Gérard Grandval
*7. 10. 1930 – Paříž, Francie
†2. 12. 2021 – Paříž, Francie
Biografie
Gérard Grandval byl francouzský básník a významný zástupce organické architektury 70. let minulého století. Po středoškolských studiích na Janson-de-Sailly pokračoval na pařížské École des Beaux-Arts u profesorů Emmanuel Pontremoli a André Leconte. Ke studiu architektury se rozhodl po přečtení knihy 'Eupalinos nebo architekt' z roku 1921 od francouzského básníka Paula Valéryho pojednávající o autorovi starověkého akvaduktu na řeckém ostrově Samos z 2. pol. 6. stol. př.n.l.
Po absolutoriu 1959 nastoupil o rok později jako stážista do urbanistického institutu ve Filadelfii. Následně působil v letech 1967-72 na francouzském ministerstvu kultury jako projektový manažer v architektonickém oddělení. 1966-70 působil v urbanistickém ateliéru západofrancouzského města Niort.
Mezi nejznámější Grandvalův projekt patří sídliště Les Choux de Créteil (1966-74) nedaleko Paříže, kde dokázal spojit typologii dostupného sociálního bydlení s organicky urbanistickým plánem a za pomocí inovativních prefabrikátů.
Dlouhé období také pracoval v Alžírsku, kde byl v letech 1975-80 zodpovědný na urbanistický ateliér plánující východní část Alžíru. 1985-89 byl členem pařížské komise pro nemovitosti a architekturu. Od 1994 byl členem Akademie architektury (1999-2001 byl viceprezidentem) a předsedou poroty knižní ceny Akademie architektury.
Gérard Grandval byl francouzský básník a významný zástupce organické architektury 70. let minulého století. Po středoškolských studiích na Janson-de-Sailly pokračoval na pařížské École des Beaux-Arts u profesorů Emmanuel Pontremoli a André Leconte. Ke studiu architektury se rozhodl po přečtení knihy 'Eupalinos nebo architekt' z roku 1921 od francouzského básníka Paula Valéryho pojednávající o autorovi starověkého akvaduktu na řeckém ostrově Samos z 2. pol. 6. stol. př.n.l.
Po absolutoriu 1959 nastoupil o rok později jako stážista do urbanistického institutu ve Filadelfii. Následně působil v letech 1967-72 na francouzském ministerstvu kultury jako projektový manažer v architektonickém oddělení. 1966-70 působil v urbanistickém ateliéru západofrancouzského města Niort.
Mezi nejznámější Grandvalův projekt patří sídliště Les Choux de Créteil (1966-74) nedaleko Paříže, kde dokázal spojit typologii dostupného sociálního bydlení s organicky urbanistickým plánem a za pomocí inovativních prefabrikátů.
Dlouhé období také pracoval v Alžírsku, kde byl v letech 1975-80 zodpovědný na urbanistický ateliér plánující východní část Alžíru. 1985-89 byl členem pařížské komise pro nemovitosti a architekturu. Od 1994 byl členem Akademie architektury (1999-2001 byl viceprezidentem) a předsedou poroty knižní ceny Akademie architektury.
