BiografieMax Urban (několik let manžel herečky Anny (Anduly) Sedláčkové-Kašparové (1887-1967)) studoval pozemní stavitelství a architekturu na české technice (do 1906). Vedle architektury a urbanismu pracoval také na poli filmu jako kameraman a režisér.
Byl dlouholetým spolupracovníkem časopisů Styl (a jeho šéfredaktorem v letech 1934-35) a Architektura ČSR. Patřil ke členům Spolku výtvarných umělců Mánes a také Svazu architektů ČSR.
Ještě v období němého filmu společně s manželkou založil jednu z prvních č. filmových společností ASUM, pro níž napsal, režíroval i snímal dokumenty i hrané snímky: Srdce žáby, Dáma s barzojem (1912), Prodaná nevěsta (1913), Konec milování (1913), Čtyři roční období aj.
Vedle toho se Urban zabýval i urbanistickou problematikou, známé jsou jeho víceméně utopické projekty, které vydal tiskem pod titulem Ideální Praha (1919) a v nichž řešil podobu Velké Prahy (vystaveno v Lucerně Praha - dnes v Technickém muzeu).
V letech 1924-39 byl tajemníkem studijní kanceláře Státní regulační komise, zároveň se zúčastnil řady urbanistických soutěží (Letná, 1920; Kutná Hora, 1924; vnitřní Brno, 1924). Podílel se na základním urbanistickém řešení zahradní obytné čtvrti Barrandov (po 1927), kterou pojal jako romantické město na skále - český "Hollywood", ovšem ve funkcionalistické podobě.
Ing. arch. Kamil Dvořák, DrSc.