Chata Libušín je ozdobou beskydských Pusteven, obnovili ji po požáru

Praha - Jednou z ozdob beskydských Pusteven je chata Libušín, postavená podle návrhu architekta Dušana Jurkoviče, která se návštěvníkům otevřela 6. srpna 1899. Beskydský areál, který kromě Libušína a sousední chaty Maměnka tvoří i objekty Pustevenka a Valašská zvonice, vznikl na objednávku Pohorské jednoty Radhošť a Jurkovič při jejich návrhu použil kombinaci různých prvků a motivů lidového stavitelství z Valašska a Slovenska. Poté, co Libušín v březnu 2014 vyhořel, vznikla na jeho místě věrná replika, otevřená v létě 2020.

Interiér byl při svém otevření vyzdoben freskami a grafity s motivy valašských a slovenských pověstí podle návrhu výtvarníka Mikoláše Alše. Portréty byly dílem akademického malíře Karla Štaplera. V roce 1947 hrozila stavbám kvůli jejich špatnému technickému stavu demolice. Jen díky Jurkovičovu zásahu se podařilo stavby zachránit. Podruhé hrozil areálu zánik na přelomu 80. a 90. let minulého století, kdy byla kvůli nedostatku peněz zastavena rekonstrukce objektů. Celou situaci navíc komplikoval spor o vlastnictví objektů.

V roce 1995 se vlastníkem areálu stalo Valašské muzeum v přírodě, ve stejném roce se areál stal národní kulturní památkou. V roce 1996 zahájilo muzeum rekonstrukci Libušína a Valašské zvonice, které byly zpřístupněny veřejnosti v roce 1999. V tomtéž roce byla zahájena rekonstrukce útulny Maměnka. Chata Libušín sloužila až do tragického požáru v noci z 2. na 3. března 2014, kdy téměř celá shořela, jako restaurace. Valašské muzeum v přírodě rozhodlo po požáru o obnově Libušína a stavba nové chaty začala v létě 2017.

Jednalo se o vědeckou rekonstrukci, při které se používaly původní technologie, použily se i některé části, jež přežily požár, do nové roubenky tak zakomponovali i víc než stoleté trámy. Objekt dostal mírně jiné barvy, vrátil se do podoby z roku 1925, kdy byly dostavěny všechny jeho části. Náklady na obnovu Libušína dosáhly asi 111,5 milionu korun, z toho stavba si vyžádala zhruba 96 milionů korun. Včetně nákladů na likvidace požářiště, zabezpečení staveniště nebo předprojektovou dokumentaci se od požáru do objektu investovalo přes 117 milionů korun.

Při vyšetřování požáru kriminalisté zjistili, že Libušín začal hořet u komína kvůli vzduchové kapse, která tam zůstala po neodborně odvedené opravě. Jediným obviněným byl kominík, který sám práce neprováděl, ale podepsal revizní zprávu bez toho, aby se přesvědčil, že jeho kolegové odvedli dobrou práci. Prvoinstanční a následně i odvolací soud ale dospěly k názoru, že se nejednalo o pochybení jednoho člověka, ale řetězec špatných rozhodnutí. Roli hrál i způsob topení nepříliš vyschlým dřevem a nevhodným uhlím.