Betonárna na Rohanském ostrově v Praze skončí roku 2028, radnice tam chce farmu
Praha – Betonárna, kterou na pražském Rohanském ostrově provozuje firma TBG Metrostav, ukončí na základě dohody s Prahou 8 provoz v roce 2028. Městská část chce poté na jejím místě vytvořit městskou farmu navazující na plánovaný okolní park Maniny. Sloužila by školám či široké veřejnosti jako komunitní zahrady. Novinářům to dnes v betonárně řekli zástupci Prahy 8 a TBG Metrostav. Městská část nechala k záměru zpracovat studii, kterou chce nabídnout městu, jež pozemky vlastní.
Betonárna spolu s dalšími provozy začala podle ředitele TBG Metrostav Jakuba Šimáčka na Rohanském ostrově fungovat v roce 1967 jako zázemí pro výstavbu prvních úseků metra. Od roku 2007 je provoz omezen pouze na betonárnu, která stejně jako druhý podobný provoz v Libni využívá k dopravě surovin řeku Vltavu.
Kvůli bytové výstavbě v bezprostředním okolí betonárny se společnost dohodla s městskou částí na ukončení provozu, k čemuž obě strany uzavřely smlouvu. Podle Šimáčka bude muset firma kvůli zajištění dostatku betonu například na dokončení vnitřního okruhu zajistit náhradu, a to na území města, protože betonové směsi se musí zpracovat do 90 minut od namíchání, což klade vysoké nároky na rychlost dopravy na stavbu.
Kde nová betonárna bude, zatím podle ředitele není jasné. Je podle něj nicméně nutné začít řešit, co bude s rozlehlým areálem na Rohanském ostrově po ukončení provozu. Podobně to vidí i současné vedení osmé městské části, které k tomu nechalo zpracovat architektonickou studii využití betonárny na takzvanou městskou farmu, která by navazovala na park Maniny plánovaný městem na celém Rohanském ostrově.
"Nechceme to nechat náhodě. Nechceme, aby to místo chátralo, aby se stalo ghettem bezdomovců," řekl místostarosta Prahy 8 Radomír Nepil (ANO). Dodal, že radnice zároveň vyslyšela připomínky místních, kteří se obávali, aby se z areálu nestal prostor pro koncerty a hlučné párty. Z toho vzešel návrh městské farmy využívající některé výrazné prvky současného provozu. "Nezatěžuje to okolí a zároveň to přináší něco, co zatím v Praze nemáme," řekl místostarosta.
Studii možného využití areálu pro městskou část vytvořil tým pod vedením Michala Fišera z ateliéru třiarchitekti, který pro hlavní město připravuje také okolní park. I podle architekta je potřeba začít budoucnost betonárny řešit co nejdříve tak, aby bylo možné přeměnu celé oblasti koordinovat a sladit s připravovaným parkem. Podle Fišera by měla na podzim začít příprava dokumentace pro stavební povolení, která potrvá zhruba dva roky.
Studie přeměny betonárny podle architekta počítá s centrálním prostranstvím napojeným na okolní park, s Karlínem má být propojeno Breitfeldovou ulicí. Dominantou prostoru mají být zachované zásobníky surovin pro výrobu betonu. Dále má být součástí farmy produkční zóna s pěstebními plochami a fóliovníky, kde by byl nejvýraznějším prvkem vodorovný dopravník štěrku transformovaný na visutý skleník.
Dalšími částmi mají podle Fišera být servisní a technická zóna spojená s prodejnou místních produktů a kavárnou a dále vzdělávací centrum, jež by mělo vzniknout v nynějším administrativním objektu u vjezdu do areálu. Zachováno má být i nynější kotviště, u kterého může stavět přívoz či výletní lodě. Areál mají doplnit atrakce, jako jsou vyhlídka, naučná trasa, expozice nebo herní prvky pro děti.
Zatím se jedná o vizi, kterou chce městská část nabídnout magistrátu, který pozemky areálu vlastní a firmě TBG Metrostav je pronajímá. Podle Nepila však další jednání budou až na dalších politických reprezentacích na magistrátu a městské části, které vzejdou z říjnových voleb. Přeměna areálu by podle něj stála asi stovky milionů korun, ale bylo by pravděpodobně možné na ni využít evropské dotace. Nepil dodal, že celý provoz by pak měl být ekonomicky soběstačný.
Betonárna spolu s dalšími provozy začala podle ředitele TBG Metrostav Jakuba Šimáčka na Rohanském ostrově fungovat v roce 1967 jako zázemí pro výstavbu prvních úseků metra. Od roku 2007 je provoz omezen pouze na betonárnu, která stejně jako druhý podobný provoz v Libni využívá k dopravě surovin řeku Vltavu.
Kvůli bytové výstavbě v bezprostředním okolí betonárny se společnost dohodla s městskou částí na ukončení provozu, k čemuž obě strany uzavřely smlouvu. Podle Šimáčka bude muset firma kvůli zajištění dostatku betonu například na dokončení vnitřního okruhu zajistit náhradu, a to na území města, protože betonové směsi se musí zpracovat do 90 minut od namíchání, což klade vysoké nároky na rychlost dopravy na stavbu.
Kde nová betonárna bude, zatím podle ředitele není jasné. Je podle něj nicméně nutné začít řešit, co bude s rozlehlým areálem na Rohanském ostrově po ukončení provozu. Podobně to vidí i současné vedení osmé městské části, které k tomu nechalo zpracovat architektonickou studii využití betonárny na takzvanou městskou farmu, která by navazovala na park Maniny plánovaný městem na celém Rohanském ostrově.
"Nechceme to nechat náhodě. Nechceme, aby to místo chátralo, aby se stalo ghettem bezdomovců," řekl místostarosta Prahy 8 Radomír Nepil (ANO). Dodal, že radnice zároveň vyslyšela připomínky místních, kteří se obávali, aby se z areálu nestal prostor pro koncerty a hlučné párty. Z toho vzešel návrh městské farmy využívající některé výrazné prvky současného provozu. "Nezatěžuje to okolí a zároveň to přináší něco, co zatím v Praze nemáme," řekl místostarosta.
Studii možného využití areálu pro městskou část vytvořil tým pod vedením Michala Fišera z ateliéru třiarchitekti, který pro hlavní město připravuje také okolní park. I podle architekta je potřeba začít budoucnost betonárny řešit co nejdříve tak, aby bylo možné přeměnu celé oblasti koordinovat a sladit s připravovaným parkem. Podle Fišera by měla na podzim začít příprava dokumentace pro stavební povolení, která potrvá zhruba dva roky.
Studie přeměny betonárny podle architekta počítá s centrálním prostranstvím napojeným na okolní park, s Karlínem má být propojeno Breitfeldovou ulicí. Dominantou prostoru mají být zachované zásobníky surovin pro výrobu betonu. Dále má být součástí farmy produkční zóna s pěstebními plochami a fóliovníky, kde by byl nejvýraznějším prvkem vodorovný dopravník štěrku transformovaný na visutý skleník.
Dalšími částmi mají podle Fišera být servisní a technická zóna spojená s prodejnou místních produktů a kavárnou a dále vzdělávací centrum, jež by mělo vzniknout v nynějším administrativním objektu u vjezdu do areálu. Zachováno má být i nynější kotviště, u kterého může stavět přívoz či výletní lodě. Areál mají doplnit atrakce, jako jsou vyhlídka, naučná trasa, expozice nebo herní prvky pro děti.
Zatím se jedná o vizi, kterou chce městská část nabídnout magistrátu, který pozemky areálu vlastní a firmě TBG Metrostav je pronajímá. Podle Nepila však další jednání budou až na dalších politických reprezentacích na magistrátu a městské části, které vzejdou z říjnových voleb. Přeměna areálu by podle něj stála asi stovky milionů korun, ale bylo by pravděpodobně možné na ni využít evropské dotace. Nepil dodal, že celý provoz by pak měl být ekonomicky soběstačný.
0 komentářů
přidat komentář
