Na Pustevnách hořela chata Libušín, platil třetí stupeň poplachu

Pustevny (Vsetínsko) - Na Pustevnách v Beskydech dnes po půlnoci hořela chata Libušín navržená architektem Dušanem Jurkovičem. Objekt je národní kulturní památkou, slouží jako restaurace. Hasiči dostali požár pod kontrolu před třetí hodinou ranní. Na místě zasahovalo přes 70 hasičů. Vzhledem k nejvyšší památkové ochraně Libušína bude výše škoda nevyčíslitelná.
    "Z hlediska kulturního a památkového je to obrovská škoda, finančně se dá odhadnout na několik desítek milionů korun, navíc je to takové srdce návštěvnického života na Pustevnách," řekl ČTK ředitel Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm Jindřich Ondruš. Muzeum objekt od roku 1995 spravuje.
    Ministerstvo kultury dnes uvedlo, že vzhledem k nejvyšší památkové ochraně Libušína dosáhla vzniklá škoda nevyčíslitelné hodnoty. "Libušín patří do souboru nejznámějších beskydských secesních lidových staveb, které se staly symbolem Pusteven. Stavby na Pustevnách vznikaly podle principů skládání a kombinování různých prvků a motivů lidového stavitelství, které byly převzaty jak z lokalit Valašska, tak Slovenska. Jurkovič svým architektonickým projevem na Pustevnách upozornil na bohatství staronových forem schopných života," uvedli ministerští památkáři.
    Plameny se v noci z interiérů chaty rozšířily kvůli větru i po střeše, jejíž konstrukce se zbortila. Hasiči museli vynést ven dvě propanbutanové láhve. V hořícím objektu nikdo nebyl a nebylo hlášeno ani žádné zranění hasičů. "Objekt byl zasažen poměrně ve velkém rozsahu," uvedl mluvčí krajských hasičů Libor Netopil.
    Příčinu požáru na místě zjišťuje vyšetřovatel. Při požáru zasahovalo 12 jednotek hasičů ze Zlínského i Moravskoslezského kraje. Nasazeno bylo 16 cisternových automobilů.
    Objekt pojmenovaný k poctě kněžny Libuše byl otevřen v roce 1899. Interiér zdobily fresky a sgrafita s motivy valašských a slovenských pověstí podle návrhů Mikoláše Alše. K unikátům patřily tři secesní lustry, příborník, skleník a hodiny. Libušín prošel s blízkým hotelem Maměnka, další Jurkovičovou stavbou, od roku 1995 rekonstrukcí; jeho oprava stála 25 milionů korun. Muzeum se bude snažit objekt obnovit. "Vztahuje se na něj pojistka. Chceme vyhlásit také sbírku. Některé věci nepůjdou obnovit, bude třeba je udělat nové, dokumentace však máme dost," podotkl ředitel.
    Zničení chaty je podle něj o to bolestnější, že se připravuje evropská trasa mapující Jurkovičova díla. Architekt se ve Zlínském kraji výrazně podepsal také na podobě Luhačovic na Zlínsku. V letech 1902 až 1907 tam postavil deset staveb a čtyři objekty přestavěl, vtiskl tak lázeňskému městu originální podobu. Jednu z Jurkovičových staveb v Luhačovicích, Slováckou búdu, zničily plameny v roce 2002. Podle hasičů někdo požár úmyslně založil. Viníka se ale nepodařilo najít, policie případ odložila. Jednou z variant, které vyšetřovatelé prověřovali, byl pojistný podvod.

Unikátní stavby na Pustevnách navrhl architekt Jurkovič

Areál staveb na Pustevnách v Beskydech je tvořen objekty Libušín, Maměnka, Pustevenka a Valašskou zvonicí. Vybudován byl v letech 1897 až 1899 na objednávku Pohorské jednoty Radhošť podle návrhu architekta Dušana Jurkoviče a stavitele Michala Urbánka.
Zdobná podoba staveb vznikla skládáním a kombinováním různých prvků a motivů lidového stavitelství z Valašska a Slovenska.
V roce 1947 hrozila stavbám kvůli jejich špatnému technickému stavu demolice. Jen díky zásahu Jurkoviče se podařilo stavby zachránit. Podruhé hrozil areálu zánik na přelomu 80. a 90. let, kdy byla kvůli nedostatku peněz zastavena rekonstrukce objektů. Celou situaci navíc komplikoval spor o vlastnictví objektů.
V roce 1995 se vlastníkem areálu stalo Valašské muzeum v přírodě. V témže roce byl areál vyhlášen národní kulturní památkou. V roce 1996 zahájilo muzeum rekonstrukci Libušína a Valašské zvonice, které byly zpřístupněny veřejnosti v roce 1999. V tomtéž roce byla zahájena rekonstrukce útulny Maměnka.

Vizitky nejznámějších staveb na Pustevnách

Dřevěná turistická útulna byla slavnostně otevřena 6. srpna 1899. Nese jméno bájné kněžny Libuše.
Interiér je vyzdoben freskami a grafity s motivy valašských a slovenských pověstí podle návrhu výtvarníka Mikoláše Alše. Portréty provedl akademický malíř Karel Štapler.
Součástí interiéru jsou mimo jiné tři secesní lustry, dobový příborník, skleník (prosklená skříň) a hodiny. Kolem stolu je umístěno 100 vyřezávaných židlí.
Část trámů budovy v posledních letech výrazně trpěla hnilobou, v jejímž důsledku se stavba nakláněla. Tu proto bylo nutné provizorně podepřít. Loni v létě byly shnilé trámy vyměněny za nové.
V současnosti slouží budova jako restaurace.

Byla postavena v roce 1897.
Při jejím návrhu Jurkovič použil jako předlohu fojtství z Velkých Karlovic, usedlost Orsága Košuta z Nového Hrozenkova nebo statek U Petrusků ze Zubří.
Z Jurkovičových staveb na Pustevnách má nejbohatší členění a je nejživěji rytmizovaná.
V roce 2003 byla po celkové rekonstrukci uvedena do provozu jako stylový horský hotel s jedenácti pokoji.