Tato stavba je tu dnes asi schválně, aby vyvolala diskusi o tom, co se zde má dít dále. Jako rodilý Pražan chci, aby se některé ikonické stavby a místa moc neměnila.Tato stavba je součástí mého života odjakživa a funguje jako identifikace s městem.Nechci mít dřevostavbu od dánského architekta, tam kde mám krásnou stavbu od českého architekta úplně jiného ducha. Nechci mít nový Pakul na Vltavské a administračku pokrytou pokrytou zlatem tam, kde je krásné nádraží. Těmto stavbám chybí pokora a pochopení Genia loci a není divu. To jako kdyby si Pařížani do Centre Pompidou vrazili přístavbu jiného ducha.Prič?
... mám vážnou obavu, že se tady pomalu rozjíždí nová kampaň typu „zachraňte hotel Praha“… „zachraňte Transgas“…
Tahle recenze od Lukáše Berana je fajn a už tu měla být dávno – jen ve spojení se současnou šmodrchanicí kolem uvažované přestavby nádraží od dánského studia Henning Larsen její publikování vyznívá nešťastně. Jako by se opravdu chystala akce za trvalou nedotknutelnost pomníku „blahoslavené Šrámkové“. A to mně vadí velmi!
Zase to vypadá na to, že se ÚPLNĚ zapomene na praktické okolnosti, a bude se řešit idea. „Idea krásna“ či “idea brutalismu“ prostě musí zvítězit nad užitkem, městskostí, pohodlím a přívětivostí. Zase hrozí, že se bude řešit, že ta stavba byla v 60. letech „progresivní“, jak moc „pomáhala udržovat krok naší architektonické scény se soudobou kulturou Západu“, že jsou tam ty „postmoderní detaily“. A zapomene se na to, že ta stavba byla a je vlastně stavbou z nouze – ano, chytrou stavbou z nouze(!) – a že, až tíseň, která její potřebu vyvolala, pomine, bude nám co nejrychleji a nejodpovědněji uvést to urbanisticky poničené místo do esteticky a provozně rozumného stavu.
Takže, za mě:
1) Zatím nebourat. Slouží to v rámci možností dobře a nic lepšího není k mání.
2) A už vůbec provizorně nic jiného nestavět! (Jakákoliv přístavba či dostavba ničím jiným než provizoriem v těchhle provizorních podmínkách nebude.)
3) Duševně i praktickými kroky se připravovat na okamžik, kdy bude magistrála v centru zásadním způsobem upravena a spolu s tímhle krokem koordinovat i přestavbu hlavního nádraží.
4) Uvažovat v téhle souvislosti bez sentimentu o kompletním zbourání nové haly. (Šrámková s námi a zlý pryč!)
Děsí mě představa, jak se ze samé konzervátorské horlivosti a profesního nadšenectví dopracujeme k tomu, že nakonec dokonale šílená a nepravděpodobná nadsázka developera Petra Paličky o tom, jak i „Magistrála by mohla být památka“, se stane realitou. To by byl opravdu krutý škleb Prozřetelnosti!
Aby se vlk nazral a koza zustala cela.
Zaba na prameni cele teto veci je zde bezsporu tzv. “magistrala”. Ta odrizla Fantovu budovu od mesta, cimz donutila zabor znacne casti Vrchlickeho sadu, pro vystavbu nove odbavovaci haly, daleko od povrchove hromadne dopravy a tez daleko od stavajiciho nadrazi, na opacne strane “magistraly”. To si vynutilo provrtat se pod “magistralou”, pod podlahu te nadherne Fantovy vstupni haly, ktera dnes je naprosto “vyrazena ze hry”. Jsem dostatecne stary, abych vedel o co dnesni cestujici prichazi, kdyz se dere jako krtek tunelem dale, ke zvolenemu nastupisti. Navic, to nesrozumitelne zvyseni povrchu “magistraly”, o asi pul metru nad podlahou puvodni vstupni haly, dodava vskutku “insult to injury”.
Jaka by mohla byti naprava dnesniho stavu ? Dalsi “mezinarodni” soutez, tentokrate “Kam s ni ?”, t.j. s ”magistralou”? Netreba. Zakopejme ji o patro dolu, alesppn po sirku stredni casti Fantovy budovy. Vzniklou tak plochu, primo pred vstupem do Fantovy dvorany zasklenena strechou opisujici Fantuv oblouk nad hlavnim vstupem a po celou sirku “magistraly”. Tak vznikne novy prostor pro odbavovacio halu, soucasne se znovu ozivenim nadherneho Fantova vstupu . Soucasna odbavovaci hala muze zustat, s patricnyma upravama. Predevsim pristup na uroven prizemi nove vznikleho vstupu do Fantovy budovy. V 1. PP by byla moznost pristupu automobilove dopravy pro vystup/nastup, na obou stranach “magistraly”. V 2. PP, dnesnim vstupem z Vrchlickeho sadu , pristup z predpokladane stanice tramvaje. Pristup z metra (3.PP) by byl zachovan.
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
more buildings from
Josef Danda, Jan Šrámek, Alena Šrámková, Jan Bočan
Tahle recenze od Lukáše Berana je fajn a už tu měla být dávno – jen ve spojení se současnou šmodrchanicí kolem uvažované přestavby nádraží od dánského studia Henning Larsen její publikování vyznívá nešťastně. Jako by se opravdu chystala akce za trvalou nedotknutelnost pomníku „blahoslavené Šrámkové“. A to mně vadí velmi!
Zase to vypadá na to, že se ÚPLNĚ zapomene na praktické okolnosti, a bude se řešit idea. „Idea krásna“ či “idea brutalismu“ prostě musí zvítězit nad užitkem, městskostí, pohodlím a přívětivostí. Zase hrozí, že se bude řešit, že ta stavba byla v 60. letech „progresivní“, jak moc „pomáhala udržovat krok naší architektonické scény se soudobou kulturou Západu“, že jsou tam ty „postmoderní detaily“. A zapomene se na to, že ta stavba byla a je vlastně stavbou z nouze – ano, chytrou stavbou z nouze(!) – a že, až tíseň, která její potřebu vyvolala, pomine, bude nám co nejrychleji a nejodpovědněji uvést to urbanisticky poničené místo do esteticky a provozně rozumného stavu.
Takže, za mě:
1) Zatím nebourat. Slouží to v rámci možností dobře a nic lepšího není k mání.
2) A už vůbec provizorně nic jiného nestavět! (Jakákoliv přístavba či dostavba ničím jiným než provizoriem v těchhle provizorních podmínkách nebude.)
3) Duševně i praktickými kroky se připravovat na okamžik, kdy bude magistrála v centru zásadním způsobem upravena a spolu s tímhle krokem koordinovat i přestavbu hlavního nádraží.
4) Uvažovat v téhle souvislosti bez sentimentu o kompletním zbourání nové haly. (Šrámková s námi a zlý pryč!)
Děsí mě představa, jak se ze samé konzervátorské horlivosti a profesního nadšenectví dopracujeme k tomu, že nakonec dokonale šílená a nepravděpodobná nadsázka developera Petra Paličky o tom, jak i „Magistrála by mohla být památka“, se stane realitou. To by byl opravdu krutý škleb Prozřetelnosti!
Zaba na prameni cele teto veci je zde bezsporu tzv. “magistrala”. Ta odrizla Fantovu budovu od mesta, cimz donutila zabor znacne casti Vrchlickeho sadu, pro vystavbu nove odbavovaci haly, daleko od povrchove hromadne dopravy a tez daleko od stavajiciho nadrazi, na opacne strane “magistraly”. To si vynutilo provrtat se pod “magistralou”, pod podlahu te nadherne Fantovy vstupni haly, ktera dnes je naprosto “vyrazena ze hry”. Jsem dostatecne stary, abych vedel o co dnesni cestujici prichazi, kdyz se dere jako krtek tunelem dale, ke zvolenemu nastupisti. Navic, to nesrozumitelne zvyseni povrchu “magistraly”, o asi pul metru nad podlahou puvodni vstupni haly, dodava vskutku “insult to injury”.
Jaka by mohla byti naprava dnesniho stavu ? Dalsi “mezinarodni” soutez, tentokrate “Kam s ni ?”, t.j. s ”magistralou”? Netreba. Zakopejme ji o patro dolu, alesppn po sirku stredni casti Fantovy budovy. Vzniklou tak plochu, primo pred vstupem do Fantovy dvorany zasklenena strechou opisujici Fantuv oblouk nad hlavnim vstupem a po celou sirku “magistraly”. Tak vznikne novy prostor pro odbavovacio halu, soucasne se znovu ozivenim nadherneho Fantova vstupu . Soucasna odbavovaci hala muze zustat, s patricnyma upravama. Predevsim pristup na uroven prizemi nove vznikleho vstupu do Fantovy budovy. V 1. PP by byla moznost pristupu automobilove dopravy pro vystup/nastup, na obou stranach “magistraly”. V 2. PP, dnesnim vstupem z Vrchlickeho sadu , pristup z predpokladane stanice tramvaje. Pristup z metra (3.PP) by byl zachovan.
Jak se rika: “Vlk se nazere a koza zustane cela”.