Markus Peter

Markus Peter společně s Marcelem Meili založili v Curychu vlastní architektonickou kancelář v roce 1987. Následujících šest let nezrealizovali žádný ze svých projektů. Většinou pracovali na soutěžích, urbanistických a experimentálních projektech. Při širokém poli realizací klade kancelář (dnes 37 zaměstnanců) veliký důraz na zpracování materiálů, kombinaci povrchů a ploch. Do mezinárodního povědomí se dostali, když se jejich projekt dřevěného mostu pro pěší dostal v roce 1995 mezi finalisty o cenu Mies van der Rohe. Tuto stavbu v následujících letech doplnily další pozoruhodné projekty jako dřevařská škola v Bielu, vzdělávací centrum Swiss Re v Rüschlikonu nebo kino Riff Raff v Curychu. Dřevěná rámová konstrukce školy v Bielu posunula laťku využití dřeva a umožnila překlenout velké vzdálenosti. Koncept celého domu stojí v naprostém protikladu tomu, co by se dalo od dřevěných staveb očekávat. Typická pro ně je úzká spolupráce s jinými architekty (Swiss Re, Betonhaus Mauerbach, …). V současné době spolupracují (Kollhoff, Krischanitz, Märkli, Steidle, …) na obytném komplexu, který by měl navázat na slavný vídeňský Werkbundsiedlung ve 13. městském okrsku.

1957 - narozen 5.března v Curychu, vyučen jako kreslič inženýrských staveb
1980-81 - studium na FU v Berlíně, hostující posluchač na filosofické fakultě
1981-84 - studium architektury na HTL ve Winterthuru
1984 - promoce
1985-86 - pracoval v arch. kanceláři prof. Dolfa Schnebli v Curychu
1986-88 - asistent u prof. Mario Campi na ETH v Curychu, současně pracuje jako samostatný
architekt spolupracující s Marcelem Meiliod
1987 - vlastní arch. kancelář v Curychu spol. s Marcelem Meili
1990 - docent na Mezinárodní letní akademii v Karlsruhe
1993-95 - hostují docent na ETH Curychod
2002 - profesor arch. tvorby a konstrukcí na ETH Curych
2004 - 4. března cyklus přednášek Kruhu o švýcarské architektuře v divadle Ponec