Útulna - nástavba na řopík

Další z řady experimentálních projektů tentokrát vznikl na "řopíku" - lehkém pohraničním opevnění na Moravě. Téma bylo vybrané náhodou po přečtení článku o rozprodávání majetku Armády ČR. Tyto objekty mají ohromný potenciál, který však zůstává opomíjen. Snažili jsme se o rozproudění debaty i inspiraci pro další projekty, které by mohly na pevnostech vzniknout. 
Toto byl hlavní cíl, ale bylo pro nás důležitá i celá řada dalších aspektů.

1/ Princip "win-win" - Objekt by měl být přínosem nejen pro uživatele, ale i pro okolí.

2/ Konstrukční systém - Celý objekt je pouze z jednoho typu profilu stavebních nehoblovaných prken (24mm), tzn. nejsou zde žádné silnější nosné prvky. K zavětrování rámů slouží pouze prkna tvořící fasádu. Materiál není nijak ošetřen a časem by mělo dřevo zešedivět a  více splynout s okolím.

3/ Minimalizace - Objekt je ve všech směrech jednoduchý, jde postavit s minimem nářadí a bez jakékoliv techniky.
Jelikož jsou projekty stavěny pouze za vlastní prostředky bez grantů a dotací, musí být minimalizována i cena a je zde snaha o limitní úsporu času a materiálu na výstavbu. Díky použití jednoho typu fošen se minimalizoval i odpad ze stavby. Většina odřezků se použila v jiných částech objektu a zbylé řezivo slouží jako palivo k vytápění v kamnech. Objekt nemění odtokové poměry, nemá negativní ekologický dopad. Jediný „nepřírodní“ materiál jsou polykarbonátové výplně oken.

4/ Stavba formou workshopů - Celá stavba byla realizována s pomocí přátel, rodiny a studentů architektury, kteří měli zájem se na projektu podílet. Podobný objekt tedy může bez profesionálů postavit každý.

5/ Zapojení místních - Objekt byl postaven kvůli logistice na rodinném statku za Prahou a poté po částech převezen na místo, kde se instaloval. Již od prvního dne na stavbě jsme se snažili stavbu představit místním. Několik z nich se přijelo podívat na staveniště, nabízeli i různé formy pomoci. I díky tomu byl projekt snad přijat kladně.

6/ Koncept - Z hlediska krajinného rázu se po mnoha pokusech jako nejvhodnější jevila výrazná vertikální hmota, která se vynořuje ze křoví, kterým je bunkr obrostlý. Objekt má dva hlavní průhledy - na jih na hranici s Rakouskem a na východ na kostel nejbližší vesnice. V interiéru šlo o to ukázat, že i na velmi malé zastavěné ploše - 12m2, jde udělat plnohodnotný prostor, kde se člověk necítí stísněně. Při stavbě se ještě přidal třetí průhled přes převýšený prostor věže skrz střechu. V mnohém je nástavba pravým opakem bunkru na kterém stojí.