Vila Hugo Zaorálka
V letech 1932-33 staví Žák dům pro Huga Zaorálka na pražské Babě. Baba byla osada, jež se rozkládala v ulicích Nad Paťankou, Na ostrohu, Na Babě, Jarní a v Průhledové. Osada velice moderních vil vzniká jako protipól vilové čtvrti Ořechovka, o níž se Ladislav Žák vyjadřuje velice pejorativně ("ohavná vila na Ořechovce" - nemyslí tím však Loosovu vilu).
Zásluhou především Pavla Janáka, pražské architektonické autority, který tuto funkci vykonával i oficiálně na magistrátu, Baba vznikla. Janák vybral architekty sám - přizval příslušníky své generace (např. Gočára) i generace mladších architektů (právě třeba Žák, Evžen Linhart nebo architektka Hana Kučerová-Záveská).
Žák projektuje vilu opět v horizontální dispozici - jen ta mu totiž připadá vhodná pro architekturu, která se má hodit do svého okolí a splynout s přírodním prostředím. Užívá v obou patrech sdružená pásová okna, jejichž linie přechází v terasy. Vstup je řešen velice prostě až intimně - jednokřídlé dveře jsou kryty jednoduchým portikem a vede k nim několik téměř neútulných schodů. Přísnost se však ztrácí v opačném vchodu do zahrady, který velkoryse prostupuje prostornou verandou venkovní prostor.
Po emigraci Huga Zaorálka v roce 1968 přistupuje nový majitel, komunistcký funkcionář, k radikální přestavbě a zazdívá všechny terasy. Nicméně například vila spisovatele Václava Řezáče byla zničena v této době ještě víc, zbyl z ní jen obvodový skelet.
Osada Baba ukazuje nejen jedno ze Žákových vrcholných děl, ale představuje dokonale sjednocený urbanistický celek a připomíná dobu, kdy architekti dýchali jedním dechem; jejich cílem totiž byla architektura.
Zásluhou především Pavla Janáka, pražské architektonické autority, který tuto funkci vykonával i oficiálně na magistrátu, Baba vznikla. Janák vybral architekty sám - přizval příslušníky své generace (např. Gočára) i generace mladších architektů (právě třeba Žák, Evžen Linhart nebo architektka Hana Kučerová-Záveská).
Žák projektuje vilu opět v horizontální dispozici - jen ta mu totiž připadá vhodná pro architekturu, která se má hodit do svého okolí a splynout s přírodním prostředím. Užívá v obou patrech sdružená pásová okna, jejichž linie přechází v terasy. Vstup je řešen velice prostě až intimně - jednokřídlé dveře jsou kryty jednoduchým portikem a vede k nim několik téměř neútulných schodů. Přísnost se však ztrácí v opačném vchodu do zahrady, který velkoryse prostupuje prostornou verandou venkovní prostor.
Po emigraci Huga Zaorálka v roce 1968 přistupuje nový majitel, komunistcký funkcionář, k radikální přestavbě a zazdívá všechny terasy. Nicméně například vila spisovatele Václava Řezáče byla zničena v této době ještě víc, zbyl z ní jen obvodový skelet.
Osada Baba ukazuje nejen jedno ze Žákových vrcholných děl, ale představuje dokonale sjednocený urbanistický celek a připomíná dobu, kdy architekti dýchali jedním dechem; jejich cílem totiž byla architektura.
0 comments
add comment
