako garáž. Centrální místnost pro veřejnost má za předsazenými lamelami prosklenou fasádu s velkoformátovým posuvnými segmenty. Lamelová stěna je v těchto místech otvíratelná a kavárna se tak může v letním provozu otevřít do dvora.
Dvůr s dominantním stromem a kamennou kruhovou lavicí je dlážděný štípanou žulovou kostkou. Po celé délce dvorního objektu je vytvořen metrový pás z velkoplošných žulových desek. Před budovou rodného domu byla na základě dobových fotografií realizována předzahrádka.
0 comments
add comment
