Druhý ročník závodu CAMP Archirun
Fanoušci architektury a sportu se proběhli po pražských vyhlídkách při druhém ročníku závodu CAMP Archirun
Letos měli účastníci jedinečnou příležitost se na Prahu podívat z nadhledu a prozkoumat tak zákoutí ikonických staveb. V rámci trasy, která měřila zhruba šest kilometrů, se přemisťovali doslova ze střechy na střechu a mohli sledovat, jak se město mění před očima. Archirun blíže představil budovy, co se zapsaly do naší historie, ale také rekonstrukci těch, které neodmyslitelně do ulic Prahy patří. V neposlední řadě měli závodníci možnost se dozvědět o nových stavbách a budoucích projektech, které mění tvář metropole. Závod byl vyprodaný již měsíc před startem, kdo se včas neregistroval, mohl do Centra architektury a městského plánování (CAMP) zavítat na doprovodný program v podobě tematických komentovaných prohlídek, workshopů a dílen pro děti i dospělé.
Start a cíl závodu byl již tradičně v budově Sdružení projektových ateliérů. Dnes tu sídlí Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) a Centrum architektury a městského plánování (CAMP). Komplex tří levitujících kostek v zahradách Emauzského kláštera měl původně sloužit jako sídlo několika ateliérů, které vedli nejuznávanější čeští architekti a architektky 2. poloviny 20. století. Kromě autora budovy Karla Pragera to byli třeba manželé Machoninovi (Kotva, DBK) nebo Karel Filsak (hotel Intercontinental). Během normalizace se budova stala sídlem Projektového ústavu Výstavby hl. m. Prahy. Dodnes tak slouží svému účelu: plánování Prahy. Architekt Karel Prager chtěl ale lidem zpřístupnit i terasy a otevřít zde restauraci. Mimochodem, v budově jsou kvůli tomu i výtahy na jídlo, které měly na střešní terasu pokrmy dopravit! Tahle smělá vize je součástí rekonstrukce, která budovu v blízké budoucnosti čeká.
„Jsme rádi, že se nám i v letos podařilo díky Archirunu propojit běžce i architektonické nadšence a představit jim budovy a projekty, které Prahu v budoucnu čekají, zábavnou formou. V rámci doprovodného programu měli návštěvníci také možnost lépe poznat areál Pragerových kostek, než se jejich brány zavřou před plánovanou rekonstrukcí,” říká ředitel IPR Praha Ondřej Boháč.
Další budovy na trase byly postupně představovány na sociálních sítích CAMPu, podobně jako v minulém roce, pomocí ambasadorů. „Terasu The Flow Building představila módní návrhářka Iva Burkertová, na Masaryčku pozval běžce YouTuber Janek Rubeš, jinak nepřístupnou terasu paláce ARA odhalilo běžecké duo Running2, na město z terasy Máje shlédla influencerka Nikol Moravcová a Národní divadlo prezentoval herec Petr Vančura,” vysvětluje Barbora Kloudová, která má v CAMPu na starosti PR a marketing.
Moderní architektura v centru Prahy
První zastávkou po startu byla The Flow Building postavená v roce 2020. Je navržena v moderním architektonickém stylu, odkazujícím na bohatou tradici a slávu pražské architektury. Pro její design jsou typické čisté linie, fasáda ze skla a hliníku má vertikální prvky inspirované secesí. Na fasádě je použitý spišský travertin, který zdobí i sousední Hotel Jalta. Z terasy máte Národní muzeum, Pražský hrad i Vítkov, jak na dlani. A je zde vidět i právě probíhající rekonstrukce Václavského náměstí.
Masarykovo nádraží a jeho okolí se brzy stane důležitým dopravním uzlem s přímým napojením na letiště. Na proměně území pracuje developer Penta Real Estate ve spolupráci se Správou železnic. Dalším zastavením tak byla vlajková loď celé transformace – komplex administrativních budov Masaryčka, navržený světově proslulým ateliérem Zaha Hadid Architects. Hlavní dominantou je zlaté západní průčelí. Zlatá barva reprezentuje legendy o „zlaté stověžaté Praze“. Fanoušci vlaků na fasádě mohou vidět motivy železničních kolejí. Charakteristický plášť budovy z eloxovaného hliníku je pak završen zelenou střechou.
Obchodní dům inspirovaný americkými mrakodrapy
Palác ARA byl na svou dobu výjimečný hned v několika ohledech. Jeho konstrukci tvoří ocelový skelet namísto tehdy běžně používaného železobetonového skeletu. Výrazným prvkem jsou také okenní plochy s ohýbaných skel, což byl československý patent. Dodnes proto patří mezi ikony českého funkcionalismu. Dům nechala postavit v letech 1928–1931 společnost A. a. R. Amschellberg, zabývající se prodejem textilního zboží. Budovu projektoval Milan Babuška, mimo jiné autor Národního technického a Národního zemědělského muzea na Letné. Objekt, později známý jako OD Perla, sloužil svému původnímu účelu až do 70. let. Poslední rekonstrukce proběhla v letech 2018–2019. Dnes tu sídlí kanceláře. Nájemci ze sedmého až devátého podlaží můžou odpočívat na terase a kochat se výhledy na Hradčany a třídu Na Příkopě.
Od brutalismu k obrovskému zábavnímu parku?
Obchodní dům na rohu Spálené a Národní, který vznikl podle návrhu Miroslava Masáka, Johna Eislera a Martina Rajniše z ateliéru SIAL, patří mezi nejvýznamnější díla české architektury 70. let 20. století. Architektonické řešení stavby navazuje na meziválečný funkcionalismus s prvky brutalismu a hi-tech architektury. Všimla si ho i mnohá zahraniční média a kritici architektury. V letech 2022–2024 prošel OD Máj radikální rekonstrukcí pod taktovkou developera AMADEUS Real Estate. Na fasádě přistálo kontroverzní umělecké dílo sochaře Davida Černého – dvě několikametrové pohyblivé plastiky motýlů složené z trupů stíhaček Spitfire, a uvnitř teď kromě obchodů najdete restaurace, bar s vyhlídkou, obrovský zábavní park a excentrické interiéry.
Národní klasika nakonec
Tentokrát s výhledem z terasy na střeše na Smetanovo nábřeží. Poslední zastávkou bylo Národní divadlo, postavené podle návrhu Josefa Zítky ve stylu pozdní severoitalské renesance. Po požáru v roce 1881 se nově zbudované divadlo stalo jedinou budovou na světě s celokovovou konstrukcí. Projekt byl dílem bratru inženýrů Prášilových, kteří se později podíleli i na stavbě Petřínské rozhledny. Kopule Národního divadla je pokryta břidlicí. Na střechu bylo položeno 46 200 břidlicových tabulek, které jsou přišroubovány 92 400 šroubky. Střecha je orámována pozlaceným litinovým zábradlím a na její výzdobu padlo více než dva a půl kilogramu čtyřiadvacetikarátového zlata. Budova Národního divadla i po 140 letech září, stejně jako v dobách, kdy se jí říkávalo Zlatá kaplička.
Z Národního divadla běželi závodníci zpět do CAMPu, kde je čekal bohatý doprovodný program v podobě workshopů, dílen pro děti i dospělé, komentovaných prohlídek a soutěží s partnery.
„Přestože jsme po loňském obrovském zájmu o Archirun zdvojnásobili kapacitu na tisíc běžců, byli jsme vyprodaní již měsíc před závodem. Velmi mě těší rostoucí zájem o tento typ akce, proto jsme se letos rozhodli účastníkům zábavnou formou ukázat, jaké důležité projekty se v naší metropoli plánují nebo jsou již v procesu. V září budeme spouštět novou aplikaci stavebních záměru Praha zítra?, kde se dozvíte, co se děje (nejen) ve vaší čtvrti,“ shrnuje závod Štěpán Bärtl, vedoucí CAMPu.
Architektonický závod připravuje CAMP i na příští rok.
Letos měli účastníci jedinečnou příležitost se na Prahu podívat z nadhledu a prozkoumat tak zákoutí ikonických staveb. V rámci trasy, která měřila zhruba šest kilometrů, se přemisťovali doslova ze střechy na střechu a mohli sledovat, jak se město mění před očima. Archirun blíže představil budovy, co se zapsaly do naší historie, ale také rekonstrukci těch, které neodmyslitelně do ulic Prahy patří. V neposlední řadě měli závodníci možnost se dozvědět o nových stavbách a budoucích projektech, které mění tvář metropole. Závod byl vyprodaný již měsíc před startem, kdo se včas neregistroval, mohl do Centra architektury a městského plánování (CAMP) zavítat na doprovodný program v podobě tematických komentovaných prohlídek, workshopů a dílen pro děti i dospělé.
Start a cíl závodu byl již tradičně v budově Sdružení projektových ateliérů. Dnes tu sídlí Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) a Centrum architektury a městského plánování (CAMP). Komplex tří levitujících kostek v zahradách Emauzského kláštera měl původně sloužit jako sídlo několika ateliérů, které vedli nejuznávanější čeští architekti a architektky 2. poloviny 20. století. Kromě autora budovy Karla Pragera to byli třeba manželé Machoninovi (Kotva, DBK) nebo Karel Filsak (hotel Intercontinental). Během normalizace se budova stala sídlem Projektového ústavu Výstavby hl. m. Prahy. Dodnes tak slouží svému účelu: plánování Prahy. Architekt Karel Prager chtěl ale lidem zpřístupnit i terasy a otevřít zde restauraci. Mimochodem, v budově jsou kvůli tomu i výtahy na jídlo, které měly na střešní terasu pokrmy dopravit! Tahle smělá vize je součástí rekonstrukce, která budovu v blízké budoucnosti čeká.
„Jsme rádi, že se nám i v letos podařilo díky Archirunu propojit běžce i architektonické nadšence a představit jim budovy a projekty, které Prahu v budoucnu čekají, zábavnou formou. V rámci doprovodného programu měli návštěvníci také možnost lépe poznat areál Pragerových kostek, než se jejich brány zavřou před plánovanou rekonstrukcí,” říká ředitel IPR Praha Ondřej Boháč.
Další budovy na trase byly postupně představovány na sociálních sítích CAMPu, podobně jako v minulém roce, pomocí ambasadorů. „Terasu The Flow Building představila módní návrhářka Iva Burkertová, na Masaryčku pozval běžce YouTuber Janek Rubeš, jinak nepřístupnou terasu paláce ARA odhalilo běžecké duo Running2, na město z terasy Máje shlédla influencerka Nikol Moravcová a Národní divadlo prezentoval herec Petr Vančura,” vysvětluje Barbora Kloudová, která má v CAMPu na starosti PR a marketing.
Moderní architektura v centru Prahy
První zastávkou po startu byla The Flow Building postavená v roce 2020. Je navržena v moderním architektonickém stylu, odkazujícím na bohatou tradici a slávu pražské architektury. Pro její design jsou typické čisté linie, fasáda ze skla a hliníku má vertikální prvky inspirované secesí. Na fasádě je použitý spišský travertin, který zdobí i sousední Hotel Jalta. Z terasy máte Národní muzeum, Pražský hrad i Vítkov, jak na dlani. A je zde vidět i právě probíhající rekonstrukce Václavského náměstí.
Masarykovo nádraží a jeho okolí se brzy stane důležitým dopravním uzlem s přímým napojením na letiště. Na proměně území pracuje developer Penta Real Estate ve spolupráci se Správou železnic. Dalším zastavením tak byla vlajková loď celé transformace – komplex administrativních budov Masaryčka, navržený světově proslulým ateliérem Zaha Hadid Architects. Hlavní dominantou je zlaté západní průčelí. Zlatá barva reprezentuje legendy o „zlaté stověžaté Praze“. Fanoušci vlaků na fasádě mohou vidět motivy železničních kolejí. Charakteristický plášť budovy z eloxovaného hliníku je pak završen zelenou střechou.
Obchodní dům inspirovaný americkými mrakodrapy
Palác ARA byl na svou dobu výjimečný hned v několika ohledech. Jeho konstrukci tvoří ocelový skelet namísto tehdy běžně používaného železobetonového skeletu. Výrazným prvkem jsou také okenní plochy s ohýbaných skel, což byl československý patent. Dodnes proto patří mezi ikony českého funkcionalismu. Dům nechala postavit v letech 1928–1931 společnost A. a. R. Amschellberg, zabývající se prodejem textilního zboží. Budovu projektoval Milan Babuška, mimo jiné autor Národního technického a Národního zemědělského muzea na Letné. Objekt, později známý jako OD Perla, sloužil svému původnímu účelu až do 70. let. Poslední rekonstrukce proběhla v letech 2018–2019. Dnes tu sídlí kanceláře. Nájemci ze sedmého až devátého podlaží můžou odpočívat na terase a kochat se výhledy na Hradčany a třídu Na Příkopě.
Od brutalismu k obrovskému zábavnímu parku?
Obchodní dům na rohu Spálené a Národní, který vznikl podle návrhu Miroslava Masáka, Johna Eislera a Martina Rajniše z ateliéru SIAL, patří mezi nejvýznamnější díla české architektury 70. let 20. století. Architektonické řešení stavby navazuje na meziválečný funkcionalismus s prvky brutalismu a hi-tech architektury. Všimla si ho i mnohá zahraniční média a kritici architektury. V letech 2022–2024 prošel OD Máj radikální rekonstrukcí pod taktovkou developera AMADEUS Real Estate. Na fasádě přistálo kontroverzní umělecké dílo sochaře Davida Černého – dvě několikametrové pohyblivé plastiky motýlů složené z trupů stíhaček Spitfire, a uvnitř teď kromě obchodů najdete restaurace, bar s vyhlídkou, obrovský zábavní park a excentrické interiéry.
Národní klasika nakonec
Tentokrát s výhledem z terasy na střeše na Smetanovo nábřeží. Poslední zastávkou bylo Národní divadlo, postavené podle návrhu Josefa Zítky ve stylu pozdní severoitalské renesance. Po požáru v roce 1881 se nově zbudované divadlo stalo jedinou budovou na světě s celokovovou konstrukcí. Projekt byl dílem bratru inženýrů Prášilových, kteří se později podíleli i na stavbě Petřínské rozhledny. Kopule Národního divadla je pokryta břidlicí. Na střechu bylo položeno 46 200 břidlicových tabulek, které jsou přišroubovány 92 400 šroubky. Střecha je orámována pozlaceným litinovým zábradlím a na její výzdobu padlo více než dva a půl kilogramu čtyřiadvacetikarátového zlata. Budova Národního divadla i po 140 letech září, stejně jako v dobách, kdy se jí říkávalo Zlatá kaplička.
Z Národního divadla běželi závodníci zpět do CAMPu, kde je čekal bohatý doprovodný program v podobě workshopů, dílen pro děti i dospělé, komentovaných prohlídek a soutěží s partnery.
„Přestože jsme po loňském obrovském zájmu o Archirun zdvojnásobili kapacitu na tisíc běžců, byli jsme vyprodaní již měsíc před závodem. Velmi mě těší rostoucí zájem o tento typ akce, proto jsme se letos rozhodli účastníkům zábavnou formou ukázat, jaké důležité projekty se v naší metropoli plánují nebo jsou již v procesu. V září budeme spouštět novou aplikaci stavebních záměru Praha zítra?, kde se dozvíte, co se děje (nejen) ve vaší čtvrti,“ shrnuje závod Štěpán Bärtl, vedoucí CAMPu.
Architektonický závod připravuje CAMP i na příští rok.
0 komentářů
přidat komentář
