Max Berg

Max Paul Eduard Berg byl německý architekt, urbanista a významný činitel stavebního úřadu ve Vratislavi. Narodil se 17. dubna 1870 ve Štětíně na území bývalého pruského Pomořanska v rodině gymnaziálního učitele. Po absolvování štětínského gymnázia navštěvoval v letech 1889-93 vysokou technickou školu v berlínském Charlottenburgu, kde působil znalec gotické architektury Carl Schäfer. V roce 1983-95 sloužil jako voják v rodném Štětíně. V roce 1898 složil druhou státní zkoušku ze stavebnictví. V roce 1908 byl pověřen stavební radou pro pozemní stavitelství do pozice magistrátního člena. Po první světové válce neúspěšně kandidoval za stranu SPD do říšského sněmu. V té době prosazoval výstavbu výškových domů v Německu. Snažil se ovlivnit pruskou vládu o změnu stavebního zákona na regulaci výškových staveb, což se mu na podzim roku 1920 také podařilo. V roce 1921 byl Max Berg pověřen městskou radou do dvanáctiletého funkčního období. V úvodu druhého funkčního období se mu podařilo prosadit soutěže na rozsáhlé urbanistické celky ve Vratislavy. Na konci ledna 1925 Max Berg vystoupil kvůli četným neshodám z SPD a opustil také svůj úřad, přestože mu byla ponechána mzda v plné výší až do roku 1933. Poté se odstěhoval do Berlína, kde se věnoval publicistice, theosofii a křesťanské mystice. Přes svoje stažení z architektonické scény, nadále si ve Vratislavi svoje slovo a vážnost. V roce byl v porotě architektonické soutěže na výškový dům spořitelny na městském okruhu. 1930 věnoval úsilí své retrospektivní výstavě. Během druhé světové války se přestěhoval do Baden-Baden. Na konci války sepsal společně s Martinem Mächlerem výzvu, aby během vojenského tažení byly ušetřeny architektonické památky Říma.