Kritika nové městské galerie v Ostravě

Čeští experti kritizují vznik městské galerie v Ostravě a nový materiál sdružení Trojhalí

Zdroj
Ilona Rozehnalová, Antikvariát a klub Fiducia
Vložil
Tisková zpráva
30.05.2013 08:15
Nezávislí čeští experti Rostislav Koryčánek a Michal Škoda, kteří byli přizváni na odbornou debatu do Antikvariátu a klubu Fiducia (20. 5. 2013) se shodli na tom, že nový materiál Zájmového sdružení Trojhalí není kvalitně připraven a obsahuje řadu sporných momentů (materiál se jmenuje Strategické fungování galerie města Ostravy a jejího dalšího rozvoje, březen 2013, autor Ladislav Kesner).

Jako problematický také vidí fakt, že Trojhalí již pracovní skupině SMO předložilo návrh výstavního plánu, aniž by proběhlo transparentní výběrové řízení na ředitele galerie. Takový postup označili oba experti za problematický s tím, že výstavní plán by měl přinést teprve vítěz výběrového řízení, které s ohledem na nadstandardní částku 10 milionů korun, již město hodlá ročně sdružení Trojhalí na provoz galerie dát, by mělo být zcela transparentní.

Navrhovaný výstavní plán pak oba experti označili za nekvalitní s tím, že městská galerie za 10 milionů korun ročně by neměla vystavovat světové umělce v kombinaci s regionálními umělci, studenty či Smaltartem, jak navrhuje v novém materiálu Trojhalí Ladislav Kesner. Město by mělo mít také dopředu jasně definovanou roli v celém projektu. V aktuálním materiálu Ladislava Kesnera rozdělení pravomocí a přesný status instituce městské galerie chybí.

Z debaty byl pořízen videozáznam, který je ke shlédnutí zde:



Co na debatě také zaznělo:

Rostislav Koryčánek: Pokud se hned v úvodu mluví o tom, že se v prestižním prostoru objeví Smaltart, tak má člověk pocit, že došlo k nějakému fatálnímu nepochopení. To je, jako když chce někdo budovat zážitkovou restauraci a zároveň tam chce prodávat langoše, protože mu to přinese zisk. Jsou to věci, které se nedají jednoduše míchat, aniž by to nemělo dopad na ztrátu důvěryhodnosti instituce vůči okolí. Pokud by k tomu docházelo, je pro mě hůř představitelné, že by elitní evropští umělci jásali nad nabídkou vystavovat v Ostravě.
Michal Škoda: Já bych hlavně kritizoval politiky, tam vidím velký problém. Pana Světlíka si vážím a vidím problém akorát v tom, že z jeho strany nepřichází kvalitní koncepce. Materiál pana Kesnera, který byl předložen z iniciativy pana Světlíka, považuji za velmi nepodařený. Pro mě je zásadní, jaké jsou peníze a co se za ně nabízí. A co se nabízí v materiálech Trojhalí , nemůže fungovat, těch peněz je přitom na to strašně moc. To, co pan Kesner v materiálu říká (že bude kvalitní galerie, která vozí špičkové evropské umělce), tak se vší skromností v Budějovicích toto děláme – a nikdy jsme nepřesáhli dva miliony korun. Můj plat je devatenáct tisíc měsíčně hrubého. Tady se nabízí kurátorovi za Smaltart sto tisíc. Jestli je tady vůle dát do něčeho 10 milionů, tak tam od začátku musí být explicitně dané, jaká budou pravidla. Mně přijde, že se město uvolilo, že dá panu Světlíkovi 10 milionů a najednou s tím narazilo. Teď to zachraňuje a dodatečně se mění věci, které nejdou ruku v ruce s časem. Teď se to chce otevřít, tak se rychle udělá výběrové řízení a někdo se bude hledat. To je od začátku špatně, protože politici narazili a nepočítali s tím.

Rostislav Koryčánek: Tohle není nejšťastnější začátek. Peníze se našly, z řečeného vyplývá, že plátcem bude nepochopitelně hlavně město. To je pro mě podezřelé. Jsou to obrovské peníze, luxusnější než v Rudolfinu. Ta částka je naprosto nedostižná ve srovnání třeba s Domem umění v Brně, který spravuje i svěřený majetek, program vzniká z jiných zdrojů. Pokud je vůle uvolnit peníze – to je nádherná věc – je to skvělý začátek pro sednutí ke stolu a říct si, že je možné za 10 milionů vybudovat instituci, která bude zrcadlit nové vize, jak dál s městem Ostravou. To bych bral jako základ.

Michal Škoda: Když jsem četl materiál pana Kesnera, tak jsem to taky nějak nepochopil. Já pana Kesnera neznám, ale určitě se nepohybuje v oblasti současného umění. Já si myslím, že je to totálně nesmysl. Samozřejmě – umělce zajímá prostor, zajímá je také hlavně program. Ve chvíli, kdy se tam objeví koncepce, kterou nabízí pan Kesner, tak tam ty lidi, které nabízí, nemůže nikdy dostat. O tom jsem přesvědčený. Nejde jen o Smaltart, jde i o regionální umělce. Nic proti regionálním umělcům, ale jsem přesvědčený, že musí přijít výběrové řízení spolu s vizí člověka a musí se tvrdě dodržovat podmínky, pokud tam chce ty lidi dostat. Já jsem přesvědčený, že pokud se tu do vedení dostane dobrý člověk, tak to dokáže. Ale určitě tam nebude dělat ani regionální umělce, ani Smaltart ani studenty.

Michal Škoda (k vyjádření Jiřího Jůzy, který na debatě přečetl jména vystavujících navrhovaná Trojhalím): To není prestižní kunsthalle, o které tam píše pan Kesner. Tam od začátku musí být osoba s vizí, která to potáhne dál. Ne, že nejdřív něco uděláme a pak najdeme někoho. Ne. To je úplně špatně. Tam musí být od začátku profesionál, který to otevře skvělou výstavou. Bude to mít ohromný význam jak pro Ostravu, tak pro region a českou scénu. Ten prostor má nesmírný potenciál. Když si představím, co by s tím udělali Němci nebo Rakušané, tak to je promarněná šance. Tady se mluví o nějakých 10 milionech, ale na takový výstavní program vůbec nepotřebujeme tyhle peníze… Chci vidět Thomase Strutha, jak jej s ohledem na další jména a výstavy, které navrhuje pan Kesner, sem dostanou, je to vyloučené, to můžu po šestnácti letech tvrdit. K tomu Smaltartu, jen poznámka k tomu, jak říkáte ty jména – já jsem viděl Smaltart nedavno v Artmixu, přišlo mi to pekelné, byla tam Magda Jetelová, mám rád její věci, ale co tam vytvořila mi přišlo dosti podivné . Myslím si, že jenom jméno není záruka kvality, ale jde taky o ten princip. Je to experimentální workshop, kde, i kdyby tu byl papež, tak nemá zaručeno, jak to dopadne. Tudíž s tímto diskutabilním výsledkem naplňovat program prestižní kunsthalle je nesmysl.

Rostislav Koryčánek: Přijde mi škodlivé, s dopadem na samotnou Ostravu, že ta diskuse je, jak se ukazuje v tuto chvíli, už jakoby uzavřená, ale uzavřená v rámci specifikovaného okruhu lidí. Přitom snahy o diskusi byly po celou dobu, protože úsilí o městskou kunsthalle je letité. Nyní už existuje výstavní program, aniž by byl dosud jmenovaný ředitel nebo šéfkurátor. Pokud v Ostravě bude upřímně veden dialog, bude nástup této instituce daleko grandióznější a důvěryhodnější. V tuto chvíli jsem se úplně ztratil. Co je smyslem, jaké přání má město, kdo bude stát za provozem takové instituce.

Michal Škoda: Já si nesmírně vážím toho, co tady dělá pan Světlík, protože to dělá skvěle a je to obrovský přínos pro město. Kdyby všichni podnikatelé, nebo aspoň velká část, dělala pro města to, co tady dělá on, tak by to bylo skvělé. Je ale špatně, když se všechno přetáhne do Gongu, myslím další s tím související věci. Je to veřejný prostor, život ve městě atd. Jestliže se tady léta budují Colours nebo pan Kotík tady něco buduje, a všechny tyto aktivity z toho města vycucne Gong, tak to město je zase víc mrtvé. Tady se bavíme o galerii, ale ten problém je tak velký, že má další přesahy do kulturních sfér včetně života ve městě. Vznikla obluda Karolina, která zruší všechny drobné obchodníky a krámy. To je také jeden z důvodů, proč je to město prázdné. Nyní se veškerá kultura přenese do Vítkovic, a město bude mrtvé. Takže já bych se hodně bránil tomu, aby se veškeré iniciativy přetáhly do Gongu. Bavíme se tady o koncepci galerie, ale já si myslím, že jasnou vizi a koncepci by měl mít i celý ten objekt... Gong a v té nemít politické mítinky. Vypadá to, že hlavně to naplnit, aby tam byly aktivity. To je průšvih pro Ostravu jako pro město. Městská galerie by měla být ve městě a nemyslím si, že musí mít 1000 m². Může mít klidně 200 nebo 300. Teď bych říkal hlouposti, ale já jsem přesvědčený, že kdyby byla vůle, tak že se tady ten prostor najde.

Rostislav Koryčánek: Cítím, že existuje zásadní dům v Ostravě – Gong, který já beru, že má zásadní energii, že nově definuje Ostravu, silný dům. Je ale nutné se také zabývat tím, co nabízí, a tím, co tam bude. Najednou subjekt, který ten barák realizoval, potřebuje něco dovnitř. A na tom je nutné se podílet. Nevadilo by mi, kdyby existovala nějaká čistá dohoda mezi městem a majitelem Gongu, že se město bude nějakým způsobem podílet, protože přeci jen město z toho profituje. Ale najednou tady vzniká pro mě nějaký zastírací manévr. Tady zazněla otázka, jestli je ten prostor vhodný. Já si myslím, že by to určitě šlo, i když ty prostory znám jen před otevřením, když jsme se tam byli podívat. Měl bych ale výhrady k tomu, jaké je tam zázemí. Výstavní prostory jsou jedna věc, ale zázemí, které by mělo být součástí takové instituce, pokud tedy mluvíme o typu kunsthalle... Určitě by tam měly být deposity, určitě by tam měly být dílny, zázemí pro přípravu výstav.

Michal Škoda: Mně přijde, že tady není vize. Tady je neuvěřitelná hodnota, kterou přináší pan Světlík, ale je to hodnota nějakého místa, kde vznikne něco nového. Ale pořád vedle toho je mrtvé město a ty věci podle mě spolu souvisí. Takže o umění by se nemělo uvažovat jenom na úrovni výtvarného umění, ale v tomto případě Gongu i jako o kultuře a sociální sféře, architektuře. Mně to svým způsobem může být ukradené, ale není, protože mě každá špatně udělaná lavička ve městě mrzí, je to promarněná šance. A tohle je promarněná šance, tady je průšvih s Karolinou. Tady je založeno na problém, přitom město má potenciál, a vy říkáte, že není vůle politiků, ale je tady vůle politiků dát do toho peníze. 10 milionů jsou skvostné podmínky a je hrozná škoda, když tady není vůle politiků zajímat se o kvalitu, ač je tu vůle dát do toho peníze. Byla by hrozná škoda, kdyby vznikla špatná galerie. Myslím si, že i kdyby přišel někdo ze strany Trojhalí se super ideou, tak lidé nemohou říct nic, protože by tady byla kvalita za ty peníze. Ale jestli se tady má dávat tolik peněz do něčeho netransparentního, tak nevím ? Tam se střetává několik problémů a myslím, že je nešťastné z toho vyčlenit výtvarné umění, protože to má další přesahy až do sociální sféry a je to hodně složité.

Rostislav Koryčánek: Pokud by se hledala paralela pro to, co plánuje Ostrava, možná se to blíží něčemu jako Muzeum Kampa, kde vznikla nadace. Nějaký podíl má město, nějaký podíl má nadace Medy Mládkové. Existuje ale jasně definovaný vztah těch dvou a existuje jasně definovaný cíl, ke kterému by měl zřízený subjekt směřovat. Pokud základem pro diskusi je to, co vypracoval Ladislav Kesner, tak mám trochu nepříjemný pocit, že není jasné, za jakým účelem by měl takový subjekt vzniknout, co je jeho smyslem a jaké by měly být vazby nebo vztahy mezi jednotlivými subjekty. Pokud bychom měli vedle toho postavit formu příspěvkové organizace, se kterou mám zkušenosti, tak můžu říct, že je to jedna z těch vhodných forem. Dají se jasně popsat vazby, dá se jasně pojmenovat, k čemu bude instituce sloužit a jaké bude plnit úkoly.

Rostislav Koryčánek: Ze znalosti, kterou jsem měl doposud o chystaném plánu, jenž se týká vzniku městské galerie, tak jsem velmi překvapen, že je už vlastně upečen, a nevím, co by mohlo přispět k tomu, aby celá ta věc dopadla pozitivně. Mě spíše zaráží, a to je zase negativní, že jsou to přeci jenom veřejné peníze a ze strany města není ochota o tom diskutovat – co se odehraje s poměrně velkou částkou veřejných peněz. Pokud by to mělo být pozitivní, tak předpokládám, že řada těch pozitivních věcí už se odehrála na pracovní skupině. Důležitý moment celé tě věci je, že se odehraje výběrové řízení a vznikne prostor na to, aby se dosadil člověk, který by vyhovoval zájmové skupině. To je určitě velmi důležité a já bych přál městu nebo Trojhalí, aby bylo schopno to připravit tak, aby hned v samém úvodu se stali důvěryhodnými. Bez tohoto momentu si myslím, že celý ten rychlý start se neuvěřitelně zpomalí a bude stát zase spoustu času, aby se ta důvěra k tomu projektu vrátila. Aby přesvědčili ostravskou veřejnost, že to myslí dobře.

Jiří Jůza: Podmínkou je vypsání seriózního výběrového řízení. Dokonce jsem v poslední fázi to výběrové řízení musel zmírňovat, protože je natolik tvrdé, že tam byla podmínka 10 let v uměnovědném oboru a 5 let manažerské funkce. To si myslím, že může být i v našich vlastech problém, někoho takového sehnat. Takže jsem to zmírňoval na myslím 5 a 3. Výběrové řízení je podmínkou, aby se celá akce mohla rozjet. Zájmové sdružení má povinnost vypsat řízení.

Michal Škoda: V tuto chvíli, kdy je to tak daleko, jak říká pan Jůza, tak je naprosto zásadní, aby proběhlo transparentní, profesionálně připravené výběrové řízení, aby se tam dal očekávat i pozitivní konec, který přes všechny ty špatnosti vede k tomu, co říkal pan Jůza. Mělo by se začít s významnou věcí, ale pokud je to takhle, že se to nedá zastavit, tak aby proběhlo výběrové řízení k uspokojení všech. Protože jinak to jsou věci, které souvisí s tím celkem, že tady pan Světlík a architekt Pleskot dělají úžasnou práci, a je škoda, kdyby vlastně tento celek měly kazit takové zdánlivé blbosti. Zároveň by na to nemělo doplácet město. Já to pořád omílám dokola, protože to není problém jenom Ostravy, a myslím na město, veřejný prostor a na fungování města a sociální věci, které já tady vidím jako problematické, a vidím, že je to propojené. Vzniká něco jinde a je to důležité, ale to město je taky důležité. A myslím si, že všichni chcete, aby město fungovalo.

Poznámka: Vzhledem k mluvené formě diskuse byly některé výpovědi expertů stylisticky upraveny – se souhlasem autorů.
0 komentářů
přidat komentář

Související články