Zvonička

Příběh zvoničky v Bílovicích-Lutotíně na Moravě se zrodil v západních Čechách. Inspirativní semínko do našich hlav zasel nadšený patriot, který našel historickou fotografii s božími muky, která podlehla zubu času. Nápad postavit nová, však další místní rodáci přijali pouze napůl a postavili kopii původní stavbičky dříve, než bylo možné vymyslet novou.
Zadání na drobnou sakrální stavbu tak zůstalo v našich hlavách a začalo pučet při setkání se zástupci obce Bílovice-Lutotín, z níž pochází kořeny jednoho z nás. Obyvatelé potvrdili moravskou víru v tradice, které je potřeba udržovat. Pochopili, že mají-li tradice přežívat, je třeba, aby vznikaly nové podněty. Iniciativa doplnit parter návsi s tradiční lidovou architekturou současným sakrálním artefaktem nakonec vyústila v úzkou spolupráci mezi námi autory a zámečnickým mistrem, pro kterého jsme ve stejnou dobu navrhovali rodinný dům.
Konstrukce zvoničky tvoří 15mm masivní plech. Způsob perforace byl pečlivě odladěn na vzorcích. Mons. František Radkovský, emeritní biskup plzeňský, k samotné formě říká: „netradiční pojetí, a přitom velice hezké; krása a elegance je v jednoduchých tvarech s gotickým obloukem i v onom zdobení ve tvaru křížků – čtyřlístků.“ Kromě důrazu na duchovní význam a propojení s gotikou skrze perforace ve tvaru gotické kvadratury – oněch zmíněných čtyřlístků, jsme v návrhu pamatovali i na umístění ve veřejném prostoru, tedy na trvanlivost a nenáročnou údržbu. K tomu Mons. Radkovský dodává: „Provedení je jednoduché a bytelné, s tím si ničitelé hezkých věcí neporadí. Taková drobná architektura je skvostem naší krajiny. Je dobře, že neskončila v baroku, ale pokračuje dál. I díky Vám. Bůh Vám žehnej!“