Piero Portaluppi
*19. 3. 1888 – Milan, Italy
†6. 7. 1967 – Milan, Italy
Via Morozzo Della Rocca 5, I-20123 Milan
+39 2 36521591
+39 2 48024745
[email protected]
www.portaluppi.org
+39 2 36521591
+39 2 48024745
[email protected]
www.portaluppi.org
Biografie
Pietro (zvaný Piero) Portaluppi byl italský racionalistický architekt. 1905 vystudoval milánskou střední školu Istituto tecnico Carlo Cattaneo a následně se přihlásil na milánskou polytechniku, kde byli jeho spolužáky Enrico A. Griffini a Carlo Calzecchi. Během studií přispíval jako karikaturista do satirických novin. Promoval v roce 1910 promoval a získal zlatou medaili milánského kolegia inženýrů a architektů. Pro elektrotechnickou společnost Conti pracoval na vodních elektrárnách. Během první světové války pracoval pro armádu v regionech Veneto a Friuli. Po válce obnovil svou architektonickou praxi. Ettore Conti ho seznámil s milánskou vyšší společností a začal mít za klienty nejvýznamnější rodiny ve městě. V roce 1929 navrhl italský pavilon pro Světovou výstavu v Barceloně. V letech 1934-38 pracoval na památkové obnově kostela Santa Maria delle Grazie a v této práci pokračoval i po válce, kdy se stále více věnoval pedagogické činnosti a profesním organizacím. I nadále projektoval a později spolupracoval na architektonických realizacích s Gio Pontim.
Pietro (zvaný Piero) Portaluppi byl italský racionalistický architekt. 1905 vystudoval milánskou střední školu Istituto tecnico Carlo Cattaneo a následně se přihlásil na milánskou polytechniku, kde byli jeho spolužáky Enrico A. Griffini a Carlo Calzecchi. Během studií přispíval jako karikaturista do satirických novin. Promoval v roce 1910 promoval a získal zlatou medaili milánského kolegia inženýrů a architektů. Pro elektrotechnickou společnost Conti pracoval na vodních elektrárnách. Během první světové války pracoval pro armádu v regionech Veneto a Friuli. Po válce obnovil svou architektonickou praxi. Ettore Conti ho seznámil s milánskou vyšší společností a začal mít za klienty nejvýznamnější rodiny ve městě. V roce 1929 navrhl italský pavilon pro Světovou výstavu v Barceloně. V letech 1934-38 pracoval na památkové obnově kostela Santa Maria delle Grazie a v této práci pokračoval i po válce, kdy se stále více věnoval pedagogické činnosti a profesním organizacím. I nadále projektoval a později spolupracoval na architektonických realizacích s Gio Pontim.
