Vahadlové mosty

    Ben van Berkel dokázal, že spolupráce architektů a stavebních inženýrů je možná a že přináší sladké plody. Most v Purmerendu se UN studiu povedl podobně jako další inženýrské stavby.
Komplikované vedení infrastruktury a dopravních tras způsobilo, že most musel být proveden jako soustava tří plošin, které se při proplutí lodi postupně zvednou (Berkel poukazuje na analogii s prsty na ruce) a umožní přítomným pokochat se ekologicky plynulým dopravním happeningem. Oddělení automobilové dopravy od pěších a cyklistů ovlivnilo bezpečnost na mostě, která se nedá srovnat s rušným provozem na rotterdamském Erasmově mostě.
Provoz mostu řídí a sleduje "mostný" (bridge master neboli pán mostu) sídlící v betonovém monolitickém domečku. Ten je opláštěný stříbrným tahokovem, což má za následek, že se plášť domu mění při různém oslunění a při různých úhlech pohledu. Domek "mistra mostu" je krásnou kompoziční a proporční sochou. Svým výrazem na sebe poutá pozornost a je hlavní dominantou mostu.
Berkel dokázal, že i banální mostní dílo se může stát pro své okolí kvalitní dominantou a pro uživatele příjemným zážitkem na své cestě z centra historického Purmerendu do nové obytné čtvrti.